Umělé oplodnění někdy potřebují i ženy do 25 let. Tohle jsou důvody

Když se mluví o asistované reprodukci, většina lidí si automaticky vybaví ženy po třicítce nebo páry, které se snaží o dítě dlouhé roky. Přitom umělé oplodnění někdy potřebují i velmi mladé ženy – dokonce ty, které ještě nedosáhly 25 let věku. V Česku jich jsou každoročně desítky a důvody bývají jiné než u starších pacientek.

Několik procent za rok

Nedávno na to upozornila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. V tiskové zprávě věnované nízké porodnosti uvádí, že každý rok hradí asistovanou reprodukci i desítkám žen mladším 25 let. 

Konkrétně loni jich bylo 49, předloni 53. Jde zhruba o čtyři procenta ze všech žen, kterým tato zdravotní pojišťovna platila IVF, tedy jedné z metod, při níž se vajíčka oplodňují spermiemi mimo tělo ženy. Podobná čísla to u této pojišťovny byla i v předchozích letech. Žen s hrazenými IVF do 25 let v poslední době tedy nijak nepřibývá, ani neubývá.

Mladé ženy nejsou častými pacientkami reprodukčních klinik, ale nejde ani o úplné výjimky. Za rok je jich do osmi procent ze všech pacientek, odhaduje Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.

Proč mladé ženy potřebují IVF

Ženy do 25 let umělé oplodnění nejčastěji podstupují kvůli tomu, že počít nemůže jejich partner. Třeba kvůli nedostatku kvalitních spermií. Výjimečně to bývají také ženy s těžkou endometriózou nebo zničenými vejcovody, popisuje lékař.

Pomoc s otěhotněním má přitom u mladých žen některé odlišnosti.

IVF na pojišťovnu je v tomto věku možné jen při absolutní indikaci. To  znamená, že šance na otěhotnění bez asistované reprodukce je nulová. Jsou to třeba situace, kdy žena má přerušené vejcovody po prodělaných mimoděložních těhotenstvích, operaci kvůli endometrióze nebo její partner má špatný spermiogram, vysvětluje Štěpán Machač. 

Naopak u některých poruch funkcí vaječníků se na asistovanou reprodukci u mladých žen nespěchá a lékaři dávají partnerům čas. Pokud třeba žena neovuluje, můžete jí předepsat tablety, které mohou ovulaci spustit, vysvětluje lékař. Týká se to třeba i obézních žen, které začnou ovulovat, když zhubnou. 

Odlišnost je také v tom, že čas si mohou dát mladí lidé i tehdy, pokud se jim třeba rok nedaří počít přirozenou cestou a nemají indikovaný žádný zdravotní problém. V takovém případě není nutné vyhledávat pomoc hned, protože to ještě neznamená, že pár je neplodný. Netřeba nikam spěchat. V takové situaci lze maximálně udělat spermiogram, popisuje z praxe gynekolog.

Dalším rozdílem je, že mladá žena má mnohem vyšší šanci při asistované reprodukci otěhotnět, protože kvalita jejích vajíček je velmi dobrá. Šance na otěhotnění je téměř 95 procent, výjimkou jsou například některá genetická onemocnění, říká Štěpán Machač. 

Zda se těhotenství podaří již na první pokus, to ale jisté není. Šance je poloviční, dodává lékař. Pravděpodobnost u prvního pokusu je ale stále vyšší než průměr u všech umělých oplodnění – činí 35 procent.

Galerie: Nejhezčí porodní fotky roku 2025 

• 
• 
• 

Dalších 70 fotografií

Proč je lepší nečekat

I u asistované reprodukce jsou situace, ve kterých se dá říci, že věk je jen číslo. Pokud mladý pár ví, že existuje nějaký problém, kvůli kterému jsou bez šance na přirozené těhotenství, návštěvu specialisty by odkládat neměli. Představa, že časem se to zlepší, protože člověk je mladý, není, bohužel, reálná, dodává Štěpán Machač s tím, že léta čekání ubírají na kvalitě vajíček.

V současné době hradí zdravotní  pojišťovny neplodným až čtyři cykly IVF, kromě toho také inseminaci, jež se ovšem do počtu pokusů nezapočítává. 

Pojišťovny hradí ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů IVF od 18 let, ostatním ženám od 22 let. V obou případech platí, že úhrada je možná do 40. narozenin.