Hlavní navigace

Pokud jde o sůl, v Evropě patříme k nejhorším. Můžou za to rohlíky

14. 1. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Sůl patří podle odborníků Evropské komise mezi nejdůležitější rizikové stravovací faktory ve výživě. A v České republice je příjem soli, respektive sodíku, obrovský. Hlavním zdrojem soli v potravinách je u nás pečivo a masné výrobky.

Odborníci apelují na změnu chování, pokud jde o příjem soli v ČR. Státní zdravotní ústav (SZÚ) určil coby cíl nejen pro rok 2020: snížit obsah soli v našich jídelníčcích. „Změňme chování, v Evropě patříme k nejhorším!“ říkají specialisté v materiálu zaměřeném na přívod soli v dietě, z něhož dále citujeme.

Co se dozvíte v článku
  1. Špatné stravování vede k vyšší úmrtnosti
  2. Konzumace soli se v ČR sice snižuje, ale pomalu
  3. Hlavním zdrojem soli v potravinách je pečivo
  4. Změna jídelníčku
  5. Jak lze omezit příjem sodíku v jídle

Špatné stravování vede k vyšší úmrtnosti

Geny jsou nám dány, ale to, jak je zapínáme a vypínáme, je již na nás. Touto problematikou se zabývá epigenetika (podrobněji se jí věnujeme ve velkém rozhovoru s genetičkou Taťánou Maříkovou, autorkou knihy Genetika v širších souvislostech).

Typickým „přepínačem“ genů je složení naší stravy. „Tak můžeme vědomě řídit naše tělo. Podle nedávné zprávy Evropské komise přispívají rizikové stravovací návyky v ČR k úmrtnosti z 27 %. V EU je to pouze 18 %. Tyto špatné návyky mají větší vliv v procentech než součet kouření, alkoholu a malé pohybové aktivity dohromady. Mezi negativní stravovací návyky jednoznačně patří i vysoký příjem soli,“ uvádí prof. Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.

Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu soli/sodíku
Autor: Centrum zdraví, výživy a potravin Brno, SZÚ Praha

Behaviorální rizikové faktory (tj. rizikové stravovací návyky, kouření tabáku, konzumace alkoholu a nízká pohybová aktivita) významně přispívají k úmrtnosti; v největší míře nezdravá výživa.

Konzumace soli se v ČR sice snižuje, ale pomalu

Přívod sodíku/soli v základních potravinách sledují odborníci ze SZÚ již přes čtvrt století. Podle jejich dat se za posledních deset let množství soli v základních potravinách snížilo v průměru asi o 10 %. „To je málo. Musí se především změnit návyky spotřebitelů,“ komentuje prof. Ruprich. „Zjištěné dávky sodíku pro jednotlivé skupiny populace jsou pro mnoho spotřebitelů pořád vysoké.“

Zvláště vysoký přívod sodíku/soli vykazovala mužská část populace, kde více než 80 % osob ve věku 11–59 let překračovalo stanovenou denní hranici. U žen ve věku 15–17 let byl zaznamenán nadlimitní přívod sodíku u 7 % a u žen nad 17 let se nadměrný přívod týkal 13–16 %. Při srovnání s přísnějším doporučením WHO by byl podíl osob s nadměrným přívodem ještě vyšší, až 90 % v případě mužů a až 31 % v případě žen.

Navíc v uvedených datech se počítá pouze se solí z potravin, tedy bez soli použité při přípravě pokrmů a bez dosolování. Celkový přívod tak bude ještě o dost vyšší, nejméně o 25 %, odhadují odborníci.

Hlavním zdrojem soli v potravinách je pečivo

K nejvýznamnějším zdrojům sodíku z potravin patřilo podle zjištění SZÚ pečivo a dále masné výrobky. Tyto dvě kategorie společně tvořily více než 50 % z celkového přívodu. Samotné pečivo se podílelo ve všech sledovaných kategoriích (děti, ženy, muži) na přívodu soli 40 %! Masné výrobky vedly u mužů, kde tvořily 28 %, u žen a dětí pak 18 %, resp. 14 % přívodu soli.

Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu soli/sodíku
Autor: Centrum zdraví, výživy a potravin Brno, SZÚ Praha

Podíl jednotlivých skupin potravin na celkovém přívodu soli/sodíku

Nejen vysoká spotřeba soli, ale i další rizikové stravovací návyky, jako jsou nízká konzumace ovoce a zeleniny, přispívají u nás k více než čtvrtině všech úmrtí (27 %) a řadí ČR v této negativní statistice výrazně nad průměr EU (18 %). Obdobně úmrtnost související se spotřebou tabáku, odhadovaná na 20 %, byla rovněž vyšší než průměr EU (17 %). Také další rizikové faktory, jako jsou konzumace alkoholu a nízká pohybová aktivita, jsou nad odpovídajícím průměrem EU.

„Musíme konečně dohnat vyspělou Evropu i ve výživě a životním stylu podporujícím zdraví. Jsme dostatečně inteligentní, máme svou kulturu. Konečně nacházíme své postavení v Evropě i ve světě. Nestačí jen se lépe oblékat, hromadit auta, vyrážet k moři nebo do horských resortů, budovat si nové byty a domy. Vyspělé země Unie nám dávají i jiný příklad. Tam se více věnují vlastnímu zdraví. Chtějme zdraví, krásné tělo i mysl. Také péče o prostředí začíná stále více dominovat. Především u mladší generace. Výživa – ta do toho patří. Má na vše zásadní vliv,“ uvádí prof. Ruprich v materiálu SZÚ.

Změna jídelníčku

Prvním krokem může být omezit spotřebu pečiva a masných výrobků, další rady najdete dále a v článku 10 tipů, jak omezit sůl.

Jak lze omezit příjem sodíku v jídle

  • Omezte co nejvíce spotřebu průmyslově zpracovaných potravin, polotovarů, chipsů, instantních jídel a jídel z fast foodů. Raději si vařte sami z čerstvých surovin.
  • Zařaďte do jídelníčku více ovoce a zeleniny. Vedle toho, že obsahují menší množství soli, v sobě mají i velké množství minerálních látek, vlákniny, vitamínů a stopových prvků.
  • Při přípravě jídla používejte více koření. Místo soli použijte bylinky a tradiční druhy koření, jako je červená paprika nebo kmín, ale snažte se i trochu experimentovat – koření lze míchat a zkoušet nové druhy. Nezapomínejte ani na kvalitní olivový olej. Také kapka citronu může dobře zvýraznit přirozenou chuť vašeho pokrmu.

Více v článku 3 tipy, jak omezit sodík v jídle.

TIP: Nejhorší potraviny roku 2019

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).