Na libečku si můžete pochutnávat i se v něm koupat. Pěstuje se snadno

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je mohutná aromatická rostlina využívaná převážně v gastronomii jako koření. Tato mrazuvzdorná trvalka může dorůstat do výšky až dvou metrů. Mezi charakteristické znaky libečku patří nápadně silný oddenek a velké řapíkaté listy. Čerstvé listy libečku jsou mimořádně aromatické. Jejich vůně bývá přirovnávána k polévkovému koření, zatímco chutí připomínají ostřejší celer. To je ostatně tím hlavním důvodem, proč se libeček přidává jako ochucovadlo do polévek, omáček, nádivek, salátů nebo pomazánek.

Kromě kulinářství má libeček pevné postavení také v tradičním léčitelství. Již ve starověkém Řecku a Římě se používal jako deodorant, protože má výraznou osvěžující vůni. Také byl vnímám jako afrodiziakum. Dnes ho najdete v mnoha urologických a gynekologických čajových směsích. Své místo má také ve výrobě kosmetiky. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má libeček účinky?

Libeček se dnes užívá hlavně ve formě čajů a tinktur, v Americe byl dříve hodně populární kandovaný oddenek. Představuje vynikající zdroj vitamínu C a kvercetinu. Tyto látky působí v lidském těle jako antioxidanty, pomáhají tedy předcházet předčasnému stárnutí somatických buněk. V tradičním léčitelství platí libeček za močopudnou bylinu, která podporuje vylučování toxinů z organismu. Doporučuje se také při problémech s dýcháním, protože rozpouští hlen v respiračním ústrojí. Také má dobrý vliv na trávicí systém. Libeček zlepšuje trávení, protože stimuluje tvorbu trávicích šťáv. Pokud máte potíže s plynatostí či pocity těžkého břicha po jídle, můžete ho zkusit používat při vaření.

V dnešní době se libeček využívá i v kosmetice. Najdete ho v mastičkách a přípravcích na citlivou a atopickou pleť. Je vhodný také na akné. Pokud máte citlivou pleť obecně, můžete si z čerstvých listů libečku připravit zklidňující koupel. [6, 7, 8, 9, 10]

Přečtěte si také:

Blíží se sezóna černého bezu. Z květů si snadno připravíte domácí bezový sirup

Libeček v kuchyni

Libeček by se měl při vaření používat s mírou, protože má mimořádně intenzivní chuť i vůni. Jako dochucovadlo se používají především listy, které se skvěle hodí do polévek s luštěninami a brambory. Také ho můžete přidat do vývarů a omáček, případně posypat čerstvě nasekaným libečkem brambory a zeleninu na talíři. Dobře ochutí i studené pokrmy, jako jsou saláty, pomazánky, pesta a dresinky. Pokud je na vás čerstvý libeček moc ostrý, použijte sušený. Listy lze také zamrazit, čímž se výrazné aroma zmírní. Kromě listů se dají zpracovávat také plody, které se hodí k nakládané zelenině a do těsta na pečivo. V porovnání s listy jsou o něco sladší, proto se přidávají do bylinných likérů.

Libeček: pěstování

Libeček je možné pěstovat v záhonech i květináčích. Vyhovují mu slunná stanoviště nebo polostín. Půda by měla být přiměřeně vlhká a bohatá na živiny. Pro libeček je důležitý hlavně dostatek vápníku a organických složek. Přihnojovat ho můžete organickými hnojivy, která jsou bohatá na dusík, draslík a fosfor. Těžké a mokré půdy jsou pro pěstování libečku naprosto nevhodné. Také ho nesázejte na záhonky, kde jste v minulosti pěstovali pastinák, mrkev, celer, petržel nebo kopr. Snížíte tím riziko napadení škůdci a nejrůznějšími chorobami, ke kterým je libeček náchylný.

Většina zahradníků dává přednost sázení předpěstovaných sazenic, protože je to snazší než přímý výsev semen. Pokud si ale chcete vypěstovat libeček ze semen, pamatujte na to, že se sází na jaře (nejlépe v březnu či dubnu) nebo na podzim (na přelomu září a října). Libeček platí za odolnou rostlinu, co se týče mrazu, takže si nemusíte dělat starosti s jeho přezimováním. Na zimu se automaticky zatahuje, aby mohl na jaře znovu vyrašit. [11, 12, 13, 14, 15, 16]

Ukažte, že se vyznáte v bylinkách a koření. Poznejte je podle fotek

Čerstvé bylinky si můžeme běžně koupit v supermarketech, ať už řezané nebo přímo v květináči. Mnozí z nás si je rovnou sami pěstujeme. Kolik z nich ale spolehlivě poznáte podle fotografií?

Spustit kvíz

Choroby libečku

• Skvrnitost listů: hnědé skvrny na listech představují nejčastější chorobu, která libeček napadá. Objevují se v důsledku přemokření půdy, což mohou způsobit vydatné deště nebo přehnaná zálivka. Pokud je půda příliš vlhká, vzniká ideální prostředí pro růst plísní, které způsobují nevzhlednou skvrnitost listů.
• Díry v listech: pokud mají listy libečku okousané okraje, pravděpodobně byla rostlina napadena lalokonoscem libečkovým (Otiorhynchus ligustici). Tento druh nosatce si pochutná nejen na libečku – parazituje také na hospodářských plodinách, jako jsou krmná řepa, chmel, vojtěška nebo jetel. Pokud máte podezření, že je libeček okousaný od nosatců, přesaďte ho.
• Kroutivost listů: za zkroucené listy mohou často mšice. Někdy mohou přenášet na rostlinu i další patogeny a zcela ji zničit. Na mšice fungují nejrůznější postřiky. Můžete si je buď koupit, nebo si připravit domácí postřik. Dobře působí třeba česnekový, mléčný, octový nebo rajčatový.
• Rzivost libečku: další typickou chorobou libečku jsou drobné skvrnky na listech. Libečková rez je způsobena houbou Puccinia bornmuelleri. Postiženou část rostliny se doporučuje uříznout u země a zlikvidovat. Napadené rostliny mají ale poměrně nízkou šanci na trvalé zotavení.
• Zasychání listů: dalším škůdcem, který nepohrdne rostlinami s celerovou vůní, je vrtule celerová (Euleia heraclei) z řádu dvoukřídlých. Tato moucha klade na listy miříkovitých rostlin vajíčka, ze kterých se přibližně v polovině června vylíhnou larvy. Larvičky vyhlodávají chodbičky v listech, které postupně uhnívají. [17, 18, 19, 20]