Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření může postihnout kohokoliv. Nejčastěji se dlouhodobá únava a pocit pracovního zmaru týká lékařů, učitelů či lidí ze středního managementu. Vyhoří dvacet až třicet procent z nich. Psycholog Radek Ptáček, který se syndromem vyhoření dlouhodobě zabývá, v našem podcastu 120 na 80 radí, jak tomu předejít, vyhnout a jaké případně zvolit povolání, kde něco podobného hrozit nebude.

Syndrom vyhoření a deprese mezi Čechy stále přibývají. Jejich vážné příznaky vykazuje třetina lidí. Podle odborníků jde o následek izolace během pandemie, obav z války na Ukrajině, ekonomické krize i narušení dřívějších pracovních rutin. Oba psychické stavy přitom významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Potýkáte se s dlouhodobou nechutí k jakékoliv činnosti, jste každý den extrémně unavení a máte potřebu neustále spát? Nic vás nenaplňuje, práce ztrácí smysl a máte pocit, že jste na všechno sami? Pak je možná záhodno vyhledat odbornou pomoc, neboť můžete trpět nechvalně známým syndromem vyhoření. Jaké jsou jeho projevy, v čem se liší od deprese a co obnáší jeho léčba?

ROZHOVOR – Klíč ke zdraví a úlevě od stresu díky něčemu tak jednoduchému, jako je smích? Lékař, terapeut a propagátor léčby smíchem jej přirovnává k relaxaci. „Smích patří k přirozeným způsobům, jak se uvolnit,“ říká Karel Nešpor.

„Vyšly jsme s maminkou z ordinace lékaře s diagnózou Alzheimerova choroba. Kdyby mi někdo v tu chvíli řekl, co dělat, nebo mi dal alespoň do ruky letáček s tím, jaké jsou možnosti pro maminku, ale i pro mě, mohlo to dopadnout jinak,“ říká padesátiletá Iveta.

V poslední době se ve firmách objevuje nová pozice, takzvaný manažer štěstí neboli chief happiness officer. Jeho úkolem je snižovat stres a nespokojenost zaměstnanců a podporovat jejich výkonnost a celkový přínos pro firmu.

Psycholog a expert na problematiku stresu a vyhoření prof. Ptáček hned úvodem překvapí. „Obhajuje“ totiž stres. Respektive přibližuje jeho původní význam a vysvětluje, co se změnilo a proč se z našeho ochránce stal nepřítel. Co můžeme udělat, abychom vlivem stresu nevyhořeli? A hlavně jak nesklouznout od syndromu vyhoření až do depresí?

Známý syndrom vyhoření (burn out syndrom) není jediným popsaným stavem, kdy už jsme tak vyčerpaní, že nevíme, jak dál. Manažer středního věku ve vyšší funkci je kandidátem na tzv. manažerskou nemoc, neuróza z vyčerpání hrozí zase ženám-matkám.

Lidská psychika nedokáže být „mnohoobročníkem“. Jenže co omezit? Chceme být dobrým partnerem a rodičem, úspěšným v práci i v hektické zábavě. Vydělávat a žít naplno. Mít vše hned a platit potom.

Flink si pohlídá, aby měl „své jisté“, dosti odpočinku a výhod. Zodpovědnost umně přesune na jiné. Jeho opak – solidní a zodpovědný člověk kráčí mílovými kroky k poruchám nálady, k depresím a sebeobviňování.

Stresu se v dnešním civilizovaném světě nevyhne nikdo. Záleží však, jak se s ním vypořádá. Nový rozsáhlý průzkum, první svého druhu u nás, naznačuje, co je nezbytné a jak jsme na tom.

Smích léčí nejen duši, ale i tělo. Že byste se rádi smáli, ale nemáte čemu? Pak vyzkoušejte jógu smíchu. Ta už vás smát naučí, bez důvodu, bez vtipu. Kdo se směje, prodlužuje si život.

Fyziologická únava je normální, přirozená výzva k odpočinku. Její patologická sestra je závažnější. Únavě se lze bránit a úspěšně. Na druhou stranu – i únava může být příjemná.

Vy nemáte spasit svět. Ani podnik. Podhoubím burn out syndromu je velká zodpovědnost a malá pravomoc. Mnohdy se v souvislosti se syndromem vyhoření zhoršuje i zdravotní stav.