Hlavní navigace

Kde mají v pitné vodě lithium, je méně sebevražd

25. 8. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
GLOSA – Nová vědecká studie říká, že v oblastech, kde pitná voda obsahuje více lithia, je nižší míra sebevražednosti. Nicméně – jsou bohatší zdroje tohoto prvku a rovněž počet sebevražd více ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Na lithium v kohoutkové vodě bychom se tedy raději spoléhat neměli.

Lithium se v podobě uhličitanu opravdu používá jako prostředek na bipolární poruchu (stabilizátor nálady), respektive i jako antidepresivum.

Lithium v léčbě deprese

Dnes už není lithium jako lék na psychické potíže moc častý, protože v terapeutické dávce mívá celou řadu negativních vedlejších účinků. Nicméně někdy, když jiné metody nezabírají, se po něm přece jen sahá.

Z tohoto hlediska by výše uvedená studie, na níž se podíleli především vědci z University of Sussex, mohla dávat smysl.

Když však člověk průvodní texty studuje podrobněji, vnucují se pochybnosti, a to jakkoliv vše bylo publikováno ve vědeckém časopisu a nešlo zdaleka o první výzkum na toto téma. Ostatně autoři studie netvrdí, že to „tak opravdu je“, pouze navrhují další zkoumání, a to dokonce včetně experimentálního přidávání lithia ve formě nějaké jeho soli do pitné vody.

Celá studie je ve skutečnosti dnes oblíbenou metaanalýzou, kdy se prostě zpracují data, která se nasbírala při jiných příležitostech. Zde se vzalo patnáct studií, z nich se nakonec využilo devět – chce se říct, to by bylo, aby občas nějaká korelace nevyšla.

Autoři studie navíc maximalisticky dodávají, že u lithia v pitné vodě nemusí jít jen o maniodepresivitu, ale třeba i o souvislost s násilnou kriminalitou nebo prevencí demence. A že v době koronakrize má psychické potíže každý druhý, těžko může půlka lidí navštívit psychiatra, takže „automatický“ přísun nějakých pomocných látek by mohl být důležitý. No…

Pochybnosti, i když ne o samotném lithiu

Čísla byla získána v Rakousku, Řecku, Itálii, Anglii, Litvě a v USA. Je ovšem pravda, že rozdíly mezi koncentracemi lithia v pitné vodě v různých oblastech byly dost vysoké, od 3,8 po 40, výjimečně až po 80 mikrogramů na litr. Problém nespočívá ani tak v tom, že jiné faktory budou mít na sebevražednost vliv podstatně vyšší; u dostatečného souboru dat by příjem lithia sebevražednost skutečně v průměru snižovat mohl.

Spíše půjde o to, že na pitné vodě nebude asi tolik záležet. Mnohem více lithia do sebe můžeme dostat v různých minerálkách (včetně tuzemských) nebo i v některých obyčejných balených vodách. Existují tradičně vyhledávané minerální vody a prameny, u nichž se dodatečně zjistilo, že obsahují (mj.) hodně právě lithia. Konzumace takových minerálek zřejmě pomáhá nejen lidem psychicky nemocným, ale i na únavu či kocovinu. Též se uvádí, že lithium je prospěšné lidem trpícím dnou.

Podrobněji na téma lithia v minerálkách v rozhovoru s prof. Zdeňkem Zadákem: Víme přesně, co člověk pro svou výživu potřebuje, říká náš přední odborník.

Tento prvek ovšem nejen pijeme, ale především konzumujeme, v živočišných produktech, zelenině a dalších běžných potravinách.

Zdroje lithia

Pro představu trocha čísel: Bílinská kyselka obsahuje 4,33 mg lithia na litr, tedy asi stokrát více než průměrná kohoutková voda ve výše uvedené studii (tam je to v mikrogramech). Vincentka až 10 mg. (Zdroj: časopis Kvasný průmysl; data jsou již starší; uvádí se zde dále, že z karlovarských minerálek mají vyšší obsah Korunní a Mlýnský pramen, dále ale i minerálky z jihomoravských lokalit, severo- i středočeské).

Jinak co se týče samotné pitné vody, v ČR se uvádí koncentrace lithia v průměru kolem 13,4 mikrogramů na litr, tedy spíše nižší, ovšem mezi různými hodnotami jsou velké rozdíly.

Hlavním zdrojem lithia jsou pro člověka mléko a vejce (nad 7 miligramů na kilogram sušiny), maso (asi 3 mg na kilogram), menší koncentrace obsahují zelenina, ovoce, cereálie i pečivo a další moučné produkty. Je to tedy opět o pár řádů více, než do sebe dostaneme pitnou vodou. (Čísla dle: Alexandr Sedláček: Problematika lithia ve vodách v České republice, bakalářská práce z Přírodovědecké fakulty UK; Anna Makrlíková: Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře, tamtéž).

KL20-hlasovnai

Úprava pitné vody nevypadá jako dobrý nápad

Plošné přidávání lithia do pitné vody aktuálně nikdo nenavrhuje, i když i taková doporučení se již v minulosti vyskytla. Bylo by to ale podle mého názoru krajně neefektivní (kolik „pitné“ vody se opravdu vypije; což se může změnit, třeba budou časem vedle sebe rozvody vody na mytí/praní atd. a té opravdu pitné, ale to už s tématem nesouvisí) a konzumaci lithia lze především zvyšovat podstatně jednodušeji jinak.

Pro hračičky: Zajímavá může být v této souvislosti otázka, jak by to bylo při plošném přidávání lithia do pitné vody s cenou takového opatření. Lithium je drahé a nedostatkové (viz baterie), do vody by se ho samozřejmě přidával zlomek, ale zato její spotřeba je obrovská…

Galerie: Jak se čistí voda – voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).