Každý zimu vnímá jinak. Obecně jsou na chlad náchylnější ženy (to kvůli hormonům), lidé s nedostatkem železa a nízkým krevním tlakem nebo se sníženou funkcí štítné žlázy. Starší lidé zase mají tenčí kůži, což rovněž vede k tomu, že jim je více zima.
Co se dozvíte v článku
„Roli hraje také množství svalové hmoty, což je metabolicky aktivní tkáň, která generuje teplo, či míra tukové tkáně, která naopak funguje jako izolace. Méně odolní vůči chladu mohou být lidé, kteří se před den příliš nehýbou, naopak otužilce, který je na chlad zvyklý, potkáme i v zimě v kraťasech,“ vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky.
Podle jejího odhadu trpí na studené ruce či nohy až třetina populace. Při delším pobytu venku v mrazivých dnech ale zažije nepříjemné promrznutí prstů téměř každý. „Když je tělo vystaveno nízkým teplotám, mozek se soustředí na ochranu především životně důležitých orgánů jako srdce, plíce a další. A tak aby zabránil úniku tepla z těla, začne stahovat krev z periférií. Cévy v prstech se zúží, prsty zůstanou bez ‚teplé‘ krve, tkáně prochladnou a nervová zakončení začnou vysílat signály bolesti,“ popsala Bílková.
Proč nám mrznou ruce?
Někdy situaci zhorší příliš těsné rukavice či manžeta u rukávů bundy, které průtok krve v rukách omezují. Důležité je vrstvit funkční oblečení a mít dostatečně zahřátý trup i oblast zápěstí. Pokud člověk trpí na studené ruce, měl by vyměnit prstové rukavice za kvalitní palčáky.
Stačí procházka, podcenění výbavy a nepříjemný mráz v rukou či nohou se rychle mění až v bolest, která přichází a odchází typicky ve vlnách. „Mozek v reakci na silný chlad střídá dva stavy – zúžení a roztažení cév. Tato oscilace je snaha těla najít rovnováhu mezi ochranou jádra a prokrvením končetin. Pokud cítíte, že přichází ‚teplá vlna‘, je to nejlepší okamžik pro intenzivní pohyb, který pomůže tělu, aby tuto fázi prokrvení prodloužilo a pořádně prsty prohřálo dříve než cévy znovu uzavře,“ popsala fyzioterapeutka.
Klíčové je nehýbat pouze promrzlými prsty, ale rozhýbat celé tělo. Takové kroužení pažemi v ramenních kloubech nažene krev až do konečků prstů. „Často ucítíte v prstech pulsování nebo mravenčení, což je v pořádku, protože se krev opět dostává do periferie. Dobré je také vyndat ruce z rukavic, které mohou být mokré nebo propocené, a dát si je pod bundu, optimálně schovat do podpaží,“ radí Bílková.
Nedýchejte, cvičte
Často lidé na ruce dýchají, ale to je podle ní chyba. Dech je vlhký, čímž způsobuje vyšší odvod tepla z rukou. Stejně tak se nedoporučuje třít dlaně o sebe, jsou-li ruce velmi promrzlé, kůže je už méně citlivá a může být křehká, hrozí tedy její poškození.
Zkuste místo toho ruce v rukavicích zatínat v pěst a po pár sekundách prsty prudce roztáhnout. Spolehlivě vás zahřejí taky dřepy s výskokem nebo poskoky „panák“, kdy člověk zároveň roznožuje a vzpažuje. Zásadní je zkrátka prohřát tělo obecně, ono pak nebude šetřit teplo jen pro centrum (core), ale pustí samo trochu tepla i do končetin.
Máte v zimě problémy s pokožkou?
V teple domova by měly ruce rozmrzat pozvolna. Není dobrý nápad strkat je pod proud horké vody. „Po příchodu domů je optimální postupné zahřívání. Umýt ruce vlažnou vodou a využít suché teplo – zabalit ruce do nahřátého ručníku z radiátoru. Udělejte si horký nápoj a jemně prsty procvičujte a masírujte. Jakmile se prsty začnou zahřívat, můžete cítit jemné pulzování,“ uvedla Iva Bílková.
Jak na studené nohy?
Stejně jako prsty na rukou, potřebují dobré prokrvení i ty na nohou. Problém studených nohou proto nevyřeší dvoje ponožky, ale spíš volnější obuv a prostor pro pohyb prstů. Pokud tedy máte příliš pevně utažené boty, povolte je v oblasti nártu. Jakmile ponožka nebo bota nohu příliš tiskne, omezuje se průtok krve. Omezí se totiž průtok krve.
Důležitá je i vzduchová vrstva. Teplo neudržuje materiál ponožky sám o sobě, ale vzduch, který je v materiálu a kolem prstů zachycen. Pokud prsty stisknete k sobě, vytlačíte izolační vzduch pryč. Vhodný materiál ponožek do mrazu je ovčí vlna.
„První pomocí, když se do nohou dává zima, jsou jemné pohyby všemi prsty, případně střídavé stoupání na špičky a na paty (nebo dřepy z výskokem), které pumpuje krev dolů do chodidel,“ doporučila Iva Bílková.
Cévy můžete i vycvičit
Dobrou zprávou je, že existují cvičení, kterými lze cévní systém dlouhodobě trénovat. Cílem je, aby na chlad cévy nereagovaly tak agresivně. Dobře fungují třeba střídavé sprchy, které by měly zlepšovat krevní oběh a přispět k otužování.
Pomoci mohou i cviky na uvolnění krční páteře a ramenních kloubů, jelikož u některých lidí je problém studených prstů sekundárně způsobený právě napětím měkkých tkání v této oblasti, které má vliv na nervově cévní svazek vedoucí do celé horní končetiny.
"Dále se můžeme zaměřit na posilování svalů dlaně a předloktí například pomocí dynamických stisků míčku či s využitím gumového kroužku, ale vždy v kombinaci s uvolňováním či jemnou masáží. Můžeme zařadit kroužení v zápěstí, strečink předloketních svalů či jemnou masáž prstů s pomocí molitanového míčku. Důležité je zařadit i pravidelnou aerobní aktivitu,“ shrnula Iva Bílková.
ČLÁNKY DO MAILU