Na téma pitný režim se lidé většinou v médiích dozvědí, že by měl každý člověk vypít denně 2 až 2,5 litru tekutin. To ale vždy, za každých okolností a pro každého, neplatí.
Uvedené obecné doporučení vychází z teze, že na každých 1000 kcal energetického příjmu by se měl vypít jeden litr vody. Vzhledem k tomu, že se průměrný denní příjem energie pohybuje u zdravého člověka mezi 1800 až 2500 kcal denně, vychází pak doporučovaný denní příjem tekutin na v úvodu zmíněné množství. Jenže…
Někomu stačí vody méně
Existují jedinci, jejichž denní spotřeba tekutin je výrazně nižší, a to bez jakýchkoli zdravotních potíží. Stejně tak jako je možné se vodou „přepít“ a „zadělat“ si tak na nepříjemné otoky na těle, kde se přebytečná voda shromažďuje.
Také různé věkové kategorie mají doporučenou spotřebu vody jinou, a kromě toho záleží na prostředí, v němž se pohybujeme a jak moc se při tom potíme. Právě potem odchází z organismu dost významné množství vody – z celkem 2,5 litru denního úbytku (1,4 litru močí, 0,5 litru dýcháním, 0,6 litru pokožkou a stolicí). Intenzita pocení je tak také jedním ze signálů žízně – pociťovat bychom ji měli při úbytku asi 0,7 litru vody v podobě potu.
Nemusíme vypít, kolik vypotíme
Průměrná denní ztráta zhruba 2,5 litru vody nicméně nutně neznamená, že právě tolik vody k zachování rovnováhy musíme také denně vypít. Nezanedbatelné množství vody totiž přijímáme v podobě konzumovaných potravin, a to nejen ve formě polévek nebo ovoce a zeleniny, ale prakticky ve všech pokrmech, kromě „potravin v prášku“. I ty ale pak ředíme vodou. Ve formě potravin přitom denně „vypijeme“ více než jeden litr, často i 1,5 litru vody.
Co je třeba zohlednit v pitném režimu:
- věk,
- hmotnost,
- onemocnění,
- těhotenství, kojení,
- vnější prostředí, teploty,
- fyzické aktivity,
- pocení ad.
„Obecně doporučovaná hodnota vypít denně 2,5 litru vody může být zavádějící, protože potřeba doplňování tekutin a pití vody je zcela individuální,“ zdůrazňuje prezident Aliance výživových poradců ČR Ivan Mach. Členové Aliance proto taková doporučení svým klientům ani nedávají.
Míra příjmu tekutin vztažená na kilogram hmotnosti by přitom měla být podle Ivana Macha vyšší u nejmladší populace. Zatímco doporučená spotřeba vody u batolete je zhruba 120 ml na kilogram váhy denně, u předškoláků je to 110 ml na kilogram denně a u školáků 70 až 95 ml na kilogram váhy denně. Více tekutin by také měly přijímat těhotné, a hlavně kojící ženy.
Otrava z převodnění, pití na ovoce – mýty, nebo realita?
I když to mnozí považují za nereálné, existují i rizika nadměrného příjmu tekutin a takzvaná „otrava vodou“. Rizikové množství přitom není zas tak velké – k převodnění (hyperhydrataci) může dojít už při konzumaci přes 7 litrů čisté vody nebo nízkostupňového piva v krátkém časovém úseku. Jak je tedy vidět, ani s pitím to není jednoduché.
TIP: Bylinky do vody rozmixujte, chuť bude intenzivnější
Na závěr proto ještě jeden mýtus, který je aktuální především v současné době, kdy se ve větší míře konzumuje ovoce, zejména třešně a višně, a obecně pak peckoviny. Většina populace se domnívá, že na ovoce, a zejména pak na výše jmenované, se nesmí pít. To je však pravda jen částečně. V první řadě jde o množství – pokud zkonzumujeme hrst či dvě višní nebo třešní, napít se na ně bez problémů můžeme, což potvrzuje i předsedkyně České potravinářské společnosti a známá popularizátorka výživové problematiky Jana Dostálová.
Ovoce, stejně jako všechny rostlinné produkty, obsahuje vlákninu, která na sebe váže vodu a v trávicím ústrojí bobtná. Ovoce tedy dokonce zapíjet musíme, aby v něm obsažená vláknina prošla trávicím traktem. Obava z napití se, například na třešně, tak může mít opodstatnění pouze při konzumaci velkého množství příslušného ovoce.
Jinak ale není zas tak velký rozdíl mezi pitím na peckoviny a „nepeckoviny“ – pecky v peckovinách totiž obvykle nekonzumujeme, takže teze o kvašení pecek v našem žaludku spíše platí pro kvašení spojené s výrobou pálenek.
Odborná spolupráce:
Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.
Zabývá se výzkumnou a pedagogickou činností na VŠCHT, 1. LF UK v Praze, Mendelově univerzitě v Brně a Univerzitě v Pardubicích. Má za sebou více než tři stovky odborných a vědeckých prací v zahraničních i domácích časopisech.
Ing. Ivan Mach, CSc.
Sportovní dietolog, prezident Aliance výživových poradců ČR. Působí jako lektor řady vzdělávacích kurzů, je odborným garantem akreditovaných kurzů Nutris®, přednáší výživu na 1. LF UK a Masarykově univerzitě v Brně.
ČLÁNKY DO MAILU