Hlavní navigace

Je dobře brát dítě na pohřeb?

14. 2. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Podle někoho trauma, z jiného pohledu příprava na život. Účast dítěte na posledním rozloučení s blízkým člověkem představuje v rodinách velké dilema.

Smrt je pro všechny nelehké téma. Ve chvíli, kdy o ní máme mluvit s dítětem, se stává ještě náročnějším. A co teprve když přijde na pohřby. Kdy dítě na pohřeb vzít a kdy ho raději nechat doma? Sylvie Stretti, ředitelka a zakladatelka Poradny Vigvam, která pomáhá dětem a rodinám vyrovnávat se se smrtí, nabízí zkušenosti, které vám mohou pomoci se správně rozhodnout.

Dítě a pohřeb: jít, či nejít…

Někdo si nese celoživotní trauma z pohřbu v dětství, někdo naopak nemožnosti rozloučit se s příbuznými lituje. „Dospělí často hovoří o tom, že někdo blízký jim najednou zmizel ze života a oni nechápali, co se stalo. Až mnohem později si uvědomili, že ten blízký zemřel a chybělo jim rozloučení,“ říká Sylvie Stretti.

Univerzální návod podle věku dítěte podle ní jednoduše neexistuje. Rodiče mají mnohdy pocit, že pohřeb bude pro dítě příliš stresující, nebo mu nebude rozumět. Jedná se ale o pouhé domněnky dospělých. Nejdůležitější úkol, před kterým rodič v takovou chvíli stojí, je vysvětlit smysl pohřbu dítěti tak, aby o své účasti mohlo samo rozhodnout.

„Je vhodné dítěti popsat, jak bude pohřeb probíhat, co je cílem a co ho může čekat. Řekněte dítěti, jestli bude mít možnost odejít a s kým, případně jak se může rozloučit jinak. I velmi malé děti dokážou říci, zda půjdou, nebo ne. A u těch nejmenších, se kterými není možnost se domluvit, je důležité, aby pohřeb byl uklidňující pro rodiče, protože pokud rodiče jsou v klidu, na dítě se klid přenáší,“ říká ředitelka Poradny Vigvam.

Galerie: Poradna Vigvam

Loučíme se s maminkou, nebo se strýčkem?

Ohledně účasti dětí na pohřbu se dospělým nabízí také otázka, jestli mají v rozhodování rozlišovat mezi rozloučením s rodičem dítěte, nebo se vzdálenějším příbuzným. „Z mé zkušenosti není dobré, aby v tom dospělý dělal rozdíl. Děti dokážou tuto blízkost samy rozlišit. Pokud mají všechny vstupní informace, jsou schopny se rozhodnout,“ vysvětluje Sylvie Stretti.

Právě blízkost zemřelého je ale jedním z klíčových momentů pro rozhodování dětí. Také je dobré s nimi probrat nejen to, co se bude dít na pohřbu, ale i po něm. „Pokud jim zemřelý nebyl blízký, děti nemusí mít potřebu a chuť na pohřeb jít, ale mají potřebu s rodinou sdílet třeba jen následné rodinné setkání,“ dodává terapeutka.

Jak správně postupovat při přípravě pohřbu se zapojením dětí

Zvažte psychický stav dítěte – podle toho se rozhodněte. Pokud dítě propadá v nezvladatelné záchvaty smutku a pláče při zmínce o zemřelém, mohl by ho pohřeb ještě více rozrušit.

Vysvětlete mu, co přesně pohřeb je – ujistěte se, že dítě ví, co přesně znamená, když je někdo mrtvý. Citlivě mu objasněte celý proces a důvody, proč se na pohřby chodí.

Dejte dítěti možnost podílet se na rozhodnutí – vysvětlete mu celý proces a dejte mu možnost, aby se samo rozhodlo, jestli se chce přidat.

Vysvětlete celý průběh pohřbu – popište místo i lidi s jejich úlohami. Zmiňte se, že někdo má smuteční řeč, vysvětlete, v jakém pořadí a proč jsou jednotliví smuteční hosté na pohřbu, samotná kremace či vložení rakve do země, smuteční hostina. To vše jsou věci, na které bychom měli dítě připravit, aby ho nevyděsily.

Zapojte ho – jděte společně vybrat květiny, hudbu, nechte ho nakreslit obrázek, případně můžete společně vymyslet jinou vhodnou formu dárku na rozloučenou. Díky tomu se bude cítit jako důležitá součást celého procesu a pomůže to také utužit rodinné vztahy.

Všechno je v pořádku – je naprosto v pořádku, ať se dítě rozhodne jakkoli. Ujistěte ho, že není špatné rozhodnutí, a pokud nechce na pohřeb jít, respektujte to a hledejte jinou formu rozloučení.

Někdo brečí, jiný ne – nezapomeňte zmínit, že je normální, když jsou lidé na pohřbu velmi smutní a brečí, ale stejně tak je normální nebrečet. Každý prožívá žal jiným způsobem a všechny cesty jsou správné. Rozhodně není nutné stydět se za své pocity.

Není špatných otázek – někdy děti jen poslouchají a rozhodují se a někdy se také hodně ptají. Může to pro nás být zatěžující, ale odpovědi jsou důležité, pomáhají dětem se dobře rozhodnout a také pochopit, co všechno je se smrtí spojeno.

Děti vědí, že je smrt

Pokud by celý velký pohřeb mohl být pro dítě příliš psychicky náročný, nenuťte dítě chodit s vámi. Můžete si například uspořádat druhé poslední rozloučení jen v kruhu blízké rodiny, kde se bude cítit dobře. Důležité je dát možnost rozloučit se sobě i dětem.

Tématu dětí a úmrtí v jejich okolí se server Vitalia.cz věnoval ve velkém rozhovoru: „Smrt není spánek. Dětem to tak nikdy neříkejte, mohou se bát usnout,“ říká v něm Sylvie Stretti.

Je vaše situace složitější a nevíte, jak vše jednoduše vyřešit? Pokud si nejste jistí, můžete využít služeb Poradny Vigvam. Nabízí službu krizové terapie pro rodiny s dětmi, kterým někdo zemřel. Jsou tu ale i na telefonu pro ty, kteří si nevědí rady, jak řešit jednorázové problémy spojené se smrtí v životě dětí. Nebojte se jim ozvat.

Odborná spolupráce:

Mgr. Sylvie Stretti

Ředitelka a zakladatelka Poradny Vigvam, jako terapeutka spolupracuje i s dalšími subjekty.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).