Hlavní navigace

Kdo si hraje, nezlobí...

5. 1. 2011

Sdílet

Počítačové hry a zdravý životní styl? Pojďme si trochu zarýt do tradovaných mýtů a ukázat si, že počítačové hry nejsou jen náhražkovou zábavou pro asociální pařany.

Spojovat počítačové hry a zdravý životní styl? Neupadl autor náhodou na hlavu? No, i kdyby ano, tak to myslí vážně: Počítačové hry nejsou jen Tetris, Farmville a pubertální střílení po čemkoli, co se hne, ale mohou být i aktivní, chytrou a vtipnou zábavou pro všechny věkové (i váhové) kategorie.


Autor: SXC

Počítačové hry bývají ve zpravodajských médiích zmiňovány nejčastěji ve spojitosti s násilnými trestnými činy mladistvých, kdy se jim připisuje až démonický vliv („vystřílel školu, protože to viděl v počítačové hře“).

Ekonomická média pak zmiňují astronomické zisky herních společností. Ale spojovat hry se zdravým životním stylem…? Pojďme si trochu zarýt do tradovaných mýtů a ukázat si, že počítačové hry nejsou jen náhražkovou zábavou pro asociální pařany.

Hra jako hygiena

Coby děti trávíme hrou většinu života. Hrou se učíme, hrou zdokonalujeme svoje schopnosti, hrou rozvíjíme duševní činnost, hrou se seznamujeme se světem. Majitelé psů, koček či jiných domácích mazlíčků vědí, že i zvířata si hrají. Jediný, kdo si nehraje, je dospělý člověk – ten se bere příliš vážně na to, aby si bezostyšně hrál. Připadá mu to jako ztráta času a důstojnosti; místo hraní přeci pracuje. Navíc počítačové hry? Pffft! To je jen čistá ztráta času, tupé střílení…

Jenže odpočinek je stejně důležitý jako práce, a aktivní odpočinek pomůže rozvinout ty schopnosti, které při práci nepoužíváme. A proč by aktivní odpočinek nemohla být právě hra? Ne zrovna Tetris ani Farmville, ale klidně něco náročnějšího, něco „k odreagování“… Dobré počítačové hry umožňují člověku rozvinout fantazii a přinést prožitek, srovnatelný s tím pocitem, s jakým jsme v mládí hltali Verneovky.

Hry jsou náročné na výpočetní výkon. Známý citát „Stačí mi ten úplně nejlevnější počítač, mám to jen na hry…“ ilustruje zažitý omyl: Pokud chcete hrát nové herní tituly, náročné na grafiku, připravte se na to, že budete potřebovat výkonný počítač. Chcete-li si ušetřit čas i nervy, sáhněte po herní konzoli. Její cena bývá zhruba poloviční proti ceně běžného PC a výkonem je přesně vyladěná na hry. 

Počítačové hry už dávno nejsou jen skákání, střílení a závodění. Velké herní tituly mají rozpočet jako filmové trháky, na jejich výrobě pracují celé týmy výtvarníků, režisérů a scénáristů, a výsledkem bývá i několik desítek hodin zábavy a zážitku z příběhu, který nesledujete, ale spoluprožíváte. Některé hry nabízejí rozsáhlé světy plné lidí, reálných či „počítačových“, velmi propracovaný příběh, hlavního hrdinu, který musí řešit nejen logické hádanky a souboje s nepřáteli, ale i diskutovat s dalšími postavami, rozhodovat se a nést následky…

Kalokagathia

Řecké slovo, znamenající krásu mysli i těla, proniklo i do herního průmyslu. V posledních letech se rozmohly „fyzické“ ovladače her, tedy takové, u nichž svou postavu ovládáte pohybem vlastního těla. Experimenty s takovým ovládáním sahají hluboko do minulého tisíciletí, ale až rozvoj techniky v posledních letech umožnil vytvoření opravdu použitelných ovladačů tohoto typu. První komerčně úspěšný nabídla známá herní konzole Nintendo Wii, která místo joysticku či ovladače s páčkami a tlačítky měla malou krabičku, kterou hráč držel v ruce. Jeho pohyb rukou pak opakovala postavička ve hře. Mohl tak virtuálně hrát tenis či boxovat s protivníkem.

Fyzický ovladač nejnovějšího typu představil letos na podzim Microsoft pro svou herní konzoli XBox. Jeho ovladač, který se jmenuje Kinect, sleduje pomocí několika kamer a senzorů celé vaše tělo. Postavu tak ovládáte celým tělem, nejen rukou, což umožňuje využít celou škálu pohybů a triků – můžete kopat do virtuálního míče, přeskakovat virtuální překážky, můžete běžet na místě, dělat dřepy a výskoky, můžete tancovat…

Na vlastní kůži

Autor těchto řádků je typický počítačovec: Většinu dne tráví vsedě u klávesnice. Jeho koníčkem jsou počítače, jeho práce je opět spojená s počítačem, takže pohybu moc nemá. Otázka, kterou si kladl, zněla: Může, proboha, nějaká hra, u níž se hopsá, takového člověka zaujmout? Rozhodl se vyzkoušet vše na vlastní kůži a podělit se se čtenáři o výsledek.

Ke Kinectu je k dispozici několik her. Pro děti jsou určené Kinectimals, v níž je hráč provázen malým roztomilým bengálským tygříkem na cestě za dobrodružstvím. Tygřik poslouchá pokyny, reaguje na drbání a celé to je vůbec roztomilé. Autor, dětí nemaje, po chvíli test vzdal.

Na rozcvičení se ukázaly vhodné Kinect Adventures. V nich házíte míčem, sjíždíte řeku na raftu a děláte další skopičiny. Na rozcvičení perfektní.

Pozor, nezaměňovat - toto není autor!

Pozor, nezaměňovat – toto není autor!

Možná znáte taneční podložku pro StepManii, na níž musíte šlapat na správné čtverce ve správnou chvíli podle hudby. Kinect nabízí její pokročilou variantu v podobě Dance Central.

Princip je stejný, tj. udělat správný pohyb ve správný čas do rytmu, ale pohyby se neomezují na šlapání. Dance Central vyžaduje taneční figury jak od Travolty z Horečky sobotní noci, a protože Kinect dokáže snímat celé tělo, tak jej neošidíte, a je-li ve figuře předepsáno houpání v bocích a pokrčená kolena, tak po vás bude chtít opravdu houpání v bocích a zkontroluje, jestli máte kolena správně pokrčená. Zapomeňte na nějaké laxní pohyby „aby se neřeklo“ a připravte se, že vás Dance Central pořádně prožene.

Cvičme v rytme… a doma

Kinect je jako stvořený pro sportovní hry, a opravdu je v nabídce hned několik titulů. Kinect Sports nabízí šest sportů, mezi jinými bowling, stolní tenis či box, vhodné k protažení těla či – díky možnosti hry více hráčů – k uspořádání domácích turnajů a soutěží.

Sports Active 2 od Electronic Arts jdou na celou věc o něco sofistikovaněji. V balení naleznete i cvičební pomůcku (gumový pás) a měřič tepové frekvence. Hra (je to vůbec ještě hra?) je v podstatě sadou cvičení. Vytvoříte si vlastní profil, zadáte základní informace (výšku, hmotnost, …), vyberete si zda chcete formovat tělo, posilovat nebo hubnout a zvolíte si obtížnost. Hra vám pomůže vytvořit cvičební plán, a pak už si vás převezme do péče virtuální cvičitel.

Cviky navrhli odborníci na fitness tak, aby byly co nejefektivnější. Pomocí sledování tepové frekvence má hra informace o tom, zda cvičíte ve správném tempu, zda má přidat nebo zvolnit a jak vás zatížit. Kinect pak sleduje, zda místo předklonů jen nemáváte rukama dolů a jestli při „natáhněte ruce nad hlavu a propněte je“ neděláte rukou takový liknavý pohyb jako když poslanec ve sněmovně hlasuje.

Asi nejlepší vlastností Sports Active 2 je to, že dávají cvičení nějaký rozměr a řád. Že to není jen takové poskakování před televizí zbůhdarma, ale že cvičíte pravidelně a že cvičíte správně. Navíc můžete v grafech sledovat, kolik vám toho zbývá, kolik kalorií jste spálili, jak dlouho budete ještě cvičit a jak moc jste pod vytyčeným cílem.

Pokud se ptáte, zda u takového cvičení člověk zhubne, tak – ano, zhubne. Autor za týden poctivého cvičení shodil víc než po dvou týdnech diet, navíc podstatně zábavnější formou. A věřte, že kdyby ho cvičení nezaujalo, tak necvičí. Zaujalo ho především tím, že nemusel nikam chodit, že nepobíhal venku v teplákách ani neskákal někde v tělocvičně – stačilo jen vstát z gauče a postavit se před televizi.

A co lidi?

Nejčastější výhrada proti počítačovým hrám je ta, že jsou samotářské a pro samotáře. Což v případě výše uvedených pohybových kousků neplatí tak docela. Sportovní hry či taneční souboj se leckdy stanou motorem večírku a o zábavu je vystaráno, zejména v případě, že se sejdou soutěživé typy a hladina alkoholu ještě neovlivnila koordinaci pohybů. Jen je potřeba dávat pozor na to, že Kinect umožňuje pořizovat fotografie…

Protože žijeme v době internetové, můžeme si samosebou zahrát sportovní hru i s kamarádem, který je v tu chvíli někde úplně jinde. Díky zabudovanému mikrofonu se navzájem i slyšíte, takže hra splní hned dvě role: zasportujete si a pokecáte s kamarádem.

Hraní her zkrátka není jen peciválská zábava pro asociály. Hry nabízí zábavu, relaxaci i aktivní odpočinek, a můžete si u nich protáhnout celé tělo. Až budete tedy zvažovat, zda potomkovi koupit „ty hry“, nezapomeňte si dát do podmínek to, že „vám je bude půjčovat“.

PS: Za týden pět kilo, když to chcete vědět…

Děkujeme společnosti Microsoft za zapůjčení konzole XBox, ovladače Kinect a sady her. Za zapůjčení her k testu dále děkujeme společnostem Electronic Arts Czech a Conquest Entertainment.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nouze naučila Dalibora hrát na housle. Mě nemoc naučila vařit z kvalitních surovin. A mám obrovské štěstí, že i přes každodenní vaření považuju přípravu jídla za kreativní práci.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).