Hlavní navigace

Chcete darovat krevní plazmu po prodělání COVID-19? Co vás čeká

27. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Prodělali jste koronavirovou infekci? Můžete pomoci ostatním. Tzv. rekonvalescentní plazma je jednou z léčebných možností pro pacienty v závažnějším stavu. Vitalia.cz zjišťovala na několika místech, jak odběry „anti-covid“ plazmy probíhají a co to pro dárce znamená.

Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Brno, Thomayerova nemocnice v Praze – i na těchto místech odebírají uzdraveným z COVID-19 rekonvalescentní plazmu. Na všech těchto pracovištích nám potvrdili, že o tuto pomoc je mezi lidmi zájem a že krevní plazma nemocným v praxi pomáhá. Stále jsou ale potřeba noví dárci. Je třeba přijít v pravý čas, aby hladina protilátek byla dostatečná, a zjistit si předem, jak vše na daném místě probíhá, protože podmínky se liší. A také počítat s tím, že ne každý je vhodný dárce.

Jak funguje rekonvalescentní plazma

Při koronavirové infekci se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti viru, který je původcem nemoci. Tyto protilátky v krvi vyléčené osoby přetrvávají ještě určitý čas po uzdravení. Podání plazmy, která byla odebrána uzdravené osobě po prodělaném koronavirovém onemocnění, je jednou z možností, jak léčit narůstající počet vážně nemocných s koronavirovou infekcí.

„Podané protilátky by měly zabránit dalšímu pomnožování viru a zhoršování klinického stavu,“ vysvětluje Petr Turek, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, jak darovaná plazma funguje.

„Jednoznačný průkaz toho, že to tak ve skutečnosti je, zatím k dispozici není. K tomu je nutné provést ‚kontrolované studie‘, aby bylo možné dokázat, že pozitivní výsledek není dán souběžnou léčbou, výjimečností pacienta nebo prostě náhodou. Dosud provedené klinické studie naznačují, že anti-covid plazma pravděpodobnost úzdravy léčeného pacienta ‚velmi pravděpodobně zvyšuje‘. Odhaduje se snížení rizika úmrtí zhruba na polovinu, pokud je plazma s dostatečným množstvím protilátek podána v časné fázi onemocnění.“

Kdo a kdy může darovat anti-covid plazmu

  • Osoba po prodělání onemocnění COVID-19 kvůli vytvoření protilátek v krvi (nejlépe muž či žena, která dosud nerodila).
  • Plazmu či krev je možné darovat nejdříve za 14 dní po uzdravení.
  • Dárce musí být v dobrém zdravotním stavu a splňovat podmínky dárcovství.
  • Seznam míst, kde se odběry provádějí, je k nalezení na webu ministerstva zdravotnictví.
  • Ačkoliv je dárcovství bezplatné, zdravotní pojišťovny nabízejí dárcům krve či plazmy odměny.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Průběh nemoci dárce není rozhodující

Ten, kdo se rozhodne darovat rekonvalescentní plazmu, by měl být nejméně dva týdny po prodělání infekce COVID-19. Pak jde o to, jakou má hladinu protilátek proti této nemoci. A i když je možné se leckde dočíst, že „má význam“ přijít pouze tehdy, pokud jste měli vysoké horečky, dušnost a kašel, praxe to nepotvrzuje. 

„Nedá se skutečně říct předem, že ten, kdo měl těžší příznaky nemoci, je vhodný dárce,“ říká Vít Řeháček, primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové. „V praxi máme dárce, kteří neměli vůbec žádné příznaky nemoci a mají vysokou hladinu protilátek. A naopak ty, kteří prodělali těžké příznaky nemoci a vhodnými dárci nejsou.“

I když je tak potenciálních dárců hodně, zdaleka ne každý „projde sítem“ – podle odhadů lékařů je to asi jedna čtvrtina zájemců.

Před odběrem – podmínky sledujte na webu

Každého, kdo chce plazmu darovat, tak nejdříve čeká vyšetření hladiny protilátek.

„U nás zájemce o darování anti-covid plazmy napřed pozveme na běžný odběr plné krve a při něm hladinu anti-covid protilátek vyšetříme,“ popisuje Petr Turek. „Pokud je to možné, odkážeme zájemce na naše webové stránky, kde se dozví podrobnosti k odběru – dárce musí splňovat obecná zdravotní kritéria. Prostřednictvím webu si dárce také může rezervovat termín odběru.“

Praxe se ale na jednotlivých místech může lišit, proto je třeba sledovat webové stránky odběrových míst.

Jak probíhá odběr plazmy

Pro den odběru platí obecná pravidla jako při jakémkoliv darování krve, s sebou stačí vzít osobní doklady a počítat celkově asi s hodinou času (což je více než u klasického darování krve).

„Zdůrazňujeme pitný režim a omezení tuků před odběrem, lehká snídaně je ovšem potřeba,“ říká Helena Kostrouchová, vedoucí lékařka úseku dárců krve Transfuzního a tkáňového oddělení FN Brno.

„Není také vhodné chodit na odběr unavený a nevyspalý, například po noční směně,“ doplňuje Vít Řeháček.

„Z pohledu dárce není mezi ‚covid‘ odběry a standardními odběry krve nebo plazmy prakticky žádný rozdíl,“ shrnuje Petr Turek. „Odběry jsou dobrovolné a bezplatné. Stejně jako u ostatních odběrů krve či plazmy má dárce nárok na pracovní volno a může uplatnit daňovou slevu, odběry se započítávají i do oceňování Janského medailemi.“

Po odběru zůstaňte v klidu

Jsou nějaké rozdíly v klasickém darování krve a odběru rekonvalescentní plazmy kromě délky trvání? Odběr plazmy se provádí pomocí speciálního přístroje, tzv. plazmaferézy, její výhody popisuje Helena Kostrouchová:

Určitou výhodou je, že červené krvinky přístroj dárci vrátí a regenerace po odběru je rychlejší. Řada dárců, kteří mají srovnání obou typů odběrů, uvádí, že se po plazmaferéze cítí méně unaveni.“

Po odběru by měl být dárce nějakou dobu v klidu – v praxi to znamená zdržet se chvíli na oddělení.

„Doporučuje se asi půl hodiny a je vhodné se občerstvit. Během dne pak pít dostatek tekutin, mít klidovější režim, nezatěžovat ruku, ze které byl odběr proveden, aby se zabránilo vzniku hematomu,“ shrnuje lékařka.

V den odběru by se měl také dárce vyhnout aktivitám ‚velmi náročným na pozornost‘. To je třeba zaměstnání jako pilot, profesionální řidič nebo člověk provádějící výškové práce,“ dodává Petr Turek.

Co se děje s plazmou: jedním odběrem pomůžeme 1,5 pacientovi

Přístrojovým odběrem se od jednoho dárce získají asi tři jednotky plazmy po 250 mililitrech.

„Obvyklou léčebnou dávku představují dvě jednotky plazmy pro jednoho pacienta, kterému se podává nitrožilně,“ přibližuje Petr Turek. Pro laickou představu to zjednodušeně znamená, že jedním odběrem pomůžeme asi 1,5 pacientovi.

„Plazma se podává pacientům, kteří jsou asi 72 hodin od začátku obtíží. Ne tedy těm, kdo mají potíže třeba už deset dní. Klíčové je podat ji těm, kdo ještě nemají vytvořené vlastní protilátky,“ přibližuje Vít Řeháček s tím, že indikace k tomuto kroku není jednoduchá, ale praxe potvrzuje, že darování plazmy pacientům pomáhá. Zachránilo už stovky životů a všichni oslovení lékaři jsou rádi, že zájem o tento typ pomoci mezi lidmi je.

„V současnosti k nám denně přichází kolem dvaceti dárců anti-covid plazmy. Uvádí se, že z podání anti-covid plazmy by mohla mít prospěch zhruba polovina hospitalizovaných pacientů s COVID-19. Celková potřeba tedy bude záviset na dalším vývoji epidemie. V naší nemocnici dostalo anti-covid plazmu zatím více než 150 nemocných a v současné době máme zásobu pro léčbu asi 50 dalších,“ uzavírá Petr Turek.

Odborná spolupráce:

MUDr. Helena Kostrouchová

Vedoucí lékařka úseku dárců krve Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno


MUDr. Vít Řeháček

Primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové


MUDr. Petr Turek, CSc.

Primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).