Hlavní navigace

Epidemie koronaviru překvapivě snížila spotřebu léků proti úzkosti

20. 8. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Asi nepřekvapí, že koronavirus ovlivnil psychický stav duševně nemocných a také spotřebu psychiatrických léků. Jenže výsledek zaskočil i odborníky z Národního ústavu duševního zdraví.

Přinášíme pravidelné novinky tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Epidemie koronaviru v ČR se celkem předvídatelně projevila na duševním zdraví lidí. Nicméně, posuzováno podle spotřeby příslušných léků, opatření spíše snížila míru úzkosti pacientů.

Spotřeba antipsychotik výrazně vzrostla

Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenií. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa, a byl pozorován 50% nárůst spotřeby oproti minulému roku.


Autor: NUDZ

Antidepresiva a léky na spaní

V případě přípravků na depresi (antidepresiva) nebyl nárůst zdaleka tak výrazný, dosahoval maximálně 25 % ve srovnání s rokem předchozím.

Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény.

Zcela překvapivý nález pak byl v případě léků na úzkost (anxiolytika).

O léky na úzkost nebyl zájem

V průběhu epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10–15 % a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 % oproti stejnému období roku 2019.

Na číslech se samozřejmě podepsala řada věcí – posun k eReceptům posílaným často i vzdáleně bez návštěvy lékaře, snaha pacientů se předzásobit apod.

Pokles prodejů léků na úzkost již od druhé poloviny března je ale skutečně nečekaný:

„Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti COVID-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit… Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ uvádí prof. Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum Národního ústavu duševního zdraví.


Autor: Depositphotos.com

Jasná pravidla mohla lidem s úzkostmi paradoxně vyhovovat, domnívají se odborníci

Jasné vysvětlení chybí

Poznámka autora: To, že lidé, kteří jsou náhle posláni pracovat doma a nemusejí docházet do zaměstnání, budou v průměru spíše spokojenější, je asi přirozené. Na druhé straně zdrojem stresu mohly být děti, které nechodily do školy. V některých případech ekonomické ztráty.

KL24

Proč se pokles spotřeby netýká i antidepresiv? Je to snad proto, že nejběžnější antidepresiva se berou pravidelně/pořád?

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví – Pandemie a duševní zdraví: strmý nárůst v prodeji antipsychotik, překvapivě nízký u léků na úzkost (.pdf)

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).