Hlavní navigace

Měříme stejným metrem? Agrofert má víc problémů než polské maso

21. 2. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
V kauze polského hovězího masa nejde zdaleka jen o maso z Polska. Kromě potíží s bezpečností potravin našich sousedů je třeba vidět také to, že polské maso do ČR vozí firma Animalco spadající pod Agrofert. A vedle jednoho nálezu salmonely z více než stovky vzorků masa z Polska připomenout salmonelu ve třech z pěti balení Vodňanského kuřete.

Nález salmonely (bakterie Salmonella Enteritidis) v zásilce hovězího masa z Polska, který oznámil ministr zemědělství Miroslav Toman a ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád, opět oživil již trochu utichající kauzu kvality polského masa dováženého do ČR. Jaké si z toho vzít poučení?

V prvé řadě je vhodné připomenout, že riziko výskytu salmonel, zejména v masných, a nejvíce v kuřecích výrobcích a vejcích, nelze v současné době zřejmě stoprocentně vyloučit. Svědčí o tom jak výsledky kontrol našich dozorových orgánů, tak testy potravin prováděné jinými subjekty. Například spotřebitelský časopis dTest našel vloni v kuřecích prsních řízcích vodu a salmonelu. Kontroly našly v minulosti salmonely opakovaně v polské produkci, ale také v našich výrobcích či produktech z dalších zemí.

Hysterie kolem polského hovězího

Ano, v aktuálním případě veterináři odhalili salmonelu v jednom vzorku masa z Polska. Přičemž v té době již byla zkontrolována více než stovka vzorků polského masa. Je samozřejmě zcela na místě o tom informovat veřejnost a stáhnout příslušnou zásilku sedmi set kilogramů masa z trhu.

Je však třeba připomenout, že například loňské výsledky testů kuřecích řízků na našem trhu dopadly z pohledu četnosti výskytu salmonel mnohem hůře, například v případě Vodňanských kuřat se našly salmonely ve třech z pěti balení, v řízcích Albert a Tesco v jednom z pěti balení a v případě rumunských řízků také v jednom z pěti balení. Což je jistě četnost vyšší, než je jeden vzorek ze sta, a je to také potvrzením, že se prostě občas nějaký nález těchto bakterií vyskytne.

Galerie: Vodňanská drůbež

Agrofert k nám vozí polské maso ve velkém

U polské produkce bývá sice riziko vyšší, pak je ale otázkou, proč polské maso dovezla do ČR firma Animalco spadající pod Agrofert. A to za situace, kdy se všichni naši zpracovatelé masa od vypuknutí kauzy dušují, že preferují maso z tuzemských chovů.

Odpověď je velmi jednoduchá – protože Animalco patří dlouhodobě k největším dovozům nejen polského hovězího masa ze zahraničí do ČR, a bude podle všeho i nadále. Politici i výrobci nabádající i díky kauze polské hovězí spotřebitele k nákupům českých potravin z českých surovin, tak „káží vodu a pijí víno“.

Kde vlastně došlo ke kontaminaci salmonelou?

Otázkou, na kterou zatím nikdo nedal odpověď, protože ani nebyla kladena (a protože odpověď vlastně ani nemusí existovat), je ovšem, kde ke kontaminaci masa salmonelou došlo – mohlo se to totiž stát i na území naší země.

Ke kontaminaci masa (i jiných produktů) dochází totiž například nevhodným skladováním, a to buď z pohledu hygienických podmínek, nebo prostě skladováním v nevhodných teplotách, a to i dočasně. Také proto se mohou salmonely pomnožit na potravinách i v domácnosti spotřebitele (což samozřejmě není tento případ), neboť bakterie se začíná množit již při teplotách 5 stupňů Celsia do zhruba 47 stupňů Celsia. Přenašečem bakterie přitom může být i člověk.

Důležité je, že prevence rizika salmonel je známá a vlastně velmi jednoduchá – stačí příslušnou potravinu vařit, smažit, grilovat – tedy tepelně opracovat tak, aby byl výrobek nejméně po dobu deseti (uvádí se i 15 nebo 20) minut vystaven teplotě vyšší než 70 stupňů Celsia (občas se uvádí 75 stupňů Celsia), což salmonely v potravině zabije. Spotřebitelům, kteří si případně maso se salmonelou zakoupili, tak v případě tepelného zpracování nehrozí žádné nebezpečí.

Všem stejným metrem

Pokud se pak týká přijetí mimořádných veterinárních opatření, pak jde o krok, který by mohl být posuzován jako netarifní překážka zahraničního obchodu.

Pokud by se totiž k takovému kroku přistoupilo při jakémkoli nálezu salmonel při jakékoli kontrole jakéhokoli potraviny a měřilo se každému stejným metrem, museli bychom ze svých jídelníčků často škrtat kuřata nebo vejce – a nebo také hovězí.

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2018

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).