Kokain se používal ke znecitlivění oka. Gram tehdy vyšel na 25 centů

Kokainovému vínu propadly i známé osobnosti

Kokain je účinná látka pocházející z keře Erythroxylum coca neboli kokainovníku pravého. Tu se podařilo prvně izolovat německému lékárníkovi Albertu Niemannovi s jeho kolegou Friedrichem Gaedickem roku 1859. Jedná se o přírodní alkaloid, který posléze začal být používán coby léčivo při různých onemocněních a stavech. 

Ve známost vešel hlavně díky Angelu Marianimu, francouzskému chemikovi původem z Korsiky, jenž věřil, že kokain oplývá zdraví prospěšnými účinky. Pomocí listů z koky a vína z Bordeaux vytvořil nápoj zvaný Vin Mariani. Kokové víno se ve společnosti těšilo velké oblibě, dosáhlo jí i díky pochvalným vyjádřením od známých osobností, jako byl například Thomas Edison, Arthur Conan Doyle nebo papež Lev XIII.

Ruský lékař prováděl pokusy sám na sobě

První, kdo si uvědomil, že by kokain mohl potencionálně sloužit jako lokální anestetikum, byl peruánský chirurg Thomas Moreno y Maiz. Jeho znecitlivující účinky pozoroval na zvířatech a svá pozorování popsal již v roce 1868. Jak účinkuje na lidech, jako první otestoval ruský vojenský lékař Vasilij von Anrep. Přesněji řečeno jeho účinky pocítil na vlastní kůži, experimenty s kokainem prováděl sám na sobě. 

Látku si vpravil injekcí do stehna, čímž docílil znecitlivění dané oblasti na 25 až 30 minut. Poté, co si ji aplikoval do úst, zpozoroval její znecitlivující účinky také na jazyku. Kokain podal následně i několika pacientům s bolestivými zánětlivými stavy a své výsledky nechal uveřejnit v ruském časopise Vrač. Jeho práci se nicméně nedostalo větší pozornosti.

Prvně byl aplikován žábě

Objev lokální anestezie je tak přisuzován Karlu Kollerovi, našemu krajanovi, původně totiž pocházel ze Sušice. Krátce po narození mu ale zemřela matka a on se spolu s otcem přesunul do Vídně. Z Kollera se později stal oftalmolog a v době svého objevu již delší čas pátral po způsobu, jak by bylo možné znecitlivět oko jinak než celkovou anestezií, která u pacientů po operaci často vyvolávala zvracení, kvůli čemuž hrozilo poškození jemných stehů či operovaného oka.

Jakmile se Koller dozvěděl o znecitlivujícím účinku kokainu na jazyk, usmyslel si prověřit, zda by stejného účinku dosáhl také u oka. Nechal tedy látku rozpustit ve vodě a nanesl ji na oko žáby. Když se znecitlivění dostavilo, opakoval svůj pokus na králíkovi, psovi a posléze i na sobě s kolegou. Ve všech případech se zadařilo a ke znecitlivění došlo. 

V jeho léčivou moc věřil i Sigmund Freud

Koller své poznatky prvně zúročil při operaci glaukomu, jež proběhla za použití lokálního znecitlivění kokainem 11. září 1884. Přednesením svých výsledků na mezinárodním kongresu Německé oftalmologické společnosti následně pověřil Dr. Josefa Brettauera, který tak učinil jen o čtyři dny později. Koller byl po tomto výstupu vyzván svůj objev předvést hned na další den, první veřejná operace oka v topické kokainové anestezii se v tomto termínu opravdu uskutečnila a vzbudila nadšení. 

V souvislosti s objevem kokainu jakožto lokální anestezie se často zmiňuje také Sigmund Freud. Je pravda, že Koller mu pomáhal při experimentech s touto látkou. Freud pokládal kokain za účinný prostředek k odvykání ze závislosti na morfinu a připisoval mu široké terapeutické možnosti, mimo jiné ho předepisoval a doporučoval na zažívací potíže, astma nebo depresi.

Účinnost spinální anestezie testovali neobvyklými způsoby

Kokain se začal využívat i ke znecitlivění sliznic nosu a horních cest dýchacích. První spinální anestezii pomocí tohoto prostředku uskutečnil v srpnu roku 1898 August Bier, a to na 34letém dělníkovi. Zákrok označil za „kokainizaci míchy“. 

Následovalo pět dalších, než se Bier se svým kolegou Dr. Augustem Hildebrandtem rozhodl zákrok podstoupit také. Jako první přišel na řadu Bier, anestezie na něj však neúčinkovala. Kvůli problémům se stříkačkou totiž došlo k úniku kokainu, jakožto i ke značné ztrátě mozkomíšního moku. 

Vystřídal ho tedy Hildebrandt, u něhož už se účinek anestezie dostavil, navodit se ji podařilo na 45 minut. Její účinnost pak Bier zkoušel poněkud svéráznými metodami, které zahrnovaly pálení doutníku o Augustovu nohu, vytrhávání pubického ochlupení nebo údery kladivem do holeně. Oba dva poté následkem ztráty mozkomíšního moku pocítili výrazné potíže, včetně bolesti hlavy a zvracení. 

Kokain dnes 

V Americe probíhalo oproti Evropě jeho zavedení jakožto lokálního anestetika rychleji, gram čistého kokainu jste zde tou dobou pořídili za zhruba 25 centů. Už na sklonku 19. století byly ale zaznamenány případy závislosti a závažné intoxikace touto látkou. Část lékařů se proto navrátila k užívání jiných anestetik, především éteru a oxidu dusného. Nakonec byl na počátku 20. století objeven prokain, který postupně zaujal jeho místo.

Hraje kokain nějakou roli ve zdravotnictví i dnes? Na to odpověděl v rozhovoru pro server novinky.cz tehdejší primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Masarykovy nemocnice Josef Škola: „Kokain se v anestezii stále používá. Výhradně už v tuto chvíli v očním lékařství ve formě kapek pro znecitlivění rohovky.“ V současnosti je vnímám především jako nelegálně užívaná droga, v Evropě se přitom řadí k těm nejčastěji užívaným. 

Zdroje: aimjournal.cz, globalmedicine.co.uk, mentalfloss.com, toxicology.cz