Prevence u praktika se změní. Přibudou testy na ledviny a srdce

Podobu preventivních prohlídek změní novela vyhlášky. Spolu s praktickými lékaři ji připravilo Ministerstvo zdravotnictví, nyní ji připomínkují odborné lékařské společnosti nebo zdravotní pojišťovny. Finální verze proto stále není uzavřená a může doznat změn.

Plány ministerstva jsou ale takové, že by vyhláška měla začít platit od 1. července 2025. 

Návrh vyhlášky sice ještě není veřejně dostupný, jeho podobu ale pro Vitalia.cz popsal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva Venuše Škampová.

Dva roky si říkáme, že s podobou preventivních prohlídek je potřeba něco udělat, protože se snažíme změnit zdravotní stav populace tak, aby se prodloužila délka života ve zdraví, míní Petr Šonka s tím, že proměna byla nutná i s ohledem na přijatý Národní kardiovaskulární plán.

V některých oblastech je vyhláška již přežitá. Třeba zastaralými termíny. Nebo pro hodnocení kardinálního rizika už nestačí jen EKG, ale doplňuje ji 24hodinový monitoring – takzvaný holter, uvádí příklady Venuše Škampová.

Změny u dospělých

Největší změny se týkají preventivních prohlídek dospělých, a to už od 19 let, kdy se mladí lidé registrují od dětského praktického lékaře k tomu dospělému. Některá laboratorní vyšetření třeba u 25letého člověka dnes v rámci prevence dělat nemohu, nová vyhláška mi to umožní, vysvětluje Petr Šonka.

Pro pacienta nebudou novinky představovat zvýšenou zátěž – preventivní prohlídku může zájemce absolvovat u praktického lékaře jako dosud jednou za dva roky. V rámci ní půjde na jeden odběr krve, protože i když se z krve bude nyní zjišťovat více, frekvence odběrů se nezmění.

Ve skladbě laboratorních vyšetření

Hlavní změnou v preventivních prohlídkách od července bude proměna skladby toho, co budou laboratoře zjišťovat ze vzorku krve. 

Dnes z ní totiž dokáží vyčíst mnohem více než třeba před deseti lety. Proto se do prevence v určitých intervalech, ale plošně zařadí nově také laboratorní vyšetřování látek, které poukazují na selhání ledvin, srdeční selhání, ischemickou chorobu srdce, dyslipidémii nebo cukrovku.

Vyšetření bude více respektovat vývoj zdravotního stavu české populace. Záchyty chronických metabolických nebo kardiovaskulárních onemocnění se objevují stále častěji v nižším věku, proto je snaha zjišťovat rizikové faktory dřív a s větší frekvencí, vysvětluje lékař Petr Šonka.

Ne u každého to ovšem znamená, že žádanka pro laboratoř nabobtná. Lékař bude přihlížet k tomu, jak se člověk aktuálně cítí a jaká jsou jeho individuální rizika. U zájemce o prevenci, který má dobrou rodinnou anamnézu, stačí základní set laboratorních vyšetření. Pokud ale někdo má v rodině řadu onemocnění, spektrum laboratorních vyšetření se zvýší tak, aby se zachytily co nejdříve problémy, které by nemocnému ve vyšším věku značně komplikovaly zdraví, dodává Venuše Škampová.

Ve frekvenci laboratorních vyšetření

Nejde ale jen o změnu skladby. Promění se také frekvence těchto vyšetření. Například glykémii, jež poukazuje na cukrovku, lékaři nyní preventivně poprvé zjišťují v 18 nebo 19 letech při odchodu od dětského praktika. Řada mladých lidí ale tuto výstupní prohlídku pomine, ačkoliv další prevence zaměřená na cukrovku podle současných pravidel následuje až ve 30 a 40 letech, v mezičase nikoliv. 

Nově to bude fungovat tak, že komplexní vyšetření lékař může při prevenci u laboratoře zadat ve chvíli, kdy se k němu pacient registruje. Častější budou i při následných prevencích. Třeba glykémii budou lékaři zjišťovat do 30 let každé čtyři roky, u zájemců o prevenci nad 30 let ji laboratoř vyhodnotí při každé prohlídce.

Celá řada lékařů toto laboratorní vyšetření při prevenci dělá častěji, ale opora pro to není, takže si lékař vykazování tohoto rozboru pojišťovně musí zdůvodnit jinak než prevencí a je to spíš pocitová záležitost. Nově to bude jinak, dodává lékař.

Pokrok se netýká jen laboratoří, ale samotného farmaceutického průmyslu. Na výše jmenovaná onemocnění již existují moderní léčiva, která je dokáží velmi dobře kompenzovat a prodloužit tím dobu, po kterou se onemocnění neprojevuje nebo jsou jeho projevy jen mírné. Důležité je ale na nemoc přijít včas a s léčbou neotálet.

Někteří praktičtí lékaři o vyšetření zaměřené na ledviny, srdce nebo oběhovou soustavu při prevenci laboratoře žádají už nyní. Jak ale dodává Petr Šonka, není to pravidlem, a tak u každého prevence může vypadat trochu jinak a někteří zájemci o prevenci některými testy dnes nemusí dlouhá léta procházet. Některé náběry se v rámci prevence prováděly pozdě a třeba s desetiletým intervalem, což je třeba pro záchyt cukrovky velmi dlouhé období, dodává předseda Sdružení praktických lékařů.

Změny v závěru prohlídky

Problém je také v tom, že člověk, který jde na prevenci, se ve finále vůbec nemusí dozvědět, o jaké testy lékař laboratoř požádal. Stává se totiž, že pokud se sám o výsledky aktivně nezajímá, nedozví se je, protože naměřené hodnoty jsou v normě.

I to by se ale mělo změnit. Těm, kteří budou mít nainstalovanou státní aplikaci EZKarta přitečou už příští rok laboratorní výsledky rovnou do mobilu (více o nových funkcích aplikace jsme psali zde).

Nová vyhláška určí, že lékaři budou preventivní prohlídku končit souhrnem a vyhodnocením. Výsledkem by měl být jasný jízdní řád léčby a aktivního zapojení poučeného pacienta.

Už nepůjde, že vám lékař jen telefonicky zavolá s tím, že vše je v pořádku a zase za dva roky. Nově bude muset vždy udělat individuální zhodnocení, které může provést po telefonu nebo si člověka po prevenci pozve. Závěr preventivní prohlídky se pak propíše do zdravotnické dokumentace, říká za ministerstvo Venuše Škampová.

Lékař by s pacientem měl udělat diagnostický souhrn, vyhodnotit výsledky všech vyšetření, udělat z nich závěr a v případě, že bude odhaleno riziko nebo onemocnění, tak také terapeutický plán a preventivní opatření – nejen medikaci, ale také doporučit pacientovi, jak on sám by se měl na snížení rizika podílet. Následuje plán prohlídek a cíle, ke kterým má léčba směřovat, přibližuje Petr Šonka. Pokud preventivní prohlídka neodhalí žádnou odchylku od normálu, poučení pacienta bude stručnější a lékař mu připomene, že by se měli opět vidně při prevenci za dva roky.

Přečtěte si také:

Jezte sardinky, posilujte místo běhání. Jídlo a cvičení vám může prodloužit život

Místo BMI obvod pasu

Další novinkou u dospělých je pak upouštění hodnocení rizika některých nemocí s pomocí BMI. Nově budeme měřit obvod pasu, což je spolehlivější ukazatel obezity. BMI může být vyšší třeba u sportovců s vyšším obsahem svalové hmoty, kteří nejsou obézní, vysvětluje Petr Šonka.

Změní se také zjišťování tzv. anamnézy, tedy počáteční rozhovor, kdy se lékař zajímá třeba o choroby v rodině. Nově budou praktici klást vyšší důraz na zjišťování výskytu duševních onemocnění. Dále se nově lékař bude aktivně zajímat, zda zájemce o prevenci byl na některých screeninzích, tedy plošném vyhledávání lidí v riziku některých nemocí. Nikoho do nich nelze nutit, ale měli bychom je lidem aktivně nabízet, vysvětluje Petr Šonka.

Screeningů v poslední době rychle přibývá (např. zaměřené na osteoporózu, výduť břišní aorty, rakoviny prostaty), praktický lékař by proto měl zájemci pomoci se v nich zorientovat a říci mu, které jsou určeny pro něj. Zároveň by se měl zajímat, zda na ně registrovaný byl a s jakými výsledky. Screeningy jsou totiž důležitým nástrojem pro celkový obraz zdraví.

V rámci prevence nově lékaři budou aktivněji pacienta poučovat a probírat s ním také možná nepovinná očkování.

Běžné medicínské omyly: Jak to je s lupáním kloubů, vejci či dětskou hyperaktivitou?

Pokud se jen trochu zajímáte o zdraví – a to byste měli – logicky musíte narážet i na spoustu nesmyslných doporučení a rad. A to jak těch, které se tváří zásadně, tak různých maličkostí, jako je třeba varování ohledně zadržování kýchání. Otestuje si, zda je snadné vás nachytat. 

Spustit kvíz

Změny u dětí

Preventivní prohlídky u dětí novela nezmění až na jednu výjimku. Upravili jsme jen to, že dítě může absolvovat v odůvodněných případech povinné očkování v jiném termínu než, který je daný očkovacím kalendářem, popisuje Venuše Škampová.

V praxi to znamená, že pokud třeba dítě bude mít po očkování vážnější reakci, praktický lékař se může s rodiči dohodnout, že další očkování odloží, aby byl čas vyšetřit např. to, zda nemá autoimunitní onemocnění. Pokud ale dítě žádné zdravotní potíže nemá nebo na svět nepřišlo předčasně, nová vyhláška lékaři očkování posunout neumožňuje.

V samotné struktuře se u povinného očkování nic nemění.

Na prevenci chodí více než polovina dospělých

Preventivních prohlídek se nyní účastní zhruba 60 % dospělých. Přesvědčit je mají třeba některé příspěvky zdravotních pojišťoven, jejichž vyplácení je vázané právě na podmínku absolvovat prevenci u praktického lékaře. 

Podle Petra Šonky nová vyhláška přispěje k dalšími navýšení počtu prevencí. Přitáhnout by mohla hlavně mladé lidi, kteří na prevenci nechodí. U nich přitom má ještě cenu pracovat s životními návyky – co ovlivníte před třicítkou, ve 40 nemusíte léčit prášky, dodává lékař.