Hlavní navigace

Dnešní „hysterky“ by před lety skončily v blázinci

12. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Wikipedia.org / Wellcome Image, podle licence: CC BY-SA 4.0
Klasifikace duševních poruch se dříve velice zjednodušovala. Před velkým entrée Freuda a Junga se ženy, které byly jako stvořené pro bláznovství, zavíraly do ústavů, kde často setrvaly po celý život v ne zrovna lidsky přijatelných podmínkách.

Co se dělo s ženskou psychikou na přelomu 19. a 20. století a proč duševní choroby postihovaly častěji ženy? Jaké diagnózy bychom jim dali dnes a jak si vysvětlit projevy kolektivní hysterie při událostech dotýkajících se větší skupiny lidí?

Projevy hysterie a moc sugesce u labilních žen

Záznamů o ženské hysterii v dějinách existuje mnoho. Ne vždy souvisely s populární léčbou spočívající ve stimulaci vagíny rukou lékaře či pozdějším vynálezem vibrátoru. Mezi typické projevy ženského bláznovství patřily různé obrny, stavy strnulosti, neschopnost mluvit a chodit, zmítající se těla v křečích připomínající posedlost démony, projevy stigmat a popisy všelijakých mystických vizí. V neposlední řadě existují záznamy o ženách, které se poškozovaly nebo měly třeba rozdvojenou osobnost. Jak bychom na tyto stavy nahlíželi dnes a jak se nyní projevy duševních nemocí liší od projevů bláznovství před více než sto lety?

Galerie: Dějiny šílenství

Hysterie u žen dříve nebyla ničím neobvyklým a její projevy byly velmi různorodé. Křik, pláč, nesouvislá komunikace, záškuby celého těla, paralýza, sebepoškozování, nadměrná sexuální žádost. Jak si to vysvětlit? Hypersenzitivitou, labilitou a vyšší emotivitou – tolik typickou pro ženy?

Ženská hysterie byla něco, čeho se lidé – hlavně muži – báli. Připomínala totiž posedlost ďáblem. Projevy šílenství ale také často neměly daleko k silným mystickým prožitkům. Spousta žen popisovala už od dob středověku různá náboženská zjevení nebo se na jejich tělech objevovala stigmata. Hranice mezi posedlostí démony a náboženským vytržením byla tedy velmi tenká. Svou roli však hrála také sugesce.

Posedlé médium v rukou mága

Vysoká senzitivita u žen sehrála velkou úlohu především v 19. a na počátku 20. století v době rozmachu spiritismu. Mnohá kouzelnická či spiritistická představení se konala veřejně. Ženy – média se silně sugestivními sklony byly k těmto účelům takřka zneužívány.

Stačila totiž trocha sugesce a hypnózy a žena na pódiu předvedla k poctě vůle kouzelníka či mága naprosto cokoliv. Existují dodnes nevysvětlitelné případy žen, na jejichž těle se objevovala podivná znamení a docházelo k somatizaci jejich psychických jevů a mimořádných stavů vědomí.

Galerie: Léčba sugescí a hypnózou

Jakou diagnózu by „posedlé“ ženy dostaly dnes?

V dřívějších dobách byla ženská síla velmi utiskována. Ženy byly nuceny potlačovat svou přirozenost, své mocné emoce a podřizovat se mužům, pravidlům společnosti a tak dále. Problém při psychickém vyčerpání a v duševní oblasti často vyvolává projevy na fyzickém těle, neboť psychosomatika je mocná a dnes se dostává do popředí zájmu.

Můžeme si například představit, že za spoustou ženských projevů zdánlivé posedlosti stojí psychické zhroucení, psycho-spirituální krize, dlouhodobá deprese, syndrom vyhoření, chronický únavový syndrom, epilepsie nebo tetanie – zvýšená nervosvalová dráždivost, která má různé projevy a často souvisí s psychickým vyčerpáním a nedostatkem hořčíku v těle.

Toto všechno by mohly být dnešní diagnózy, až po některé vážnější, jako je třeba schizofrenie. Mystika a schizofrenie mají rovněž velmi tenkou hranici. Tehdy ale psychiatrie neznala dnešní škatulky a nabízelo se mnohem jednodušší vysvětlení.

Je to blázen…

Hysterické ženy s různými duševními i somatickými projevy byly v minulosti, a to i poměrně nedávné, považovány za bláznivé.

Ať už šlo o projev šílenství, náboženského vytržení, nebo posedlosti démonem, nabízelo se jediné řešení – lidskou společnost těchto žen zbavit. Pokud šílené a posedlé ženy nekončily na hranici jako exemplární příklad čirého zla, končily v blázincích nebo klášterech.

Galerie: Historie hysterie

Příkladem může být třeba slavná léčitelka a mystička dvanáctého století – abatyše Hildegarda. Již jako dítě měla své vize a její rodina ji zavřela do kláštera už coby osmileté děvčátko. Díky své ctižádosti a houževnatosti se však dopracovala až k velmi významnému postavení. Typickým případem mystického vytržení pak může být například svatá Terezie z Avily, která žila v šestnáctém století.

Drastická „léčba“ hysterických žen

Přelom 19. a 20. století přinesl v léčbě hysterických žen celou řadu novinek. Již druhá polovina 19. století znamenala nový a lepší přístup v psychiatrii. Nejvíce se o to zasloužili Sigmund Freud a na něj navazující C. G. Jung, ale například také francouzský neurolog a psychiatr Jean Martin Charcot.

Ten se v pařížském špitále Salpêtrière věnoval léčbě tří hysterických žen – Blanche, Augustine a Genevieve. V jeho zájmu bylo pochopit příčiny chování těchto žen a snažit se jim pomoci. Právě o tomto tématu pojednává kniha Lékařské múzy od redaktorky a doktorky francouzské literatury Asti Hustvedtové, která se snaží hysterii u žen obhájit a zbavit negativního stigmatu. V závěru knihy uvádí, že jejím zájmem bylo hysterii „očistit“ a předložit výsledky Charcotovy práce, která uznala autenticitu ženské hysterie.

Asti Hustvedtová popisuje například používání ovariálního kompresoru nebo stimulování hysterogenních zón. Zní to poněkud děsivě, ale hysterie žen se v 19. století zvládala právě tímto způsobem. Ovariální kompresor byl speciálně vyvinutý přístroj, který stlačoval vaječníky v těle hysterické ženy, což mělo – či mělo mít – za následek zklidnění jejích hysterických projevů. Výjimkou nebylo ani odnětí vaječníků a dělohy nebo odstranění klitorisu u žen; tyto zákroky měly projevy přílišné hysterie, ženskosti a nadměrné (a tehdy nepřípustné) sexuality utlumit. (O ženské obřízce, která se prováděla v Evropě ještě v 19. století, si můžete přečíst v článku Klitoris jako mocná zbraň.)

Novodobé projevy kolektivní hysterie

Jde tedy o to, že ženám by skutečně měla být věnována pozornost, protože to, co prožívají, není výmysl ani příznak bludů a duševní choroby. Jsou to skutečné prožitky, které se přesně odrážejí na ženském těle.

KL20-hlasovnai

Jakýkoliv duševní stav a hnutí mysli, prožitky spojené s různými událostmi, ať už na druhém konci světa, nebo ve své vlastní hlavě, mohou dle Asti Hustvedtové způsobit silnou reakci těla. Důsledkem mohou údajně být zmíněná stigmata, reakce těla na základě sugesce či autosugesce, projevy velkého stresu jako důsledky kolektivní katastrofy či pandemie a podobně. Autorka knihy Lékařské múzy uvádí jako důkaz například také vyrážky mladých dívek po pádu „dvojčat“ 11. září. Tento jev popsala Margaret Talbotová v článku pro New York Times Magazine. Jednalo se o to, že u citlivých dětí a adolescentů na středních školách po celé Americe se po událostech 11. září objevily vyrážky. Prokázalo se, že nešlo o žádné postižení chemickými látkami, ale o projev intenzivního strachu a masové hysterie.

Takových obdobných událostí bylo v historii popsáno mnoho, včetně různých syndromů, pro které vlastně nemáme žádná vědecky opodstatněná vysvětlení. Za projevy kolektivní hysterie můžeme třeba i pozorovat příznaky nákazy koronavirem, i když ve skutečnosti virus nemáme. Je třeba si uvědomit moc sugesce a kolektivního vlivu ve všech ohledech a uznat působení psychogenních faktorů v medicíně. S tímto tématem se také pojí léčba placebem, která nezřídka přináší zajímavé výsledky. 

Autor článku

Studuje na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, pracuje jako externí redaktorka několika časopisů, věnuje se také poradenství v oblasti zdravé výživy, bylinkaření či aromaterapii.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).