Hlavní navigace

Hlukové mapy: Je horší bydlet u letiště, nebo nad výpadovkou?

Lenka Krbcová

Zcela dominantním zdrojem hluku je doprava, především silniční. Podstatně nižší je „příspěvek“ železniční dopravy či průmyslových podniků. Ukazují to hlukové mapy, na kterých si budete moci najít i váš dům.

Doba čtení: 5 minut

Můj známý bydlí v Legerově. Asi nejen Pražáci znají tuhle ulici. To je ta, kterou se každodenně proženou mraky aut, směrem z D1, směrem z jednoho konce Prahy na druhý, směrem skoro odkudkoli kamkoli… projedete tudy. A všechna ta auta dělají dost slušný rámus. Takový, že i speciální okna pustí porci toho hluku do bytu ve druhém patře. Nemluvě o tom, že známý chce někdy ta okna otevřít. Stěhování nehrozí, jinak je v centru metropole spokojený, na smog a hluk si jen občas zanadává.

Nedávno ale musel čest své ulice hájit. Potkal se totiž s chlapíkem, co bydlí nedaleko letiště. Ten nýmand měl dojem, že hluk leteckých motorů přeřve kolony aut. A že v té jejich Kopanině je to tedy po téhle stránce horší. Vznikla z toho celkem solidní hádka, kdy oba pánové usilovali o to, být na tom hůř.

Hluk se neměří, ale počítá

Něco podobného – kdo je na tom u nás dobře, hůř a nejhůř, pokud se hluku týká – zjišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Jedním z úkolů SZÚ je prevence nemocí. Shromažďuje a vyhodnocuje informace o ohrožení populace, sleduje expozice obyvatel škodlivinám v pracovním i životním prostředí, toxikologické studie apod.,“ vysvětluje ředitelka Jitka Sosnovcová. Ústav nedávno dokončil druhou fázi projektu tzv. hlukových map, které se zaměřují zejména na lokality vystavené hluku z dopravy, ale i průmyslové činnosti.

Strategické hlukové mapy

  • V 1. kole byly vypracovány strategické hlukové mapy pro aglomerace s více než dvě stě padesáti tisíci trvale bydlícími obyvateli, tj. Praha, Brno, Ostrava, okolí hlavních silnic, po kterých projede více než šest miliónů vozidel za rok, okolí hlavních železničních tratí s více než šedesáti tisíci průjezdy za rok a okolí letiště Václava Havla v Praze.
  • 2. kolo mapuje podstatně větší rozlohu ČR, obsahem je zpracování map pro aglomerace s více než sto tisíci trvale bydlícími obyvateli (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem – Teplice, Liberec, Olomouc) a dále pro všechny hlavní silnice (více než tři miliony průjezdů za rok), všechny hlavní železnice (více než třicet tisíc vlaků za rok) a aktualizace pro letiště Václava Havla.

Možná vás jako mě překvapí, že – alespoň v tomto případě – se hluk neměří, ale počítá. Metoda matematického modelování je poměrně sofistikovaná, nicméně i dle autorů studie „zatížená určitou nejistotou“ (více pro zájemce v prezentaci SZÚ – pdf).

„Od limitů kontrolovaných hygienou se liší také mezními hodnotami, výsledky nelze proto použít ke státnímu zdravotnímu dozoru,“ upozorňuje SZÚ. Jinak řečeno, pokud se můj známý v Legerově ulici nakonec naštve, bude si moci na hlukové mapě zjistit, jak velký bengál auta projíždějící pod okny dělají (a porovnat ho s rámusem pána od letiště – a zjistit, že pokud jde o hluk, výpadovka vítězí). Ale stěžovat si a požadovat nápravu musí na hygieně. „Pro veřejnost je zásadní výhodou strategických hlukových map velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je vystavena určitá lokalita. Mapy jsou zpracovány v barevných pásmech po pěti decibelech, a to v natolik detailním měřítku, že v nich lze nalézt konkrétní ulice či domy a zjistit, v jakém pásmu se nacházejí,“ uvádí SZÚ (podrobné mapy pro všechny zpracované lokality budou zveřejněny ministerstvem zdravotnictví na internetu).

Mapy jsou tedy spíše dlouhodobým prostředkem plánovaní a přijímání protihlukových opatření do budoucna.

Obtěžování a rušení spánku hlukem

Pro území sledované v projektu (aglomerace Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem–Teplice, Liberec, Olomouc, hlavní železniční tratě a letiště Václava Havla)

Silné rušení spánku hlukem
  • silniční doprava           55 800 osob
  • železniční doprava       26 800 osob
  • letiště Václava Havla   1000 osob
Silné obtěžování hlukem
  • silniční doprava            99 700 osob
  • železniční doprava       14 700 osob
  • letiště Václava Havla   1600–3800 osob
  • průmysl ap.                   300 osob

Zdroj: SZÚ na základě vyhodnocení hlukových map

Co říkáte!??

Smyslem vymodelovaných hlukových map je snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem. Když říkáme dlouhodobým, mluvíme o letech až desetiletích. To je totiž doba, kdy nám z rámusu bude nejen šplouchat na maják, ale projeví se i všelijak jinak na našem zdraví. V první řadě na sluchu.

„Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku může způsobit poškození sluchového aparátu (jde především o hluk v pracovním prostředí), hypertenzi, má negativní vliv na kardiovaskulární systém včetně zvýšení rizika infarktu a v noční době vede také k rušení spánku a nutnosti užívání léků na spaní,“ vypočítává MUDr. Zdeňka Vandasová ze SZÚ.

Tyto účinky jsou podle odborníků v současné době dostatečně prokázané, zatímco pro další zdravotní účinky hluku např. snížení imunity, ovlivnění vývoje plodu, obezitu, poruchy duševního zdraví a pracovní úrazy existují pouze omezené důkazy. „Navíc, kromě působení na zdraví má hluk také nepříznivé psychosociální účinky tj. nepříznivě ovlivňuje životní pohodu lidí. K těmto psychosociálním účinkům patří zejména obtěžování hlukem a také ztížení komunikace řečí, které může nepříznivě působit např. na školní výuku.“

Zdravotní dopady hluku

  • Sluchový aparát
    akustické trauma, dlouhodobé účinky na sluch
  • Kardiovaskulární účinky (dostatečně prokázané)
    hypertenze, infarkt, ischemická choroba
  • Rušení spánku (dostatečně prokázané)
  • Další účinky (omezené důkazy)
    vlivy na imunitu, průběh těhotenství, obezita, pracovní úrazy a duševní zdraví

Psychosociální účinky hluku

  • Obtěžování
  • Poruchy komunikace řečí: zhoršení mezilidských vztahů, nejistota a pokles pracovní výkonnosti, bezpečnostní rizika
  • Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí: nepříznivé důsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj

Poruchy spánku

  • Hluk je vnímán i během spánku a podvědomě dochází k aktivaci organismu.
  • Vede k obtížím při usínání, probouzení se, zkrácení doby spánku a jeho fragmentaci, vzestupu spánkových pohybů, užívání léků na spaní.
  • Následky (pouze omezený důkaz): Změny v hladinách hormonů, únava a dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení psychické výkonnosti, hypertenze, infarkt myokardu, obezita, deprese, psychické poruchy, úrazy a nehody

Známému jsem tuhle říkala, ať se už z Legerovy po těch patnácti letech radši přestěhuje. Ale asi mi nerozuměl, či co.