Zákrok, který kompenzuje svalové napětí a pohyby, se nazývá reanimace obličeje. Ve Fakultní nemocnici (FN) Brno jej provádí desátým rokem přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie Libor Streit a jeho tým.
Letos takto odoperoval devět pacientů, kterým obličej ochrnul kvůli vrozené vadě, úrazu či pot tom, co absolvovali odstranění nějakého nádoru z obličeje. Celkem za rok takových pacientů zdravotníci odoperují v Brně zhruba dvacet.
Sedm hodin na sále
Pod názvem reanimace
se skrývá mikrochirurgická operace, při které plastický chirurg sešívá velmi malé struktury. Zákrok proto trvá až sedm hodin a lékař při něm používá takzvané lupové brýle a operační mikroskop. Reanimaci v některých případech doplňuje také operace obnovující postavení a dovírání očních víček.
Jde o operace, které jsou náročné na techniku a anatomické souvislosti. Pro pacienta však nejsou tolik zatěžující, protože během nich se, na rozdíl od jiných zákroků, pohybujeme relativně blízko tělesného povrchu,
vysvětluje Libor Streit.
Principem terapie je přenést do obličeje pacienta funkční sval a nervové štěpy ze zevní strany lýtka. Po přemostění (tj. napojení na původní nervy v obličeji, pozn. red.) jsou zdrojem funkčních nervových vláken zajišťujících pohyb na postižené straně obličeje,
vysvětluje přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie.
Léčba zmírňuje problémy tváře a obnovuje symetrický vzhled obličeje. Hlavní je zejména obnova přirozeného a koordinovaného úsměvu. Pomocí některých reanimačních technik lze dosáhnout i částečné obnovy pohybu víček,
dodává přednosta Streit.
Zotavování trvá týdny
Po operaci je pacient několik dnů na jednotce intenzivní péče, sestry mu podávají léky zajišťující průchodnost cévních spojek (anastomóz) a lékař monitoruje s pomocí ultrazvuku prokrvení přeneseného svalu.
V nemocnici si pobude přibližně týden a následující tři týdny jim zdravotnícidoporučují jíst měkkou, nedráždivou stravu.
Pro koho se zákrok hodí
Brněnští lékaři reanimaci provádí u pacientů z celé republiky a přijímají i ty ze Slovenska.
Většina zákroků se týká pacientů po odstranění nádoru (neurinom akustiku, nádory v oblasti mozkového kmene, nádory příušní žlázy) nebo po úrazech, třeba po zlomeninách v oblasti báze lební. Přibližně jedna desetina operovaných pacientů přišla o mimiku kvůli vzácné vrozené obrně lícního nervu.
Pro koho naopak vhodný není
Reanimaci obličeje lékaři neprovádí u pacientů, pro které by celková anestezie představovala nepřiměřené riziko. A dále u těch, kteří nemají zachovaný jiný funkční motorický nerv nebo sval, který by mohl nahradit chybějící funkci mimických svalů. To jsou ale vzácné případy.
Ideálním věkem pro reanimaci obličeje s obrnou kvůli vrozené vadě je pět let, protože to už má dítě dostatečně dlouhé drobné nervy v nohách. Dětský organismus má také schopnost rychlejší regenerace a předškolní děti už dokáží spolupracovat při následné rehabilitaci.
Operaci lékaři provádí při trvalé jednostranné, vzácně také oboustranné obrně lícního nervu. Tito pacienti přitom mají život plný komplikací: Lícní nerv ovládá celou mimiku obličeje, tedy například zvedání obočí, zavírání očí, pohyb úst nebo úsměv.
Pokud mimika zčásti či zcela nefunguje, kromě zdravotních problémů přichází také sociální a emoční potíže. Obnovením mimiky se proto zásadním způsobem zlepší pacientova kvalita života a podle Libora Streita navrácení úsměvu a funkce svalů a nervů pro pacienty znamená v životě velkou, pozitivní změnu. „Úspěšnost těchto operací je poměrně vysoká,“ dodává přednosta Streit. Krátký rozhovor s lékařem o reanimaci obličeje si můžete přečíst zde na webu FN Brno.
ČLÁNKY DO MAILU