Hlavní navigace

V potravinách máme pesticidů víc než jiné země. Dovážíme si je

Petr Havel

KOMENTÁŘ – Pokud se našinec ponoří do dostupných statistických dat, které se snaží porovnat míru používání pesticidů v zemědělství a přítomnost pozůstatků těchto látek v potravinách, vyjdou mu dost protichůdné závěry.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Velmi zhruba lze ale konstatovat, že zatímco zemědělci aplikaci těchto látek na našich polích snižují a v tomto smyslu patříme k zemím s nejnižší spotřebou pesticidů v rámci EU, v potravinách prodávaných v ČR se pozůstatky pesticidů nad zákonem povolené limity nacházejí naopak častěji, než je průměr EU.

Aby to bylo ještě složitější, bují – v rámci celé EU – černý trh buď se zakázanými, nebo alespoň neevidovanými pesticidy. Takže data, která nedávno prezentovala Agrární komora ČR (na základě zjištění Evropského statistického úřadu Eurostat), nemusí plně odpovídat realitě. Protože se však černý trh s pesticidy týká celé EU, proporčně (byť patrně ne absolutně) údaje Eurostatu odpovídají.

Čeští zemědělci používají méně pesticidů než většina EU, ale…

Z uvedených dat přitom vyplývá, že v ČR činí průměrná spotřeba pesticidů 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Rakousku je to 3,1 kilogramu, Německu 3,4 kilogramu, v Itálii 7,7 kilogramu a v Belgii dokonce 8 kilogramů pesticidů na hektar.

S tímto stavem bychom mohli být zdánlivě spokojeni, pro spotřebitele je ale důležitější, jak je to s pozůstatky pesticidů v potravinách, které se prodávají v našich obchodech.

V potravinách máme víc pesticidů než jiné země

To ovšem již tak optimistická informace není – jak totiž prezentovalo tento měsíc na konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu Centrum pro zdraví, výživu a potraviny Státního zdravotního ústavu (SZÚ), celkem 41 procent analyzovaných vzorků v ČR prodávaných potravin pozůstatky pesticidů obsahuje, z toho 3,6 procenta nad povolený limit. Průměr EU je přitom 2,4 procenta, v Rakousku pak jen 0,6 procenta a v Německu 2,3 procenta. (Na webu SZÚ je dostupná příslušná prezentace Zdravotní rizika po konzumaci potravin obsahujících rezidua pesticidů.)

Jak je to možné, ukazují průměry nadlimitních vzorků z dalších zemí – z těch, odkud se do ČR potraviny především dovážejí, jde především o Polsko (podíl 4,1 procenta). A vzhledem k tomu, že kromě Polska se k nám vozí také hodně potravin z již zmíněného Německa, kde není podíl nevyhovujících vzorků potravin testovaných na zbytky pesticidů zas o tolik nižší, než je tomu u nás, vychází číslo 3,6 procenta docela logicky. Čili potraviny s pozůstatky pesticidů obvykle nejsou vyrobené u nás.

Pesticidy? Většinou ze zahraničí

Záleží samozřejmě také na tom, kolik látek se v potravinách sleduje. Nejrozsáhlejší jsou přitom testy prováděné Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI). Z dat inspekce za loňský rok vyplývá, že SZPI loni testovala přítomnost 460 druhů pozůstatků pesticidů, a to na vzorku 1186 potravin. Z nich bylo – a to je číslo, které vypadá hrozivě, 933 vzorků pozitivních, což je 79 procent všech potravin testovaných SZPI. Katastrofikům nicméně budiž určen následující dodatek: Jednak že SZPI testuje cíleně rizikovější skupiny potravin, takže realita bude nepochybně příznivější. A jednak, že k překročení limitů došlo pouze u 26 vzorků, bohužel většinou u symbolů zdraví – ovoce a zeleniny.

Galerie: Pesticidy v ovoci a zelenině 2018

Vůbec nejdůležitějším údajem pro spotřebitele ale je, že pouze dva z těchto vzorků byly původem z ČR.

Z toho všeho vyplývá, že nejbezpečnějšími potravinami, které se na našem trhu prodávají, jsou ty české (a moravské a slezské), a že tedy na tom ani v našem zemědělství, ani v našem potravinářství zdaleka nejsme tak špatně, jak se často píše a říká. Pozůstatky pesticidů v potravinách se totiž nacházejí především v zahraničním zboží, kromě Polska a částečně Německa jde především o Čínu, především pak o čínské čaje.

Máme co řešit

Klidní ale samozřejmě být nemůžeme. Jak totiž na uvedené konferenci upozornili zástupci SZÚ, stále více se musí hodnotit celkový obsah pesticidů v potravinách, tedy nejen limity překračující látky.

„Opakované užití pesticidů (často až 20) vede k mixturám pozůstatků (reziduí) v potravinách, a i když žádný nemusí překračovat hodnoty maximálních limitů, dohromady mohou mít negativní vliv na naše zdraví,“ zdůrazňuje SZÚ.

Tento nový přístup k hodnocení pesticidů (mixtury) se ovšem teprve rozbíhá, takže jaký „koktejl“ pesticidů škodit může a jaký ještě ne, vlastně tak úplně nevíme. Zatím tak platí to, co bylo řečeno výše – konzumace potravin ze surovin z našich polí zpracovaných v naší zemi se zdá být nejlepší volbou.

Test citronů: Zbavíme se omytím pesticidů?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).