Hlavní navigace

Infarkt hrozí v zimě mnohem víc než v létě. Některé věci je lepší v chladu nedělat

Sdílet

 Autor: Depositphotos
I v nížinách stále klesají teploty pod nulu. Zimní vybavení přitom nemusí znamenat jen nákup teplého oblečení a sportovního vybavení nebo důkladnější utěsnění oken a dveří. V chladných dnech se zvyšuje počet kardiovaskulárních příhod, riziko ještě vzrůstá v určitých situacích a u některých skupin lidí. Co je dobré vědět, aby se vám v zimě vyhnul infarkt nebo jiné problémy se srdcem?

Chladné počasí představuje zátěž i pro zdravé osoby. Pokud má však někdo problémy s kardiovaskulárním systémem, znamená zimní období pro takové lidi zvýšené riziko. Potvrzuje to i řada výzkumů, například američtí vědci ve své studii z roku 2021 zjistili, že největší počet srdečních zástav se vyskytuje v USA během prosince a ledna. Odborníci vědí, proč s sebou chladné období roku přináší tyto obtíže.

Srdce se musí v chladu víc namáhat

Jak tedy studené dny a reakce těla na chlad působí na srdce? Chladné počasí způsobuje úbytek tělesného tepla a srdce musí vyvinout větší námahu, aby udrželo správnou teplotu. To může zvýšit pravděpodobnost kardiovaskulární příhody u lidí, kteří už tak čelí jejímu zvýšenému riziku, tedy kromě chronicky nemocných také třeba kuřáci nebo starší osoby. 

Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky? Přečtěte si také:

Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky?

V chladu se rovněž zužují krevní cévy (vazokonstrikce), což způsobuje, že do nich proudí menší množství krve. To je další důvod, proč musí srdce odvést náročnější práci a dochází ke zvýšení srdečního tepu i krevního tlaku. Tato námaha může způsobit i uvolnění tukových plátů uvnitř tepen a vést tak k zablokování přívodu krve do srdce. Chladnější teplota také mění viskozitu krve, a sice směrem k jejímu houstnutí, takže se zvyšuje možnost vzniku krevních sraženin a následně infarktu.

Pomáhat může i vitamín D

Nízké teploty způsobují zvýšení hladiny fibrinogenu v krvi, což vede ke zvýšené koagulaci krve, tedy rychlosti, s jakou se sráží. Krevní sraženiny se přitom podílejí na vyšším riziku srdeční příhody.

Za další možnou příčinu sezónního nárůstu srdečních obtíží považují odborníci nedostatek vitamínu D, který je častější v zimních měsících v důsledku nedostatku slunečního světla. Nízká hladina vitamínu D je spojena s několika rizikovými faktory pro kardiovaskulární systém. Vědci se nyní zaměřují na to, aby bylo možné blíže identifikovat tyto mechanismy. Podle studií může mít vitamín D ochranný účinek proti problémům s oběhovým systémem, ale i zde je zapotřebí dlouhodobějšího výzkumu. 

Studie z roku 2017 pak ukazuje, že dokonce i ve Finsku, tedy zemi, kde teploty obvykle nešplhají do závratných výšek ani v létě, se úmrtí v souvislosti se srdečními problémy zvyšuje přibližně o 19 procent v mimořádně tuhých zimách.

Nebezpečí hrozí i při námaze venku

Rizikovým faktorem v tomto ohledu může být také věk, protože starší pacienti hospitalizovaní v nemocnici z důvodu kardiovaskulárních problémů v listopadu, prosinci, lednu a únoru měli o 30 až 50 % vyšší pravděpodobnost úmrtí. Týkalo se to však jen starších pacientů, u mladší věkové kategorie nebyl v tomto ohledu žádný rozdíl oproti jiným měsícům v roce. Ale nejenom chladné počasí je samo o sobě rizikem. Na problémy si lze zadělat i vlastním chováním. Kardiologové připomínají, že někteří lidé by se měli vyvarovat nárazové námahy. Osoby, které pravidelně necvičí a nejsou v ideální kondici, kladou zvýšené nároky na své srdce i při odhazování sněhu, nebo dokonce při chůzi v těžkém mokrém sněhu či sněhových závějích. To vše se dá přirovnat k poměrně intenzivnímu cvičení.

Lyžujete s helmou?

Jak zabránit srdečním problémům v zimě?

Odborníci doporučují tato „bezpečnostní“ opatření:

  • Držte se dál od kofeinu a nikotinu i během odpočinku.
  • Lehce si zacvičte nebo se pořádně projděte po bytě, než vyrazíte ven. Zahřátí může minimalizovat zatížení kardiovaskulárního systému.
  • Venku si chraňte nos, uši, ruce a nohy před chladem. Je lepší oblékat si více vrstev oblečení na sebe než jeden tlustý svetr. Vrstvení efektivněji chrání před chladem a jeho negativními účinky.
  • Pokud se pustíte do fyzické aktivity, jako je třeba právě odklízení sněhu, začněte zvolna, aby se kardiovaskulární systém mohl přizpůsobit změně.
  • Odstraňujte malé množství sněhu, nenamáhejte se s plnou lopatou. Pokud to jde, sníh raději odhrabávejte do stran než odhazujte, abyste si ušetřili námahu.
  • Při jakékoliv fyzické aktivitě venku si dopřejte po každých 10 minutách chvilku odpočinku

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).