Bod. V matematice jde o bezrozměrný základní geometrický útvar. Význam tohoto slova je ale většinou úplně jiný, především v běžném životě, kam stále častěji proniká. Ve sportu je zaveden už dávno – body se snaží získat sportovci či jejich týmy v různých odvětvích. Většinou platí, že čím více, tím lépe. Bodový systém se etabloval i u maturit, různých zkoušek, koneckonců i v něčem tak specifickém, jako je Integrovaná ochrana rostlin (IOR). Znají jej i řidiči, byť jejich skupina se vymyká zavedenému modelu, že více bodů znamená vítězství.
Bodový systém se při prvním pohledu může jevit jako spravedlivý. Odpouští chyby. U maturit, jiných zkoušek či ve sportu je to jistě užitečné. Jeden nemusí vždycky všechno vědět nebo vyhrát, aby uspěl. V případě neúspěchu jde o malé (někdy samozřejmě i velké) lidské tragédie, ale vše probíhá v mezích zákona.
Horší je, když k jeho porušování dochází a ono se vlastně nic neděje. U řidiče je to svým způsobem jednoduché: Pokud řekněme jednou za dva až tři roky někoho přejede, dostane sedm bodů, ale stále může řídit a body se mu postupně, pokud nic dalšího neprovede, odečtou. Počtem bodů je to vlastně takový průměrný řidič. Alespoň ale dostane za každý přestupek kromě bodů i nezanedbatelnou pokutu.
Jestliže poruší zemědělec platný Zákon o rostlinolékařské péči, je to vlastně podobné, jen s tím rozdílem, že pokuty se nekonají a dotace dál tečou. IOR je soubor opatření, která mají chránit rostliny před škodlivými organismy za dodržení určitých ekologických zásad, například upřednostňování biologických postřiků před chemickými.
Místo biologického preparátu jedovatý pesticid? No a?
Ke kontrole dodržování vyvinul na pokyn ministerstva zemědělství Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Kontrolní systém plnění zásad integrované ochrany rostlin v polních plodinách. Ten je nastaven jako bodový a týká se všech profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin, tedy všech osob a subjektů v zemědělství. Za splnění určitého kritéria je přidělen daný počet bodů, maximum je 350, ke splnění všech povinností stačí získat 120.
Takže pokud zemědělec místo biologického preparátu nastříká na pole jedovatý pesticid, nic se vlastně neděje, jen tentokrát nezíská nějaké body. Proč by to ale dělal, když je může nahnat někde jinde? „Kontrolní systém je nastaven zcela špatně a neodpovídá evropské směrnici 2009/128/ES. Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů například prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva. Takže chemie se i v případech, kdy to není nutné, může beztrestně používat dál,” podotýká David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), která usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.
Jeho slova potvrzuje ve svém právním stanovisku i profesor Aleš Gerloch, donedávna děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy: „Z předpisů EU vyplývá povinnost profesionálního uživatele mj. dát přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.” „Vzhledem k tomu, že integrovaná ochrana je definována jako komplex opatření, která lze kombinovat v návaznosti na možnostech pěstitele, je i systém hodnocení a plnění postaven na stejném principu. Důležité je získat hraniční hodnotu bodů, která představuje jakýsi nutný základ. To, jakým způsobem a kombinací jakých opatření získá alespoň hraniční hodnotu bodů, je na pěstiteli a jeho možnostech,” oponuje vedoucí Oddělení metod integrované ochrany rostlin ÚKZÚZ Jakub Beránek.
Zdravější potraviny v nedohlednu
Zákon vyznívá jednoznačně environmentálně pozitivně. Jen je problém, že jej lze snadno obejít zmíněným bodovým systémem, který vypadá, jako by si jej přímo na míru napsala chemická lobby výrobců pesticidů. A důsledek? Například 45% nárůst spotřeby chemických fungicidů od roku 2009…
„Průměrný“ řidič poruší zákon a kromě bodů je na to dosti důrazně upozorněn pokutou. „Průměrný“ zemědělec si porušení zákona ani nemusí všimnout. Právě na případu bodového systému v zemědělství je absence okamžitých pokut markantní. Dotace na půdu, kterou zemědělci pobírají (cca 6000 Kč na hektar/rok) by navíc měla být důsledně podmíněna dodržováním zákona a zachováním trvale udržitelného rozvoje, čímž lití chemie na rostliny a půdu rozhodně není. Nedojde-li ke změně, budou dál ničeny přírodní zdroje a postupné zlepšování kvality dostupných potravin zůstane v nedohlednu.
ČLÁNKY DO MAILU