Hlavní navigace

Že se kuřáci nemusí bát koronaviru? Tak to je velký mýtus

4. 12. 2020

Sdílet

„Kouření chrání před nákazou!“, „Před koronavirem by překvapivě mohl chránit nikotin!“ – tyhle a další podobné titulky se na jaře objevovaly i v seriózních médiích, které citovaly francouzské i čínské lékaře a jejich zkušenosti. Server Vitalia.cz zjišťoval, co se nyní ví o spojitosti kuřáků s nákazou a komplikacemi COVID-19.

Z logiky věci je celkem jasné, že dobré zprávy to pro kuřáky nejsou. Různé iniciativy je nabádají skoncovat se zlozvykem právě teď, aby uvolnili lůžka v nemocnicích potřebným. A odborníci bijí na poplach především ze dvou důvodů: poškozené kuřácké plíce jsou vstupenkou ke komplikacím nemoci COVID-19, a roušky, pod kterými kuřák potahuje z cigarety, v kombinaci s dotýkáním se rukama úst, jsou zase zvýšeným rizikem nákazy samotné.

Co se dozvíte v článku
  1. Plíce kuřáka COVIDu „nechutnají“?
  2. Co už se ví o kuřácích a koronaviru
  3. Kuřákům hrozí větší komplikace
  4. O chronické obstrukční plicní nemoci
  5. Jak fungují plíce kuřáka, když se nakazí
  6. Rouška pomáhá… když se pod ní nekouří
  7. Ze dne na den se plíce nespraví

Plíce kuřáka COVIDu „nechutnají“?

Zpráva o tom, že koronaviru „nechutná nikotin“, která se objevila na jaře, je mezi kuřáky dodnes argumentem, proč o skoncování se zlozvykem často ani neuvažují. A jakési alibi.

„Taky jsem tu informaci zachytil, nicméně nečetl jsem žádnou dokumentární studii, která by to dokladovala,“ říká  předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem Stanislav Kos.

„Údajně viru plíce kuřáka ‚nechutnají‘. Dokonce se objevily práce, které naznačují, že kouření snižuje vnímavost na koronavirus, ale dle mého názorů je málo důkazů, které to tvrzení podporují. Pravda určitě je, že pokud kuřák kouří, musí si při tom sundat roušku. Takže minimálně tímto – pobytem venku bez roušky – zvyšuje riziko infekce,“ dodává Stanislav Kos.

Co už se ví o kuřácích a koronaviru

Odborná veřejnost upozorňuje především na to, že onemocnění COVID-19 má u kuřáků vážnější průběh než v případě nekuřáků. Obecně se to přičítá poškození plicní tkáně v důsledku užívání tabáku, což vede k celkovému snížení imunity. K tomuto názoru se ve svých analýzách přiklonila i Světová zdravotnická organizace.

„I některé medicínské výzkumy z Číny tak vysvětlují, proč COVID-19 častěji postihuje muže než ženy. Spotřeba cigaret u mužů totiž bývá několikanásobně vyšší,“ říká Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Upozorňuje však, že COVID-19 je stále nutné považovat za nový fenomén, jehož zkoumání je pořád ještě v počátečních fázích. 

„Pokud je člověk dlouhodobý kuřák, má poškozené plíce chronickým zánětem. Také se vlivem dlouhodobého kouření trhají plicní sklípky a dochází k tzv. rozedmě plic – v těchto místech se pak snáz usazuje infekce a opět snáz vzniká zánět. Čili podle mě jsou plíce kuřáka rozhodně více ohrožené,“ poukazuje Stanislav Kos.

Kuřákům hrozí větší komplikace

Také chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kterou mají stovky tisíc Čechů, trápí z 80 % kuřáky. Přestat kouřit je tak první pokyn a rada, kterou od lékaře slyší. Patrné už je, že spíše než vyšším rizikem samotného infikování koronavirem jsou kuřáci ohroženi především vážnějšími komplikacemi nemoci.

„Z metaanalýzy různých studií vyplynulo, že u kuřáků je až 2,25krát pravděpodobnější vážnější průběh nemoci než u nekuřáků. Obecně lze totiž říci, že vážnější průběh nemoci COVID-19 pozorujeme u pacientů s jinými zdravotními problémy. Mezi ty mohou patřit i onemocnění způsobená užíváním tabáku,“ vysvětluje Lukáš Kohoutek. 

O chronické obstrukční plicní nemoci

  • V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se léčí s CHOPN, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví.
  • Lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. 
  • CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. 
  • Rizikoví pro vznik CHOPN jsou pacienti nad 40 let věku, současní i bývalí kuřáci a ti, kdo mají horší dýchání při fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1.–2. patra.
  • Rychlý orientační test je k dispozici například zde.
  • Další informace jsou k nalezení také na stránkách Českého občanského spolku proti plicním nemocem.

Jak fungují plíce kuřáka, když se nakazí

„Kouření ovlivňuje speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy COVID-19 dvou- až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje Vladimír Koblížek Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové.

Kuřák je náchylnější k relativně častým plicním komplikacím, které koronavirus způsobuje. 

„COVID-19 u středně těžkých a těžkých případů zhruba v 60 % případů postihuje plíce, způsobuje v nich rozsáhlé plicní záněty ve smyslu zápalu plic. Také postihuje tu plicní tkáň, která propouští kyslík a oxid uhličitý, čímž způsobuje lidem dýchací potíže,“ upozorňuje Stanislav Kos s tím, že pokud se objeví dušnost, měl by pacient okamžitě navštívit lékaře a nechat se vyšetřit.

Rouška pomáhá… když se pod ní nekouří

A jak je to v případě kuřáků s tolik diskutovanými rouškami? Běžné totiž je, že si kuřák odhrne roušku jen na bradu, zakouří si a roušku znovu nasadí. A to je rizikové.

„Už sundavání roušek znamená nedostatečnou ochranu,“ upozorňuje Stanislav Kos. „Také je jasné, že při přikládání cigarety k ústům může dojít k přenosu infekce z rukou na obličej a tím pádem i zanesení na sliznice.“

Čeští pneumologové si u pacientů s CHOPN pečlivé nošení roušek – které se obvykle kuřáků netýká – pochvalují. Roušky totiž do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku), tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí. 

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací, než je v tomto období obvyklé,“ říká Stanislav Kos.

Ze dne na den se plíce nespraví

Pandemie koronaviru by mohla být výbornou motivací pro všechny kuřáky, kteří se zlozvykem chtějí skoncovat. Nemohou ale čekat okamžitý efekt – ten pozná rychle hlavně peněženka. Do budoucna je to ale to nejlepší rozhodnutí, což shrnuje Stanislav Kos:

„Kuřácké změny na plicích vznikají dlouhodobě a také velmi dlouho trvá, než se ty změny zmírní. Je to velice dlouhý interval, takže pokud někdo teď přestane kouřit, nemůže očekávat, že se mu plíce spraví ‚ze dne na den‘ a bude odolnější vůči koronaviru nebo možnému těžšímu průběhu. Pokud však opravdu přestane kouřit, může udělat pro svoje zdraví i peněženku to nejlepší.“

Odborná spolupráce:

Mgr. Lukáš Kohoutek

Prezident České koalice proti tabáku


MUDr. Stanislav Kos, CSc.

Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) 


Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).