Hlavní navigace

Migréna byla, je… a nebude?

Lenka Krbcová

Trpí jí převážně ženy, migréna se ale vyskytuje i u mužů a dětí. Pokud se vám podaří zjistit, jak u vás migréna vzniká, jaký je její spouštěč, máte z velké části vyhráno, říká neurolog David Doležil. V těžších případech pomůže i nová léčba.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Záchvat pulzující bolesti hlavy, které mají až paralyzující charakter, doprovázený žaludeční nevolností, přecitlivělostí na světlo a zvuky, poruchami vidění, průjmy, zimnicí a celkovým vyčerpáním, může trvat až tři dny. Migréna není běžná bolest hlavy a některé lidi může trápit i desetkrát měsíčně, či ještě víckrát. První pomocí jsou pro pacienta často bolest tlumící analgetika. Dnes už ale medicína vládne i takovým metodám, jako je prevence a aktuálně i nový typ preventivní léčby – cílená biologická léčba. Vůbec nejlepší možný způsob léčby je ale vyhnutí se možným spouštěčům, pokud je ovšem známe.

Žádná novinka

Migréna není žádným moderním „civilizačním onemocněním“. První známý popis tohoto onemocnění se dochoval již ze starověkého Egypta. Na jednom papyru, jehož původ je odhadován k roku 2500 př. n. l., jsou definovány příznaky migrény.

Migréna je neurologická porucha s mnoha možnými příznaky, od citlivosti na světlo a rozmazaného vidění po nevolnost a zvracení až po pulzující, napůl obličejové a silné bolesti hlavy. Podle WHO je migréna na 6. místě nejběžnějších onemocnění, jen v České republice trpí nějakou formou této nemoci až milion lidí.

Vylepšení se pak popis migrény dočkal v době Hippokrata, který popsal tzv. migrenickou auru. Jde o jakousi předzvěst migrény, kterou podle současných dat zažívá přibližně pětina migreniků. Tato aura ohlašuje příchod migrény, netrvá déle než hodinu a je charakteristická výpadky vidění v části zorného pole, poruchou citlivosti, zhoršenou schopností mluvit a omezenou hybností končetin.

Na „otce medicíny“ pak navázal další slavný starověký lékař Galén, který popsal typické migrenické bolesti jedné poloviny hlavy. Byl to právě Galén, kdo začal používat termín hemikranie neboli polovina hlavy, který dal nakonec vzniknout pojmu migréna. (Historii nemoci a vývoj léčby popisuje Jiří Mastík z Neurologické kliniky LF MU FN u sv. Anny v Brně v práci publikované v časopise Neurologie pro praxi.)

Pacienti si při čekání na vhodnou léčbu migrény prošli ledasčím. Před nástupem nejmodernější preventivní léčby, která má za cíl záchvatům předcházet, se řešení migrény omezovalo pouze na tlumení akutní bolesti. V mladší době kamenné byla úlevou od bolesti hlavy tzv. trepanace lebky. Metodou pokus a omyl se naši předkové naučili vyvrtat otvor do lebeční kosti. Zákrok byl prováděn bez umrtvení a přežila ho pouze třetina pacientů. I to je vlastně vzhledem k okolnostem fantastické číslo. Trepanace, tedy „díra do hlavy“, se používala nejen při pokusech o odstranění bolestí, ale k léčbě zlomenin lebky či vyhánění zlých duchů, kteří podle tehdejšího mínění způsobovali duševní choroby. Těmto dávným metodám se věnujeme v článku Dějiny mozku: Jak přežít s dírou v hlavě.

Máme léky, sláva? Proč jsou analgetika jen nouzové řešení

Rozvoj farmakologie v 19. století přinesl první léky na tlumení bolesti. Jedno z prvních analgetik, notoricky známý Aspirin, bylo mimo jiné používáno i na migrenické bolesti. Ostatně po analgetikách lidé sahají často i dnes, když je bolí hlava. Jenže jak již zaznělo a dle lékařů je třeba to připomínat, migréna není běžné bolení hlavy a analgetika tu nepředstavují dlouhodobé řešení.

Migréna – charakteristika

  • Typ bolesti: pulzující bolest střední nebo silné intenzity
  • Lokalizace: často jednostranná bolest hlavy, může být i oboustranná
  • Trvání bolesti: 4–72 hodin
  • Četnost: různá
  • Další možné příznaky: 20 % nemocných trpí aurou, která předchází bolest, dále nevolnost, zvracení, přecitlivělost na zvuky, světlo či vůně, zhoršení bolesti fyzickou aktivitou ad.
  • Druhy: chronická a epizodická

„Pacienti se ale v řadě případů snaží řešit akutní stavy pomocí volně prodejných léků proti bolesti. Kombinace a zvyšující se dávky analgetik znamenají velkou zátěž pro organismus a mohou vést k postupnému vytvoření rezistence proti této formě léčby. Léky proti bolesti přestávají účinkovat a jejich nadužívání může naopak vyústit v silné bolesti hlavy,“ zaznělo na nedávné tiskové konferenci k problematice migrény.

„Volně prodejná analgetika nejsou řešením,“ říká neurolog a specialista na léčbu bolestí hlavy a migrény David Doležil (na úvodním snímku) a přibližuje důvody: „Pacienti bez konzultace s lékařem užívají i několik tablet léků proti bolesti denně, přestože na akutní léčbu migrény jsou určeny léky ze skupiny triptanů. Každý pacient by měl začít u svého praktického lékaře, s nímž svůj problém zkonzultuje, a on jej následně dle závažnosti onemocnění doporučí na specializované neurologické pracoviště.“ 

Zmíněné triptany jsou určeny k léčbě akutních záchvatů a před nástupem nejnovějšího typu preventivní léčby vládly světu migrény. V 90. letech minulého století představovaly další významný milník v rozvoji akutní léčby tohoto onemocnění. Řadí se do skupiny antimigrenik a i v současné době stále hrají významnou roli při tlumení akutních projevů migrény.

Nejnovější možností v léčbě migrény je pak cílená biologická léčba, která může snížit počet migrenózních dnů, intenzitu záchvatů a jejich četnost. Samotné léky ovšem nestačí.

Nejlepší léčba je vyhnout se spouštěčům migrény

Řada pacientů na problém migrény po určité době rezignuje, protože bývá obtížné najít vhodnou léčbu, která dlouhodobě zlepší kvalitu života. Klíčové je dostat se k odborníkovi, který má přehled o nových metodách léčby a dokáže správně určit typ migrény. „Klíčem k nalezení individuálního řešení migrény je aktivní přístup pacienta. Nebojte se proto mluvit o svém onemocnění s lékařem, rodinou a svým okolím. Jen tak dokážou pochopit, jak migréna ovlivňuje váš život a jak vám mohou pomoci,“ přibližuje neurolog.

Je do budoucna důvod k optimismu? Je šance, že při správně nastavené léčbě bude člověk bez problémů? „Určitě ano. Už jenom tím, že uděláme pacientům správnou diagnózu, oddělíme migrénu od jiných typů bolestí hlavy, můžeme je pak správně léčit,“ říká David Doležil. A popisuje, co všechno do takové správné léčby patří. Zejména a především je to vyhnutí se možným spouštěčům, pokud je ovšem známe. „To je vůbec nejlepší možný způsob léčby,“ zdůrazňuje lékař. Spouštěče mohou být velmi individuální.

„Spouštěčem migrény může být stres, zvýšená fyzická aktivita nebo změna ve spánkovém režimu ve smyslu nedostatku či nadbytku spánku např. o dovolené. Vliv mohou mít individuálně u každého i některé intenzivní vůně nebo pachy, případně světelné podněty, jako oslnivé nebo blikající světlo,“ popisuje Markéta Škodová z Neurologického oddělení Nemocnice Jihlava na webu Všechno o zdraví, kde najdete i další informace o migréně. Na podporu osob s migrénou vznikl také projekt Migréna-help.

Diners_Vanoce2019

Na nemoc může mít vliv i strava: „Některé typy potravin, nebo naopak hladovění jsou považovány za významný faktor. V literatuře jsou jako provokační uváděny potraviny bohaté na tyramin, například zralé nebo zrající sýry, salámy a další uzeniny bohaté na dusitan sodný, dále pak glutamát sodný, což je přísada pro ochucení jídel v nejrůznějších kořenicích směsích nebo instantních potravinách, a často je faktorem i kofein, ačkoliv někteří migrenici pozorují příznivý vliv kofeinu na potlačení bolesti hlavy v počátcích záchvatu. Velmi významným faktorem se jeví i konzumace čokolády a alkoholických nápojů, a to zejména červeného nebo bílého vína. U žen je významný i vliv hormonů. Uvádí se, že až 60 % migreniček mívá častěji záchvaty v období kolem menstruace. Další vlivy, jako je změna počasí nebo některé léky, jsou méně časté,“ popisuje lékařka.

Pokud se migrénu nepodaří regulovat jen tím, že se vyhneme vyvolávajícím faktorům, je dalším důležitým krokem pro zlepšení stavu zvolení vhodné akutní léčby. A u pacientů, u kterých je to indikováno (tedy u těch, kteří mají čtyři a více záchvatů za měsíc), pak případně nasazení vhodné profylaktické – preventivní léčby. Ta se jeví velmi účinně. „Pokud se takto podaří snížit počet migrén třeba ze sedmnácti dnů v měsíci, což už je kritické, na jeden záchvat měsíčně, kvalita života se tím zlepší nesmírně,“ uzavírá neurolog David Doležil.

Odborná spolupráce:

MUDr. David Doležil, Ph.D., MBA

Předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a neurolog z Headache Centra Praha


MUDr. Markéta Škodová

Lékařka neurologického oddělení Nemocnice Jihlava

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).