Hlavní navigace

Nová naděje pro pacienty s depresí. Vědci experimentují s halucinogeny

4. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Halucinogeny mohou s psychikou člověka provést ledacos. Z toho se ovšem odvozují i naděje na jejich možný terapeutický přínos. V Národním ústavu duševního zdraví získali povolení na unikátní studii.

Vědci Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech v experimentální léčbě deprese nasadili vedle sebe dvě psychotropní látky, ketamin a psilocybin, a porovnávají jejich účinek. Novinkou je přitom experimentování s psilocybinem, ketamin se na depresi zkoušel už dřív.

Halucinogen z lysohlávek

Psilocybin je známá rekreační droga, konzumovaná v podobě lysohlávek. V zásadě se dá říct, že příslušné zážitky člověku naruší běžné vnímání, vyvolají především barevné halucinace, ale nejen to (to by jistě stačily nějaké chytré brýle, spořiče obrazovky, kaleidoskopy apod.).

Současně je ale psilocybin v porovnání s jinými halucinogeny látkou šetrnou – v Národním ústavu duševního zdraví vedle psilocybinu a ketaminu zkoumají i LSD či ajahuasku, ale to je spíš jiná třída.

Léčba deprese bez závislosti?

Psilocybin by neměl vyvolávat klasickou závislost. To souvisí hlavně s tím, jak ta která látka mění metabolismus dopaminu. A i když i zde může dojít ke „špatnému tripu“ (úzkostné pocity), příslušné změny vědomí jsou relativně mírné.

Rizika požití psilocybinu spočívají především v tom, že intoxikovaný člověk je prostě mimo, snadno ohrozí sebe i jiné (spadne pod auto apod.). Při konzumaci lysohlávek také zájemci ve skutečnosti snědí leccos (i když záměna s nějakou smrtelně jedovatou muchomůrkou zde pravděpodobná není, játrům to dobře udělat nemusí), těžko také odhadovat dávku.

Halucinogeny spíše fungují účinkem „všechno, nebo nic“, není to jako pití piva za pivem. Předávkování psilocybinem by sice nemělo způsobit nic hrozného, ale určitě prodlouží příslušný trip, a pokud jsou s tím spojené pocity negativní, duševní utrpení se natáhne (bez ohledu na to, že halucinogeny navíc mění subjektivní vnímání času).

Tím vším má být řečeno, že léčebná konzumace psilocybinu má obrovskou výhodu v tom, že probíhá v definovaných podmínkách, nejí se „hrst nějakých hub“, ale konkrétní dávka, člověk je hlídán, ví o tom, může se tedy cítit v bezpečí atd.

A samozřejmě, neděje se tak z rozjívenosti nebo nudy, ale s cílem snížit utrpení.

Všudypřítomná deprese

Jak NÚDZ uvádí, dvacet až třicet procent pacientů s depresí má problémy bez ohledu na léčbu, tedy nefungují u nich léky ani psychoterapie. U psychedelik je to jinak: „Po odeznění akutních účinků některých psychedelik v rámci kontrolovaného sezení či asistované terapie dochází k téměř okamžitému zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů,“ píší výzkumníci. „Nejnovější nálezy poukazují na to, že tyto látky vyvolají tzv. neuroplastické změny v mozku, jinými slovy vedou k přestavění našich mozkových sítí, a to je s největší pravděpodobností podkladem jejich antidepresivních účinků.“

V Národním ústavu duševního zdraví se již v tomto ohledu experimentovalo s ketaminem. To je anestetikum využívané ve veterinární medicíně, ale v nižších dávkách (než „zcela utlumí“) jde i o halucinogen a současně antidepresivum – již i registrovaný lék.

Test: Co když je to deprese?

Výhodou psilocybinu je však dle autorů studie ve srovnání s ketaminem velmi pravděpodobně delší trvání antidepresivního účinku. „Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař neví, kdo jakou látku dostane. Máme i kontrolní psychoaktivní látku, která nemá antidepresivní účinky, ale zabraňuje tzv. odslepení z důvodu rozpoznání onoho psychedelického prožitku,“ popisují autoři.

Všechny látky zde navíc budou podávány perorálně, tedy ve formě kapslí. „Pacientům bude během pobytu na oddělení podána jedna dávka studovaných léků a v průběhu několika týdnů, během kterých budeme i pracovat s integrací prožitku, budeme sledovat, co to udělalo s jejich náladou. Naší hypotézou je, že obě látky budou mít rychlý nástup antidepresivního účinku (za čtyřiadvacet hodin po podání), ale že psilocybin bude mít delší trvání účinku,“ uvádí lékař Tomáš Páleníček z NÚDZ.

Pozor, ne každý halucinogen je antidepresivum

Kontrolní psychoaktivní látka je dost významná – to aby nevznikl dojem, že každý halucinogen je současně antidepresivum.

Konzumace psilocybinu ve sledovaných podmínkách umožňuje i další věci – vědci chtějí podrobněji prozkoumat mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod (EEG, funkční magnetické rezonance fMRI apod.).

Do studie v Národním ústavu duševního zdraví má být zařazeno šedesát dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou náhodně rozděleni do tří skupin po dvaceti, kdy jedna skupina dostane psilocybin, druhá ketamin a třetí kontrolní látku.

Uvidíme.

Další experimenty s halucinogeny

S halucinogeny se v roli (především) antidepresiv experimentuje také způsobem „mikrodávkovým“. Konzumují se pak týdně, několikrát týdně apod. Okamžitý účinek vyjma placebo efektu je nejspíš nulový, asi jako když si vezmete tabletku antidepresiva typu SSRI. A podobně jako u antidepresiv se v tomto případě předpokládá, že člověk bude látku užívat dlouhodobě. Viz také v článku Vědci zkoumají využití lysohlávek při léčbě psychických nemocí. Navození „tripu“ je něco jiného.

Za pokus to určitě stojí

Komentáře a výhrady? Menší než k myšlence podávat halucinogeny v mikrodávkách. Na běžný provoz jsou totiž právě odzkoušena klasická antidepresiva. Zde jde o to člověku nějak mozek přeskládat, když jiné postupy nezafungovaly. Navíc je asi dost důležité i právě to, že kontrolní psychoaktivní látka by jako antidepresivum fungovat neměla.

Přesto jsem osobně k výsledkům poměrně skeptický, právě proto, že v zásadě jde stále o to nějak pohnout s metabolismem neurotransmiterů. A když nezabrala antidepresiva klasická, tolik různých látek, tak dlouho vyvíjených a laděných…

KL20-hlasovnai

Naopak výhodou je okamžitý účinek terapie, na rozdíl od léků typu SSRI, kdy nástup trvá klidně čtrnáct dní. Mezitím lidé trpí, třeba léky přestanou brát, takže se komplikovaněji vyhodnocuje, zda jim pomáhají (a zase těžko dávat něco na okamžitou úlevu, když je třeba vyhodnotit, zda zabere konkrétní trvalé antidepresivum).

V ČR podle NÚDZ trpí depresí odhadem asi půl milionu lidí. Pokud opravdu u až třetiny z nich nezabírají současné metody léčby, je to jistě důvod, proč zkoušet metody nové, i když pomohou zase jen zlomku z nich.

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).