Hlavní navigace

Pandemie koronaviru zvyšuje riziko sebevražd. Pomoc je nutná

24. 9. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Pandemie nemoci COVID-19 může negativně ovlivnit sebevražednost, která přitom ještě vloni v ČR značně poklesla. Odborníci připravují plán, jak ohroženým lidem pomoci.

Přinášíme pravidelné novinky tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Co se dozvíte v článku
  1. Vloni došlo k poklesu sebevražd
  2. Zlom v (po)době koronaviru
  3. Odborná pomoc je potřebná
  4. Kam se obrátit při riziku sebevraždy
  5. Poznámky autora

Vloni došlo k poklesu sebevražd

Podle dat Českého statistického úřadu poklesl loni v České republice o více než deset procent počet sebevražd; celkem se roku 2019 sprovodilo ze světa 1191 lidí.

Výraznější byl příslušný pokles mezi muži, dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy (například v roce 2018 1102 ku 250).

Zlom v (po)době koronaviru

Výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) však nyní ukazuje, že v souvislosti s pandemií COVID-19 může riziko sebevražedného jednání narůstat.

V průběhu nouzového stavu vyhlášeného v reakci na pandemii došlo v porovnání s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy.

Celkem bylo riziko sebevraždy zaznamenáno u celých dvanácti procent z reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 až trojnásobek.

Odborná pomoc je potřebná

Specialisté uvádějí, že i vzhledem k možnému zahlcení různých „linek první pomoci“ má smysl rozvíjet platformy umožňující online psychologické a psychiatrické konzultace. Snižování počtu sebevražd zprostředkováním lepší dostupnosti péče pro osoby procházející krizí a realizací ověřených opatření prevence sebevražedného jednání má přispět Národní akční plán prevence sebevražd.

NÚDZ nabízí i důležité kontakty: „Pokud přemýšlíte o sebevraždě nebo o někom takovém víte, neváhejte vyhledat nebo zprostředkovat pomoc,“ uvádějí odborníci:

Kam se obrátit při riziku sebevraždy

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví: Pandemie COVID-19 může negativně ovlivnit sebevražednost, která vloni v ČR klesla o 10 %. Pomoci má Národní akční plán prevence sebevražd (.pdf)

Poznámky autora

Riziko sebevraždy u dvanácti procent populace se mi subjektivně zdá být jako těžko uvěřitelné číslo.

Otestujte se: Je to skutečně deprese?

Zajímavé je rozdělení úspěšně provedených sebevražd podle pohlaví. Nepoměr je dán částečně tím, že ženy se častěji zabít opravdu nechtějí (demonstrační sebevraždy) a také častěji volí metody, kdy se pokus přežije (prášky vs. střelná zbraň apod.).

Kromě dokonané sebevraždy je dalším zajímavým číslem počet pokusů o ni. Z pochopitelných důvodů jsou v tomto případě ale čísla hůře dostupná, odhaduje se, že pokusů o sebevraždu je osmkrát až desetkrát více než sebevražd dokonaných (opět ale jde o divný poměr). Pokusů o sebevraždu je více mezi ženami než muži. (Data lze dohledat například v práci Michaely Antovové z VŠE v Praze Pokus o sebevraždu versus dokonaná sebevražda.)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).