Na tuhý mráz je letošní zima zatím skoupá. Až se to změní, mohou si být záchranáři jistí, že budou častěji vyjíždět k infarktu. Nejvíce jich totiž přichází v zimě, konkrétně v lednu. Platí to pro mladší i starší pacienty a rozdíly nejsou ani v pohlaví.
Nízké teploty zvyšují riziko krevních sraženin a vedou ke zužování cév, což způsobuje vzestup krevního tlaku,
vysvětluje Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kardiologie ve FN Motol. V chladných podmínkách musí navíc srdce pracovat usilovněji tak, aby pomáhalo zajistit a udržovat dostatečnou tělesnou teplotu, což je spojené se zvýšenou srdeční frekvencí a zvýšenou spotřebou kyslíku srdečním svalem,
dodává.
Právě to jsou důvody, proč jsou tepny náchylnější k uzávěře a srdce ke kolapsu. Riziko infarktu v zimě nejde vynulovat, lze ho ale snížit. A jak jinak než teplým oblečením, vynecháním v mrazivých dnech náročné aktivity venku nebo dlouhého pobytu v mrazu. Udržet tělesnou teplotu ale lze i horkým jídlem a nápoji. Ideálně ne alkoholickými, protože ty roztahují cévy, což v důsledku místo zahřátí organismu vede naopak ke ztrátě tepla.
Tipy od kardiologa do mrazivého počasí
- Vhodně se oblékat ve více vrstvách a nosit teplou čepici.
- Vyhýbat se dlouhodobému vystavení chladu a větru.
- Dělat pravidelné přestávky a vyhnout se nadměrné námaze při venkovních aktivitách.
- Konzumovat teplá jídla a nápoje pro udržení tělesné teploty.
- Nechat se očkovat proti chřipce.
Pozor na přecházení příznaků infarktu
Kardiologové také zdůrazňují, aby lidé neodkládali kvůli svátkům přivolání záchranky, pokud je jim zle. Tedy pálí je na hrudi, pociťují v ní bolest a tlak nebo je jim na omdlení a špatně se jim dýchá.
Vánoce a Nový rok jsou totiž tradičně obdobími, kdy je nebezpečné přecházení infarktu nejčastější. Lidé nevolají záchranku, aby sobě a blízkým nekazily sváteční chvíle.
Infarkt vzniká tak, že v tepně zásobující srdeční sval krví dojde k prasknutí aterosklerotického plátu směrem dovnitř cévy. Následně se v místě utvoří krevní sraženina, která cévu ucpe. Tím zamezí zásobení krví a buňky srdečního svalu začnou v důsledku toho odumírat.
Jak je to letos s očkováním
Cestou prevence je také očkování proti chřipce. Epidemie letos dorazila o měsíc dříve (o zvláštnostech letošní chřipkové sezóny píšeme zde). Očkovat by šlo i nyní, protože největší nápor nemocných lékaři čekají v lednu a únoru, ale už je obtížné sehnat ordinaci, kde vakcíny ještě jsou. Navíc jejich účinek nastupuje až za zhruba dva týdny po aplikaci a letos může být snížený kvůli šíření méně obvyklé varianty chřipky.
Odhady účinnosti se pohybují kolem 35 až 50 procent proti symptomatickému průběhu, ale ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci zůstává vyšší – odhad se pohybuje se mezi 60 až 80 procenty, vysvětlila už dříve viroložka Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu.
ČLÁNKY DO MAILU