Situace, se kterou se může setkat každý rodič. Jeho dítko odjede na školu v přírodě a po pár dnech zazvoní telefon: „Přijeďte si pro něj, má klíště.“ Podobnou situaci popsal na síti X uživatel skrývající se pod přezdívíkou Velký Vezír. A strhla se debata.
Co se dozvíte v článku
Jak to a proč učitelka dítěti klíště prostě nevyndala? Vždyť čím dřív klíště odstraníme, tím nižší je pravděpodobnost, že přenese některou z infekcí.
Možnosti, kdo a jak může dítě ošetřit, určují zákony a nařízení. Jiná je situace ve škole nebo třeba na jednodenním výletě a jiná na táborech a školách v přírodě, které trvají déle než pět dnů.
Na delších pobytech musí být zdravotník
„Povinností organizace, která organizuje zotavovací akci nebo školu v přírodě na dobu delší než 5 dní je zajistit základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem),“ uvedla pro Vitalii.cz mluvčí pražských hygieniků Petra Batók.
Jinými slovy: na pobytech delších než pět dnů musí být přítomný zdravotník. Kdo přesně to může být, určuje zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb.). Tedy někdo, kdo absolvoval kurz první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost na škole v přírodě nebo zotavovací akci, student s ukončeným studiem 3. ročníku oboru všeobecného lékařství nebo zubního lékařství, nebo osoba způsobilá k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta.
Pokud je tedy na táboře zdravotník, klíště vyndá, vše zaznamená do zdravotní dokumentace dítěte, a tu na konci pobytu předá rodičům. Na škole v přírodě to však tak být nemusí, protože ty běžně trvají třeba od pondělí do pátku a nejsou tak delší pěti dní.
Učitelé se ošetření učí na kurzech
Jak to tedy je na akcích kratších, což většinou školy v přírodě jsou, případně na klasickém jednodenním školním výletě, nebo třeba na vycházce mateřské školy?
Na kratší akce se zákon nevztahuje, zdravotník na nich tedy být nemusí. To ale neznamená, že by dítě zůstalo bezprizorní. Ministerstvo školství spolu s ministerstvem zdravotnictví vydalo pro takové případy sdělení, které mají školy k dispozici.
„V něm jsou vymezené laické úkony, které může vykonávat poučený laik, tedy i pedagogický pracovník. Přesně takovým úkonem je i vytažení klíštěte včetně aplikaci spreje. Vzhledem k tomu, že čím déle je klíště přisáté, tím větší nebezpečí nákazy v případě infikovaného klíštěte je, je žádoucí, aby někdo, tedy i pracovník školy, klíště co nejdříve vytáhl. Tato dovednost se učí mimo jiné i na kurzech pro zdravotníky zotavovacích akcí, kterých se učitelé ve velké míře účastní,“ řekla mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Rodiče mají dát s úkonem souhlas
Aby se zamezilo problémům, měl by podle ní pedagog předem informovat zákonné zástupce a mít jejich souhlas. „Může tak učinit preventivně například na třídních schůzkách a mít souhlas potvrzený písemně, případně alespoň telefonicky. Důležité je rozhodně učinit zápis do knihy úrazů pro případ dalších komplikací,“ dodala s tím, že „pokud by si pedagog na vytažení klíštěte netroufl a nikdo zkušenější v dosahu nebyl, měl by co nejdříve kontaktovat pro konzultaci zdravotníky, k dispozici je také spousta videonávodů od zdravotních organizací.“
Klíšťata jsou nyní mimořádně aktivní
Na klíšťata bychom si měli dávat v těchto dnech obzvlášť pozor, protože platí mimořádný stav jejich aktivity. Index aktivity klíšťat vydává každý den Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Při vyšší aktivitě klíšťat je také větší riziko, že nás klíšťata nakazí některou nemocí, které přenáší.
Riziko je vyjádřeno čísly od 1 do 5, kdy 1 je nejnižší stupeň a 5 nejvyšší. Právě ten také platí v nynějších dnech. Jde o mimořádné riziko, kdy odborníci nedoporučují volný pobyt v lesích, jen po zpevněných cestách, použití repelentu a pravidelnou kontrolu těla.
Jak se chránit?
Státní zdravotní ústav také vydal brožurku s radami, jak se před klíšťaty chránit. Radí například nosit oblečení (zejména tedy kalhoty) z hladké, světlé látky. Naopak bychom neměli do přírody vyrážet v tmavém oblečení z látky s vlasem. Důvod není, že by klíšťata „nešla“ na světlé oblečení, ale protože na tmavém nejsou vidět, kdežto ze světlého je můžete sundat i během procházky.
„Používejte repelentní přípravek, který je vhodný aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční,“ uvádí SZÚ.
Na trávu si nelehejte ani nesedejte, a to ani například na deku. Choďte po cestách a ne volně do trávy či křoví.
„Doma prohlédněte pečlivě celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy). Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Mějte na paměti, že člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká,“ upozorňuje SZÚ.
Prohlédnout bychom se měli i další den ráno. Klíště totiž může po těle lézt i několik hodin, než se definitivně přichytí. Sprcha či otření se žínkou přitom jako ochrana nestačí.
Jak odstranit klíště?
- Místo přisátí desinfikujte jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
- Pomocí navlhčené textilie, nejlépe žínkou nebo ručníkem, lehce pohybujte (viklejte) se strany na stranu klíštětem, které se po 2–3 minutách uvolní. V případě potřeby klíště opatrně podeberte a vyjměte měkkou pinzetou. (Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy – podle velikosti – na larvy , nymfy a dospělá klíšťata).
- Klíšťaty netočte! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.
- Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikujte jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
A co dál?
Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5 cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2–3 dny, ale nezvětšuje se. V takovém případě nejde o borreliový erythem.
Pokud si ale do tří týdnů od přisátí klíštěte všimnete zvětšující se zarudlé skvrny na kůži, která většinou uprostřed zbledne, máte zvýšenou teplotu, jste unavení či pozorujete chřipkové příznaky, je třeba navštívit lékaře a informovat ho, že jste měli klíště.
Tři týdny se také pokud možno vyhýbejte zvýšené tělesné námaze, stresu a nevystavujte se silnému slunečnímu záření.
ČLÁNKY DO MAILU