„Dříve se říkalo: jednička máslo je na namazání, dvojka na pečení, a to bylo logické, zákazník věděl, do čeho jde,“ vzpomíná Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Podle české právní úpravy mohou být aktuálně na trhu tři druhy másel, stolní a čerstvé a prostě jen „máslo“. Ale kdy jste naposledy viděli v běžném prodeji čerstvé máslo, nebo to stolní? Proč z trhu prakticky zmizela a jak se od sebe tato másla liší?
Co se dozvíte v článku
Co je to „čerstvé máslo“
Hned v úvodu našeho povídání nás Jiří Kopáček ubezpečil, že mlékárenský průmysl vyrábí a vždycky vyráběl jen jeden druh másla, a to máslo první jakosti, tedy to čerstvé. „Pokud se u mlékárenského másla použije slovo ‚čerstvé‘, jde o máslo, které má datum spotřeby dvacet dní od data výroby a takový produkt nesmí projít mrazírenským skladováním,“ vysvětluje Jiří Kopáček. Toto máslo jde po výrobě do chladírny a pak co nejdříve k prodejci a následně k zákazníkovi.
Prodej másel s tímto označením je na českém trhu ale velmi střídmý, krátká doba trvanlivosti je totiž pro řetězce (a často i pro zákazníka) nevyhovující. S „čerstvým máslem“ se setkáme nejčastěji ve farmářských prodejnách nebo v e-shopech s potravinami.
Co je to „máslo“
Mléčný výrobek s nápisem „máslo“ je v momentě, kdy vyjede z výrobní linky v mlékárně, stejným produktem jako „čerstvé máslo“.
„Když si kupujete český produkt s nápisem „máslo“, tak jde o čerstvé máslo, které má trvanlivost dva až tři měsíce,“ říká Jiří Kopáček. Takové máslo se obvykle nemrazí, jinými slovy, nemíří do Správy státních hmotných rezerv.
Když ale kupujete zahraniční produkt s názvem „máslo“, je zde vysoká pravděpodobnost, že takový výrobek byl skladován i v mrazírnách a vy (ale i odborníci) to velice obtížně zjistíte. „Do České republiky se dostávalo a stále dostává ze zahraničí levné máslo a hraje si na čerstvé máslo. Může jít o dříve zmrazené máslo, které bylo zadotováno, a tak se taková másla mohou prodávat levněji,“ upozorňuje Jiří Kopáček.
Dlužno podotknout, že je to legislativně zcela v pořádku, neb, jak již bylo řečeno, EU ve své harmonizované legislativně nezná jiný pojem než „máslo“.
Co je to „stolní máslo“
Jde opět o čerstvě vyrobené máslo, které se ale obvykle hned po výrobě balí do folie s nápisem „stolní máslo“, neb je to objednávka Správy státních hmotných rezerv. Takové máslo míří do mrazírny, kde je hluboce zamrazeno při minus 18 až 21 °C.
„Když naši výrobci dávají máslo do státních hmotných rezerv, tak tam nejčastěji míří v 25kilogramových blocích. Ty po vyskladnění obvykle putují do gastronomie nebo pekáren. Do obchodů se takové máslo obvykle nedostane. Kdy naposledy jste v obchodě viděli, že vám krájeli máslo na váhu z 25kilogramového bloku?“ ptá se Jiří Kopáček.
Zásoby ze státních hmotných rezerv se musí pravidelně obměňovat. Máslo je tu mrazírensky skladováno a průběžně kontrolováno minimálně rok, maximálně ale dva roky.
Kupujete jen čerstvé máslo?
Stolní máslo se dříve prodávalo jako tzv. dvojka (pozn.: máslo druhé kvality). „Dvojka je ale vlastně rok stará jednička. Oxidativní změny jsou u tohoto másla při mrazírenských teplotách téměř zanedbatelné,“ říká Jiří Kopáček s tím, že to stejné neplatí u másla, které si zamrazíme doma. Domácí mrazničky na tak nízké teploty nejsou koncipované. Máslo vám zkrátka tak dlouho ve vysoké kvalitě nevydrží.
Co když se chci vyhnout mrazenému máslu?
Čeští mlékaři měli snahu prosadit do Evropské legislativy rozdělení másel na čerstvé a stolní, ale neuspěli. Proto je čerstvé máslo ze zahraničí hůře identifikovatelné. Ale jak říká Jiří Kopáček, kupujme české máslo, zde je jistota, že koupíme vždy čerstvé. (A pokud je mrazené, poznáme ho podle nápisu „stolní máslo“, čas od času přece jen může být v prodeji i v klasickém čtvrtkilovém balení).
Máslo ze zahraničí bývá rozmrazené, ale ne vždy
Nejvíce se k nám dováží máslo z Německa (jde obvykle o máslo vyrobené stejným způsobem jako u nás, tedy jde o čerstvé máslo) a z Polska. „Polské máslo může být jak čerstvé, tak ze zásob – zmrazené. Je potřeba si uvědomit, že pokud nám máslo dodali Poláci, tak ho třeba skutečně naformovali v závodě včera a tváří se jako včera vyrobené, ale oni ho jen z těch velkých zmražených bloků přeformovali a zabalili do spotřebitelských balení,“ vysvětluje (zcela legální) praktiky šéf mlékárenského svazu.
Hojně se k nám ještě vozí máslo z Belgie, které též obvykle pochází ze skladových zásob, též je přeformované, též jde o produkt rozmrazený, řekl ještě Jiří Kopáček.
To podstatné o rozdělení másla
- Mlékárenský výrobek s názvem „čerstvé máslo“ je nutné spotřebovat do dvaceti dnů od data výroby, jde vždy o máslo české. Má lahodnou smetanovou chuť a vůni.
- Produkt s názvem „máslo“ může být české máslo i zahraniční. Pokud je české, půjde o máslo s trvanlivostí dva až tři měsíce – nepůjde o máslo zamrazené a poté rozmrazené. U zahraničního „másla“ může jít v řadě případů o máslo zamrazené a rozmrazené.
- Stolní máslo je máslo pocházející ze státních hmotných rezerv, jde o máslo mrazené minimálně rok a následně rozmrazené. Bývá levnější, ideální je na pečení.
Mrazírenské máslo je stále bezpečný a nezávadný výrobek.
ČLÁNKY DO MAILU