Hlavní navigace

Lidstvu klesá tělesná teplota

5. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Žijeme déle, máme méně infekcí (ač v době koronaviru může takové tvrzení působit jako ironie), ale úplné vysvětlení poklesu „normální“ lidské teploty neznáme.

Možná to není všeobecně známo, ale když německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich (1815–1877) definoval v 19. století normální (průměrnou) lidskou teplotu, šlo o hodnotu 37 °C. Dnes by už takový člověk byl pokládán málem za nemocného, na pomezí zvýšené teploty.

Lidé mají v průměru stále nižší teplotu

Samozřejmě je otázkou, jak přesně se teplota ve viktoriánské době měřila (respektive jak přesně odpovídají tehdejší teploměry těm dnešním). Pro zájemce doporučujeme článek Teploměr – „kuriozita, která není k ničemu dobrá“ pojednávající o historii měření teploty a vývoji teploměrů.

Pro čísla z posledních třeba padesáti let už ale tyhle námitky neplatí. A i zde se ukazuje, že s teplotou se podle všeho něco děje – hned několik výzkumů totiž vedlo k závěru, že průměrná teplota lidí klesá. Ne sice nějak závratně, ale přece jen ano.

Jak uvádí Phys.org (příslušnou tiskovou zprávu vydala University of California v Santa Barbaře a výsledky byly publikovány v Science Advances), v roce 2017 zjistila rozsáhlá studie ve Velké Británii průměrnou teplotu u zdravých lidí 36,6 °C. V roce 2019 se v USA došlo dokonce k pouhým 36,4 °C.

Možné příčiny: méně infekcí či stálost prostředí

Nejjednodušší vysvětlení (pokud neřekneme, že jde jen o náhodné kolísání, které se vždy někdy objeví, ale nic speciálního neznamená – ale na to to nevypadá) představují infekce. V západním světě jsme nemocní stále méně. V minulosti i lidé pokládaní za zdravé ve skutečnosti s nějakou infekcí bojovali, což jim teplotu trochu zvyšovalo. Zde bychom se mohli pustit do dalších úvah, nakolik je vyšší teplota přímo zbraní organismu, který chce mikroby uvařit – což ale pro teplotu vyšší o ani ne půl stupně asi platí sotva, spíše jde prostě o následek změn metabolismu při boji s infekcí nebo jiným stresovým faktorem.

Některé studie dále naznačují, že pokles teploty souvisí i s tím, nakolik musí organismus reagovat na teplotní výkyvy a extrémy ve svém okolí – dnes ve zvýšené míře pobýváme ve vytopených nebo naopak klimatizovaných prostorech. Na druhé straně ale (subjektivně) toto vysvětlení poněkud kulhá. Když už, tak z něj vyplývá spíše to, že pro organismus by za těchto okolností bylo jednodušší teplotu přesně vyladit na optimum. Teplota by pak měla méně kolísat, není ale důvod, proč by spíše klesala než rostla.

Výzkum zjistil pokles o 0,8 °C za pouhých 16 let

Nová studie na téma teploty byla provedena v Bolívii v Tsimanů, což je populace obývající horní Amazonii. Jedná se o lovce a sběrače, kteří svůj čas netráví v kancelářích – a přitom teplota klesá i v jejich případě, a to za šestnáct let sledování velmi rychle (uvádí se o 0,09 °F ročně, což tedy po přepočtu znamená skoro neuvěřitelných asi 0,8 °C za šestnáct let). Nicméně i Tsimané mají během doby výzkumu stále lepší přístup k antibiotikům, protizánětlivým prostředkům typu ibuprofenu apod.

Zčásti samozřejmě může být vše výsledkem nejen toho, že by tak rychle klesala teplota cca zdravých lidí, ale že klesá podíl nemocných (kteří mohli ovlivnit data z počátku projektu). Ať tak, či onak, Tsimané mají dnes každopádně teplotu odpovídající populacím západního světa, v průměru 36,5 °C.

Je třeba dodat, že příslušná data asi lépe brát s rezervou, protože podle autorů studie jsou „upravována“ s ohledem na teplotu prostředí i na hmotnost (obecně asi hmotnější tělo více „topí“; jsme-li ale na Západě stále obéznější, pak by naše teplota měla spíše růst), aby se dala lépe srovnávat s údaji z moderních společností. Nicméně závěr o poklesu průměrné teploty má platit i zde, a to i u dospělých, kteří jsou zdrávi i na naše měřítka.

Ideální teplota? Stále víme málo

„Normální“, respektive ideální teplota je pro každého trochu jiná, závisí na pohlaví, denní době i věku. Večer máme klidně o půl stupně víc a není na tom nic patologického. Teplota se zvyšuje i těsně po fyzické aktivitě, klesá s věkem (i zde se ukazuje další možný vliv, zdravější populace odpovídá více lidem ve vyšším věku – a tedy s nižší teplotou čistě kvůli věku), a dokonce má záviset třeba i na menstruačním cyklu. Samozřejmě roli hraje i to, kam si teploměr strkáme…

poporodni_deprese

Pro nás jako jednotlivce nutně neplatí, že kdo má v průměru 36,5 °C, je na tom lépe než ten s 36,7 (i když i zde zjistila jiná studie, před třemi lety publikovaná v British Medical Journal, že už teplota vyšší o 0,15 °C odpovídá asi o 8 % vyšší pravděpodobnosti smrti za rok. Zase je otázka, jak a zda to přepočítávat nějak s věkem). Nicméně u větších souborů dat už může mít průměrná teplota roli ukazatele jakéhosi celkového zdravotního stavu populace: čím nižší, tím bude možná vyšší průměrný věk, přičemž důležitější než absolutní hodnota bude možná trend v čase.

Budou třeba další výzkumy. Výhodou však je, že teplotu lze snadno měřit, jde o jednoznačné číslo a v době všudypřítomné „zdravotní“ elektroniky by neměl být problém rutinně získávat pořádně velké soubory dat.

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).