Hlavní navigace

Máme málo jodu, ovlivňuje IQ i hyperaktivitu. Jak zjistit jeho nedostatek?

23. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
České populaci hrozí další problém – nedostatek jodu. Je to přitom látka nezbytná pro zdravý vývoj organismu. Například nízký příjem jodu u žen během těhotenství a kojení představuje riziko nižšího intelektu dítěte až o 10 procent.

Hlavní zdroj jodu představují mořské plody a řasy, které ovšem nepatří v ČR mezi hojně konzumované potraviny. Tento deficit nahrazovala v minulosti jodizovaná sůl a částečně výrobky z plnotučného mléka. To ovšem, podle nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu, (SZÚ) nestačí, přičemž důsledky tohoto stavu začínají být varující.

Jodová saturace českých novorozenců je kritická

Jak totiž uvedla nedávno v rámci webináře ke Světovému dni zdraví lékařka Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ, zhruba třetina těhotných a kojících žen v ČR trpí nedostatkem jodu.

Jod hraje mimo jiné důležitou roli při vývoji intelektu novorozence, ovlivňuje ale také hladinu cholesterolu a v organismu má mnoho dalších funkcí. Z výsledků aktuálních monitoringů přitom vyplývá, že jodová saturace českých novorozenců je již dlouhodobě hraniční.

„Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3 procenta, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3,8 procenta. Podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4,8 procenta, v některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12 procent, uvádí SZÚ.

IQ nižší až o 10 %

Celkově podle SZÚ pouze několik okresů splňuje kritéria pro vyřešený jodový deficit, ostatní se pohybují minimálně v hranicích lehkého deficitu.

Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem ve všech věkových kategoriích, do kterého je řazena od roku 2004,“ varuje odbornice.

Výsledkem nízkého příjmu jodu těhotnými a kojícími ženami navíc není jen riziko nižšího intelektu dítěte (uvádí se, že IQ dítěte tak může klesnout až o 10 procent), ale také nižší porodní hmotnost novorozenců či vyšší riziko potratů. U školních dětí jsou pak projevem problémy s pamětí nebo naopak hyperaktivita.

Doporučený příjem jodu a doplňky stravy

Doporučený denní příjem jodu pro standardní dospělou populaci je 150 µg (mikrogramů), děti ve věku od dvou do šesti let 90 µg, do 12 let pak 120 µg, těhotné a kojící ženy by ale měly přijímat denně zhruba 250 µg, některá doporučení uvádějí i více.

Učinit tak lze mimo jiné také prostřednictvím doplňků stravy, je však třeba vědět, jakých. Podle Marie Nejedlé se totiž na trhu prodávají i přípravky obsahující až čtyřnásobné množství jodu, které je doporučováno, takže jediná tableta obsahuje až 450 µg jodu (HealthAid Kelp Iodine), nebo dokonce 750 µg jodu (Vitabay – Kelp/Braunalge).

Denní příjem jodu nad 500 µg přitom představuje také zdravotní rizika. Projevem nadměrné konzumace jodu bývají horečky, tendence k průjmům, ztráta hmotnosti, slabost svalů, pocení nebo předčasné šedivění vlasů.

Je tedy vhodné si složení a užívání přípravků hlídat.

Jak zjistit nedostatek jodu?

Jak na tom kdo je s individuální hladinou jodu, lze zjistit poté, co lékař napíše pacientovi doporučení na endokrinologii na vyšetření štítné žlázy, v některých případech lze využít i závodního lékaře.

Pokud se prokáže jodový deficit, je možné vyžádat si od lékaře předepsání užívání jodidu, který je hrazený ze zdravotního pojištění, avšak většina těhotných a kojících žen o tom neví a lékaři bohužel jodid vždy nepředepisují.

Opticky se přitom deficit jodu projevuje malým polštářkem vpředu na krku, tedy strumou, což si ale často dotyční nemocní neuvědomují a někteří lékaři tento vizuální projev nedostatku jodu, alespoň podle zkušeností SZÚ, podceňují.

Zdroje jodu v potravinách

Zřejmě nejpřirozenější formou dostatečného příjmu jodu je konzumace mlékárenských produktů – jod je totiž v mléku přítomen proto, že se krmivo hospodářských zvířat obohacuje jodem, v zásadě ze stejného důvodu, jako je tomu u lidí, tedy jako prevence rizika strumy.

Sezónně velmi dobrým zdrojem jodu jsou také třešně, které patří mezi první druhy ovoce z tuzemské produkce, které se každoročně objevuje na trhu.

Nejbohatší zdroje jodu

  • mořské ryby, plody a řasy
  • mléko a mléčné výrobky
  • sůl obohacená jodem a potraviny s touto solí
  • některé minerální vody (Vincentka, Hanácká kyselka…)
  • kojenecké mléčné výživy
  • česnek, cibule, bazalka, višně a třešně, maliny, citron, rybíz, rajčata

Více v článku Podceňovaný jod.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).