Hlavní navigace

Nechcete antikoncepční pilulky ani kondom? Jsou i jiné možnosti

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Hormonální prášky mají řadu zdravotních rizik. Existuje i jiná ochrana před otěhotněním, aniž by se žena musela spoléhat na partnera a kondom? Ano, krémy, pěny, čípky, pesary či tělíska.

O tom, že hormonální pilulky jsou sice pohodlná antikoncepce, ale rozhodně ne pro všechny, protože se kvůli nim umírá, se už jen tiše nešeptá, ale docela nahlas hovoří. Existuje i jiná ochrana před otěhotněním, aniž by se žena musela spoléhat na partnera a kondom? Ano, a účinná.

O riziku nevědí

Celých deset procent žen v Česku trpí takzvanou leidenskou mutací, jak vyplynulo z genetické analýzy, kterou Všeobecná zdravotní pojišťovna a GHC Genetics testovaly dispozice žen k různým onemocněním onemocněním.


Autor: Agentura SXC

To znamená, že aniž by to věděly, mají tak vážné dědičné žilní problémy, že by rozhodně neměly brát antikoncepci. Na nemoc se bohužel většinou přijde, až když žena zemře; třeba poté, co cestuje letadlem. Jinak se dá zjistit jen cíleným genetickým vyšetřením. To je však drahé a před tím, než dívka začne užívat antikoncepci, jej lékař nedělá. Takže pilulky jsou sázka do loterie: deset ku jedné, že zrovna vás to nepostihne a budete mít štěstí.

„Ženy pak umírají na mrtvici, třeba v šestnácti letech, riziko je pro ně vysoké už tak, díky své genetické zátěži a hormonální antikoncepcí se ještě několikanásobně zvyšuje,“ říká genetička Monika Koudová. „Všechny dívky, které chtějí začít s antikoncepcí, by si měly předtím nechat udělat test na sklony k trombóze,“ doporučuje. Těch několik stokorun, kolik test stojí, jim může zachránit život.

Riziko ale nehrozí jen v případě této vážné genetické choroby. Hormonální antikoncepce (a nejde pouze o pilulky, ale i o tělíska, tyčinky, náplasti či injekce, z nichž se do těla uvolňují hormony) je nevhodná i pro ženy po pětatřicítce, které navíc kouří. I jim se několikanásobně zvyšuje riziko úmrtí na mrtvici.

Čtěte téma: Antikoncepci brát nebudu

Zázračným pilulkám, které navždy změnily vztahy mezi muži a ženami, je padesát let. Ženy si prý konečně mohou užívat sex bez obav. Komu ale antikoncepce opravdu dala svobodu?

Hledají jiné způsoby

„Já hormonální antikoncepci neberu, protože u mě funguje až moc antikoncepčně. Prostě: absolutně nemám chuť na sex a odmítám s partnerem spát. Hrátky v posteli mě prostě otravují a radši bych si pustila film. Nebo dala čokoládu. A to jsem vyzkoušela hodně druhů pilulek, u všech to bylo stejné, tak jsem pochopila, že se musím chránit jinak,“ říká Dana Potměšilová z Prahy.

V jiné situaci je pětatřicetiletá Natálie Javorová z Přerova. Po porodu císařským řezem se další těhotenství nedoporučuje aspoň dva roky kvůli možnosti roztržení jizvy na děloze, takže ženy se před otěhotněním nějak chránit musí. „Jenže odvalit se pro kondom a něco někde štrachat ve chvíli vzrušení mě nebaví, hormony zase nechci kvůli kojení, tak jsem si chtěla nechat zavést Danu nebo jiné tělísko, o kterém jsem uvažovala už dávno. Jaké bylo mé překvapení, když mi gynekolog řekl, že ani to se nejméně rok po porodu zavádět nesmí!“ popisuje.   

Speciál: Vyberte si správnou antikoncepci

Průvodce po nejrůznějších metodách načasování těhotenství.

Ochrana existuje například chemická    

„Nabízím ženám chemickou antikoncepci,“ říká přerovský gynekolog Miroslav Pavlica. „Má ji už několik desítek mých pacientek, většinou právě žen po císařském řezu, nebo starších žen, kuřaček, nebo těch, které hormonální antikoncepci z nějakých jiných důvodů nechtějí. Zatím si žádná nestěžovala ani na vedlejší účinky, ani na způsob zavádění. A taky u žádné neselhala, je to poměrně dost spolehlivá metoda ochrany,“ vysvětluje.  

Chemická antikoncepce funguje na základě krémů různých složení, které zabíjí spermie dřív, než se dostanou k vajíčku. Existuje ve formě vaginálních krémů, čípků, či pěn. Záleží jen na ženě samotné, zda jí víc vyhovuje zavádět si do pochvy čípky, či za pomoci tubičky, podobné jako je pro tampony, si vstříknout do pochvy před milováním krém či pěnu.

„Výhodou je nízká cena, okolo dvou set korun za deset dávek, což je podobné, jako kolik zaplatí pár za kondomy,“ říká Pavlica. A dalším plusem je, že se dá zavést pár vteřin před pohlavním stykem a okamžitě účinkuje a její účinek trvá až deset hodin, takže nic nebrání opakovanému milování. Pár může „řádit“ třeba celou noc. Navíc: dá se koupit v lékárně bez receptu.

Nevýhodou je, že poměrně dost lidí je alergických na některou složku krémů. U partnera se to například může projevit zčervenáním penisu, u ženy svěděním v pochvě nebo výtokem. Pak nezbývá, než testovat další a další vaginální krémy nebo přejít k jiným formám antikoncepce.   

Čtěte téma: Antikoncepce pro muže je tady. Bude o ni zájem?

Vědci oznámili, že je na světě zřejmě první účinná antikoncepce pro muže. Je to bezpečné? A chtějí vůbec muži takovou antikoncepci?

Vrací se poševní pesary

Záležitost, kterou u nás moc žen nepoužívá, protože o ní neví a také proto, že pesary u nás byly prakticky léta nedostupné. Jde o bariérovou antikoncepci, podobnou kondomu, jenže si ji nenasazuje muž, ale žena. Dělí se na cervikální kloboučky a poševní diafragmu.


Autor: Pesar.unas.cz

„Poševní diafragma funguje tak, že si ji žena vloží do pochvy a tam se tento silikonový klobouček rozvine a rozepře do stěn, takže brání spermiím dostat se k vajíčku. Nevýhodou je, že některé ženy mohou cítit jako nepříjemný tlak a navíc se diafragma může posunout. Pohodlnější a bezpečnější je cervikální pesar,“ říká Kateřina Makrlíková, která oba druhy pesarů v Česku prodává.

Cervikální pesar se nasazuje na děložní čípek a jde opět o silikonový klobouček, který vzhledem připomíná zátku na limonády. Je tenký dva milimetry a pro ženu prý pohodlnější – jednak se k čípku přisaje a teprve pak se rozevře do stran, takže sedí bezpečněji i při divokých sexuálních polohách.

„Hodně žen se ptá, jestli není zavádění pesaru nepříjemné. Ze své vlastní zkušenosti můžu říct, že napoprvé se mi zavedení nepovedlo. Brala jsem to tak, jako když si zavádím tampon -  vestoje s jednou nohou zvednutou, ale to nebylo příjemné. Teprve napodruhé jsem zjistila, že mi nejvíc vyhovuje poloha ve dřepu, kdy je čípek blíž a nasazení se snadno a rychle podaří,“ popisuje Makrlíková. „A ne, partner ho skutečně nijak necítí, ani žena sama, což je další častá otázka,“ dodává. 

O pesary má podle ní zájem čím dál víc žen, a to přesto, že podle výzkumu sexuologů Petra Weisse a Jaroslava Zvěřiny v Česku spoléhá na hormonální antikoncepci až 80 procent žen.

Výhodou pesarů je, že se dají také zavádět až několik hodin před stykem, a vyndavat až dva dny poté a stále brání otěhotnění. Pak je stačí omýt a schovat pro další použití.

Nevýhodou je, že se ženy musí nasazování naučit a je nutné si zkontrolovat, jestli je klobouček na děložním čípku nasazený dobře, aby správně fungoval. „Což se nedá dělat v okamžiku, kdy vzrušený partner už stojí za dveřmi, to chce čas a trochu cviku,“ dodává Kateřina Makrlíková.

Cena je přitom srovnatelná s antikoncepčními pilulkami – pesar stojí zhruba 1800 korun a používat se dá rok, pak už je tu při častém používání riziko vzniku mikroskopických trhlinek a tím i snížení ochranného účinku. 

„Spolehlivost je vysoká, zejména pokud žena zkombinuje klobouček se spermicidním krémem, kterého stačí v takovém případě nanést jen velmi málo. Já se s ochranou pomocí pesarů setkávám hlavně u cizinek, v zahraničí jde o rozšířenější formu antikoncepce než u nás. U nás řada gynekologů žije ještě v domnění, že je to ten klobouček, jaký viděli kdysi při studiích před třiceti lety na škole, ale to je jako srovnávat dnešní lyže s těmi ze sedmdesátých let,“ říká gynekoložka Jitka Rovenská.

Jinak se v případě ochrany pesarem udává, že otěhotní 12 žen ze sta během roku používání. Pro srovnání: u kondomu jde o 2 až 12 žen ze sta.

Fórum: Je antikoncepce škodlivá?

Jaké jsou vaše zkušenosti? Zapojte se do diskuse.

Poslední možnost: nitroděložní tělíska

Pomineme-li nespolehlivou metodu plodných a neplodných dnů nebo přerušovanou soulož, díky nimž je na světě řada krásných dětí, existuje pro ženy, které nechtějí používat hormonální antikoncepci nebo kondomy, už jen jediná možnost antikoncepce.

Nitroděložní tělíska. Ta se dělí na tělíska uvolňující hormony a fungující stejně jako pilulky, jen tu stačí nižší dávka hormonů. A pak jsou tu tělíska bez hormonů.

Existuje několik typů, třeba tělíska s mědí, která se pomalu uvolňuje do organismu a brání otěhotnění, nebo v kombinaci stříbra a dalších kovů, které tlumí pohyblivost spermií a brání růstu děložní sliznice a tím i zahnízdění vajíčka.

Nevýhodou je, že na rozdíl od předešlých druhů antikoncepcí je musí zavádět lékař a pořizovací cena je poměrně vysoká – u hormonálních typů okolo pěti tisíc korun (ovšem vydrží v pochvě pět let). U nehormonálních typů, je to okolo 1500 korun a také vydrží několik let. Jsou však nutné časté kontroly u lékaře a jak dokládá příběh Martiny S., která nechce zveřejnit své jméno kvůli dceři, není také zcela spolehlivá.

„Měla jsem tělísko zavedené dva roky, a když pominu dost bolestivou a dlouhou menstruaci, tak jsem byla spokojená. Ale nezapomenu na pohled na ultrazvuku, kde se vedle mého tělíska spokojeně rozvalovalo pětitýdenní miminko, moje budoucí dcera Natálka. To byl pravda, dost velký šok a převrátilo mi to život naruby,“ říká dnes matka tříleté holčičky.   

Další nevýhodou je u nehormonálních typů prodloužení a zesílení menstruačního krvácení a to i mimo pravidelný cyklus. Neměly by ho používat ženy, které ještě nerodily, těm může způsobit potíže s otěhotněním a také se kvůli nasazení musí víc rozevřít děložní hrdlo, což ženám později může způsobit větší riziko potratů.

Tělísko také může vypadnout, pokud jej lékař nenasadí správně, a ani jeho spolehlivost není stoprocentní. „Mám ze zhruba 80 žen, které tělísko bez hormonů mají, jednu těhotnou, což je docela úspěch, ale čísla udávají trochu vyšší nespolehlivost, asi tři ženy ze sta otěhotní po roce používání,“ říká gynekoložka Rovenská.

Shrnuto: dokonalá antikoncepce neexistuje. Každý žena musí zvážit všechna pro a proti a rozhodovat se jen z hlediska svého zdraví. Pohodlí a cena antikoncepce je až na druhém místě.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou MF DNES.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).