Pozor, abyste kvůli přerušovanému půstu nezačali přibírat. Může se to stát

Jaké jsou typy půstu? 

U přerušovaného nebo intermitentního půstu jde o model, kdy se po určitý čas během dne člověk postí a jen v určitých časových úsecích jí. Často praktikovaným způsobem přerušovaného půstu je verze 16:8, tedy hladovění po dobu 16 hodin a časové okno 8 hodin, kdy je možné jíst. 

Lze zvolit i jiný model, například v extrémním případě se nejí dvacet hodin denně, nebo naopak jen čtrnáct. Zní to náročně, ale je dobré uvědomit si, že se do této doby počítá i spánek. 

Populární se v posledních letech stala také „dieta“ 5:2, kdy je možné se po pět dnů v týdnu najíst dosyta, respektive běžně, byť bez přejídání se, zatímco po dva dny je příjem kalorií omezený na 500 až 600 kalorií. 

A pak je tu ještě prodloužený půst, což obvykle znamená zdržet se konzumace jídla po dobu dvou dnů a více.

Jak se chová tělo při půstu?

Hodně lidí si od půstu slibuje nejen snížení váhy, ale také zlepšení zdraví. Je však důležité si uvědomit, že půst jako takový tyto výsledky nezaručuje. I když jsou některé náznaky slibné, je třeba dalšího výzkumu, aby byly prospěšné dlouhodobé dopady na lidské zdraví potvrzeny. 

Přečtěte si také:

5 špatných způsobů, jak hubnout

Půst navíc není vhodný pro každého, zejména pro těhotné ženy, seniory, diabetiky, děti nebo osoby s poruchami příjmu potravy. 

Během půstu dochází v organismu k řadě metabolických adaptací, aby optimálně fungoval při nedostatku jídla. V prvních hodinách půstu si tělo vystačí se zásobami glykogenu, ale jakmile jsou vyčerpány, dochází ke stavu, kdy tělo začne rozkládat mastné kyseliny na ketony, které pak použije jako zdroj energie. Jinými slovy, začne spalovat tuk. 

Načasování tohoto metabolického přechodu závisí na tom, jaké bylo poslední jídlo, kolik energie konkrétní jedinec využívá i na množství glykogenu uloženého v játrech.

Pomáhá čas bez jídla buněčnému úklidu?

Jedním z jeho možných přínosů je spuštění procesu zvaného autofagie, což je buněčný recyklační systém těla. Působí jako určitý druh kontroly buněk, umožňuje organismu rozložit jejich poškozené nebo nefunkční části a znovu použít zdravé „zbytky“.

Tím se zefektivňuje buněčná činnost. Jednoduše řečeno jde o způsob, kterým se zbavujeme zmutovaných buněk, které by se mohly vyvinout například do rakoviny nebo neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Pozor, zatím jde jen o teorii. 

Proces byl u pokusných zvířat spuštěn přibližně po 24 až 48 hodinách půstu, avšak není dostatek důkazů o délce této doby u lidí. 

Přečtěte si také:

Středomořská dieta: na hubnutí a proti civilizačním chorobám. Jak na to?

Vědci studují roli autofagie v potenciální prevenci a boji proti nemocem. Ale i když z některých studií naznačují, že půst může zvýšit schopnost autofagie a pravidelný půst by mohl „resetovat“ tělo a pomoci mu efektivněji fungovat díky odstranění buněčných zbytků, není tento proces tak jednoduchý a nelze autofagii jednoznačně označit za způsob prevence nebo léčby nemocí.

Zdravá střeva jako bonus

Některé výsledky výzkumů také naznačují, že podobně radikální změna ve stravování by mohla změnit mikrobiální složení střev a změnit způsob fungování střevního mikrobiomu. To vše by mohlo vést ke zlepšení metabolismu a snížení rizika vzniku některých civilizačních onemocnění. Studie, zabývající se střídáním 24 hodin běžného stravování a 24 hodin půstu, tvrdí, že tento model podporuje zdravou střevní mikroflóru. 

Půst má podle dalších výzkumů také potenciál zlepšit odpověď těla na hormon inzulin, který kontroluje hladinu cukru v krvi. Jeho stabilní hladina snižuje riziko přírůstku hmotnosti a cukrovky, což jsou dva rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění a další zdravotní problémy. Předmětem dalších studií je také možnost, že by půst mohl přispět ke kardiovaskulárnímu zdraví snížením hladiny „škodlivého“ LDL cholesterolu i regulací krevního tlaku a snížením zánětů v těle.

Hladovění má svá rizika

Půst získal na popularitě zejména proto, že hodně lidí v něm vidí dobrý způsob, jak zhubnout. Nezdá se však, že by půst mohl být v tomto případě přínosnější než jiné metody s omezeným příjmem kalorií. Stejně jako u všech extrémních stravovacích plánů je třeba vzít v potaz možná rizika a nevýhody. 

Jde například o únavu, podrážděnost, bolest hlavy a další nepříjemné symptomy i u zdravých osob. U lidí s chronickými onemocněními však může půst způsobit vážnější problémy, a je proto třeba se před jeho zahájením poradit s lékařem. 

Přečtěte si také:

Kofein jako nepřítel: Jak se liší citlivost na kofein od alergie a jak se jim vyhnout

Jde zejména o dlouhodobý půst nebo metodu 24:24, kdy dlouhé hladovění může povzbudit tělo k vyšší míře ukládání tuku v době, kdy je dovoleno jíst. Také ženy mohou pociťovat v některých obdobích menstruačního cyklu zvýšené nepohodlí během hladovění. Odborníci rovněž připomínají, že půst může být u žen spojen s poklesem hladiny hormonu estrogenu, což může ovlivnit plodnost a schopnost otěhotnět.

Co podpoří úspěch půstu?

Pokud se půst rozhodnete vyzkoušet, dbejte na dostatečnou hydrataci a zaměřte se na konzumaci některých druhů potravin. Jde například o ty, které obsahují hodně vlákniny, protože mohou přispět k omezení pocitu hladu. 

Vláknina totiž potřebuje delší čas, aby prošla trávicím traktem. Důležité jsou také bílkoviny, které rovněž pomáhají k pocitu sytosti, což může pomoci zvládnout půst tak, jak jste si předsevzali. Během období běžného stravování je pak nezbytné přijímat dostatek zdravých kalorií, tedy komplexní sacharidy, dostatek zeleniny, ovoce a zdravých tuků i proteinů. Snažte se také vybrat pro sebe ten správný druh půstu. 

Mezi běžné typy patří 20:4, 16:8, 14:10 nebo 12:12, přičemž první číslice znamená postní okno a druhá hodiny, kdy je možné jíst. Neexistují důkazy, že by některý styl půstu byl lepší než jiný, a tak je třeba vyzkoušet, který vám vyhovuje nejlépe, případně se poradit s nutričním specialistou.