Víme o potravinových doplňcích a jejich užívání něco, co jsme před čtvrtstoletím nevěděli? Něco, co do velké míry změnilo pohled na ně?
Když se ohlédneme zpět o pětadvacet let, je jasné, že doplňky stravy prošly velkým vývojem a s nimi se změnil i náš pohled na ně. Dřív se na ně často dívalo jako na rychlou cestu ke zdraví, stačilo spolknout pilulku a hotovo. Dnes už víme, že to tak jednoduché není. Doplňky nejsou zázračná zkratka, ale mohou být skvělým pomocníkem, když je používáme smysluplně a tam, kde to opravdu dává smysl. Mohou být velkou podporou například v těhotenství, u sportovců nebo seniorů, vždy však jen jako doplnění a nikdy ne jako náhrada zdravého životního stylu.
To asi znamená, že asi nemá smysl jít do lékárny a nakoupit všemožné vitamíny, o kterých jsme si zrovna přečetla, že jsou potřeba pro imunitu nebo proti únavě?
Velkou změnou je také to, že už dávno neplatí, že jeden doplněk sedí všem stejně. Každý z nás má jiné potřeby podle věku, zdravotního stavu nebo životního stylu, a proto je důležité vybírat doplňky na míru. Hodně se také změnil přístup ke kvalitě. Dnes sledujeme nejen účinnost, ale i čistotu, bezpečnost a to, zda přípravek skutečně obsahuje to, co je napsané na obalu.
Kdy začal být populární termín longevity, který se s vitamíny a dalšími doplňky často spojuje, a co si pod tím může laik představit?
Termín longevity, tedy dlouhověkost, se začal hodně používat hlavně v posledních patnácti dvaceti letech. Dřív se řešilo hlavně, jak život prodloužit, dnes je důležitější, jak ho prožít v dobré kondici a s pevným zdravím. Není to tedy jen o čísle na narozeninovém dortu, ale především o tom, aby tělo i mysl fungovaly co nejlépe i ve vyšším věku.
Pro laika to znamená život plný energie a vitality, kdy se člověk cítí dobře a dokáže dělat věci, které má rád. Základem je kombinace vyvážené stravy, pohybu, kvalitního spánku a psychické pohody. Termín tedy často zahrnuje nejen prodloužení života, ale především jeho kvalitu a schopnost žít aktivní život a užívat si ho co nejdéle.
Když se na to člověk dívá zvenčí, může snadno nabýt dojmu, že je to všechno jednak velká věda. A podle některých vyznavačů vážně je, stačí chvíli poslouchat, jak vědecky se stravují, jak sestavený mají jídelníček ze suplementů a tak dále. A zároveň, že aby to mělo smysl, měl by toho brát hodně a mít to nějak sestavené na míru. Je to tak?
Když se na téma dlouhověkosti podíváme zvenčí, může se zdát, že je to složitá věda, která vyžaduje přesně sestavené jídelníčky, hromady doplňků a specialisty na každý detail. Pravdou ale je, že dlouhověkost a zdravé stárnutí není o extrémech ani o tom, že bychom museli všechno perfektně měřit a počítat. Jde o pravidelnou, vyváženou stravu, dostatek pohybu, kvalitní spánek, zvládání stresu a o to, aby člověk dělal věci, které ho baví a naplňují. Tyto základy mají daleko větší dopad na dlouhodobé zdraví než složité a přehnané postupy.
Užíváte nějaké vitamíny či minerály, hlídáte si příjem bílkovin?
Suplementace může být skvělým parťákem na cestě ke zdraví a dlouhověkosti, zejména pokud pomáhá vyplnit konkrétní potřeby nebo podpořit cíle, které člověk sleduje. Podstatné je, aby byla používána smysluplně a v kontextu celkového životního stylu. Dlouhověkost je podle mě především o systematickém přístupu, který jde snadno začlenit do každodenního života a který nevyžaduje žádné extrémy. Když se držíme těchto základů a zároveň si život užíváme, máme mnohem větší šanci žít dlouho a udržet si energii i zdravé návyky co nejdéle.
Miloslav Šindelář
Pokud je vhodné něco
, tedy nějaké vitamíny, stopové prvky, kreatin brát – jak člověk zjistí kolik a čeho?
V dnešním rychlém životním stylu, kdy často nestíháme, jíme rychlá jídla a máme nepravidelný režim, mohou být doplňky stravy pomocníkem, který pomáhá vyrovnat to, co tělo z běžné stravy nemusí vždy získat. Důležité je, aby byly cílené a přizpůsobené našim konkrétním potřebám. Nejlepší je poradit se s odborníkem nebo případně provést laboratorní testy, abychom věděli, co a v jakém množství opravdu potřebujeme. I například vitamínem D se můžeme předávkovat.
Díky tomu můžete mít jistotu, že berete jen to, co vaše tělo skutečně potřebuje, a v optimálním množství, aniž byste riskovali zbytečné nebo nadbytečné dávky. Extrémy na obě strany mohou škodit.
Je to drahé? Jsou to nějaké jiné vitamíny, než pro které se dá zajít do každé lékárny?
Pokud se ptáte, jestli je suplementace drahá, odpověď není úplně jednoznačná. Hodně záleží na tom, co konkrétně potřebujete a proč. Základní vitamíny a minerály, jako jsou vitamin D, vitamin C nebo hořčík, si dnes můžete koupit prakticky v každé lékárně a cena je většinou velmi dostupná.
Rozdíl přichází u doplňků, které jsou cíleně vybírány podle individuálních potřeb nebo laboratorních výsledků. Tyto produkty mohou obsahovat formy látek, které se lépe vstřebávají, nebo kombinace, které podporují konkrétní funkce organismu. Nejde přitom o nic exotického – jde o to, že jsou vybírány přesně podle toho, co tělo skutečně potřebuje.
Celkově tedy smysluplná suplementace nemusí být finančně náročná. Klíčové je vybrat správně, na míru svým potřebám, místo toho, abychom brali všechno najednou. Takto vybrané doplňky podporují zdraví, energii a výkon, aniž by člověk musel dělat extrémy nebo zbytečně utrácet.
Suplementy nezdravý životní styl nevyrovnají
Má více či méně sofistikované užívání suplementů smysl, pokud člověk zároveň jí nezdravě, málo se hýbe, kouří nebo pije alkohol?
Suplementy samy o sobě nejsou kouzelná pilulka, která dokáže vykompenzovat nezdravý životní styl. Pokud člověk jí nezdravě, málo se hýbe, kouří nebo pravidelně pije alkohol, doplňky mohou mít jen omezený efekt. Mohou mírně pomoci vyrovnat některé nedostatky živin, ale nevyváží škody, které způsobuje nezdravý životní styl.
Smysl suplementace tedy má hlavně tehdy, když je součástí celkového přístupu ke zdraví. Pokud člověk tyto základy nedodržuje, i sofistikované a cílené užívání doplňků nebude mít takový efekt, jaký by mohl mít u člověka, který se o tělo stará komplexně.
Zdaleka nejde jen o řekněme základní vitamíny a živiny, skloňují se názvy a zkratky jako kreatin, ashwagandha, NMN či NAD. Má smysl o tom uvažovat a proč?
Každá z těchto složek má svůj specifický účel a smysl, pokud se používá cíleně a v kontextu celkového životního stylu.
Kreatin je nejznámější z hlediska sportovní výživy, ale současné studie ukazují, že jeho přínos není omezen jen na sportovce. Pomáhá nejen zvyšovat sílu a výkon při krátkodobé, intenzivní fyzické aktivitě a podporuje regeneraci svalů, ale podle nových poznatků může zlepšovat i kognitivní funkce – schopnost myslet, soustředit se a učit se. To znamená, že může být užitečný i pro běžné lidi, nejen pro ty, kteří pravidelně cvičí. Udržení svalové hmoty, podpora energetického metabolismu a celkové vitality jsou důležité zejména s přibývajícím věkem.
Ashwagandha je rostlinný adaptogen, který pomáhá tělu lépe zvládat stres. Studie ukazují, že může mírně snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu, zlepšovat kvalitu spánku a pozitivně ovlivňovat energii a psychickou pohodu. Pro lidi, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresu, může být opravdovou podporou, aniž by šlo o nějaké dramatické zásahy do života. Obvykle se však nedoporučuje užívat dlouhodobě, ale spíše cyklovat.
NMN (nikotinamid mononukleotid) a NAD (nikotinamidadenindinukleotid) jsou spojeny s energetickým metabolismem buněk a procesy stárnutí. NAD je koenzym, který tělo využívá při výrobě energie v mitochondriích, a jeho hladina s věkem klesá. Díky tomu, že je špatně využitelný při orálním podání, používají se jeho prekurzory – např. NR nebo NMN, což je látka, kterou tělo může použít k obnově zásob NAD. Výzkum ukazuje slibné účinky na buněčnou energii a možnou podporu zdravého stárnutí, ale většina studií je zatím prováděna na zvířatech nebo je předklinická, u lidí probíhají teprve první menší studie probíhají se smíšenými výsledky.
Celkově platí, že tyto doplňky mohou být užitečným nástrojem, ale největší efekt mají tehdy, když se nepokouší nahradit základní pilíře zdravého životního stylu, tedy vyváženou stravu, pohyb, spánek a zvládání stresu.
Bílkoviny bez pohybu? Jen energie navíc
Ví se o těchto látkách, zda jsou účinné a zároveň bezpečné?
Obecně lze říct, že většina látek, které jsme zmiňovali působí bezpečně, pokud se užívají v doporučených dávkách a s ohledem na individuální stav člověka. Kreatin a ashwagandha mají nejvíc dat z klinických studií a jejich bezpečnost je dobře podložená. NMN nebo NR jsou zatím spíše experimentální a dlouhodobá bezpečnost u lidí ještě není úplně potvrzená, proto je vhodné k nim přistupovat opatrně.
Zvláštní kategorii představují bílkoviny… že jsou důležité, ví už skoro každý. Má je ale smysl doplňovat toho, aniž by se člověk zároveň dostatečně hýbal?
Bílkoviny jsou pro naše tělo opravdu klíčové, ale samy o sobě nestačí. Pokud se člověk nehýbe a svaly nijak nezatěžuje, ani vysoký příjem bílkovin je neochrání a nezajistí jejich růst. Bílkoviny dodávají potřebný stavební materiál, ale bez pohybu se často využijí spíš jen jako zdroj energie navíc.
A v jaké podobě – mají lidí kupovat obohacené běžné potraviny s nápisy jako high protein, mají jíst hodně masa, mají si kupovat nějaký protein a dělat si z něj koktejly?
Co se týče jejich zdrojů, není nutné hned kupovat drahé prášky nebo potraviny s velkými nápisy high protein. Většinu si snadno zajistíme běžnou stravou: kvalitním masem, rybami, vejci, mléčnými výrobky, luštěninami, ořechy nebo tofu. Proteinové potraviny mohou mít někdy smysl, třeba u jogurtů, ale rozhodně to není nezbytné.
Proteinové prášky a koktejly jsou spíš praktická pomůcka než základ jídelníčku. Hodí se, když člověk nestíhá jídlo, potřebuje rychle doplnit bílkoviny po tréninku nebo má zvýšenou potřebu, kterou běžná strava nepokryje. Smysl tak mají hlavně pro sportovce, lidi s vysokou fyzickou aktivitou, seniory, kteří často přijímají bílkovin méně, nebo pro ty, kdo mají omezený jídelníček, například vegany.
Jak se díváte na infuzní vitamínové a jiné terapie?
Infuzní terapie se často prezentují jako rychlý způsob, jak tělu dodat velkou dávku vitamínů, minerálů nebo antioxidantů. V některých případech to skutečně dává smysl – například u pacientů, kteří mají prokazatelný nedostatek živin, špatně vstřebávají vitamíny z trávicího traktu. třeba po operacích nebo při některých onemocněních střev), nebo v akutních stavech v nemocnici.
Ale u zdravého člověka, který jí pestrou stravu a má normálně fungující trávení, to většinou nepřinese nic navíc oproti tomu, když si dá vitamín v tabletě nebo prostě normální jídlo. Tělo si vezme to, co potřebuje, a zbytek vyloučí. Takže shrnul bych to asi takhle: infuze mají smysl, když je k nim jasný důvod, ale jako wellness koktejl
pro každého jsou spíš drahý trend než skutečná nutnost. Ve většině případů udělá lepší službu vyvážená pestrá strava, dost pohybu a spánek.
ČLÁNKY DO MAILU