Jelikož je téma „norské kuchyně“ skutečně široké, rozdělím tento článek na dva díly. V prvním se zaměřím na typické norské sýry, rybí i masové pokrmy a norské polévky. Pojďme tedy nahlédnout pod norskou pokličku a přesvědčit se, nakolik je zásada o norském jídle pravdivá.
Norové mají velké množství národních jídel, což je způsobeno především tím, že se se jejich země dělí na několik oblastí. Především je ale Norsko rozděleno fjordy, takže je kolikrát dost obtížné dostat se z jednoho fjordu na druhý. Pak se klidně může stát, že člověk žijící v Oslu nebude znát typické jídlo, které jedí obyvatelé Nordlandu nebo Finmarku, oblastí na severu Norska. Některá jídla mají dokonce jiný název na východě a jiný na západě. Přesto ale předpokládám, že některá jídla a především většina surovin se dá sehnat v jakémkoliv obchodě v kterékoliv části Norska.
Karamelový sýr z kozího mléka a sušená treska
Takovým jídlem
je bezesporu jeden z nejpopulárnějších norských sýrů Brunost.
Jedná se o karamelový sýr, originálně vyráběný z kozího mléka. Dnes
se však vyrábí ve dvou verzích. První je Gudbrandsdalsost
pocházející z nejdelšího norského údolí Gudbrandsdalenu. Tento
druh sýra je tvořen z 24 procent kozím mlékem a ze 76 procent mlékem
kravským. Norové jej dávají na chleba a následně potírají ovocnou
marmeládou. Považuji za důležité upozornit na to, že tento sýr vám buď
bude hned chutnat, nebo vás naopak naprosto odradí. Nicméně velmi snadno na
něm vzniká závislost. Druhou verzí je sýr s názvem Geitost. Ten
je vyrobený čistě z kozího mléka a dělí se na několik druhů podle
toho, v jakém regionu je vyráběn a kolik karamelu obsahuje. Oba druhy sýra
se konzumují spolu s další norskou specialitou – Lefse. To jsou
placky z lívancového těsta, zakysané smetany, cukru a soli z jeleního
rohu. Obvykle se sype skořicí, ale také se může pouze potřít máslem a
posypat cukrem. Dalšími známými a v Norsku velmi oblíbenými sýry jsou
Jarlsberg, Ridder, Snofrisk a Ski Queen.
Protože je Norsko největším vývozcem ryb na světě, mezi jejich národní jídla patří samozřejmě i mnoho rybích pokrmů. Norové jedí tresky, lososy a slanečky, které dokonce nazývají mořským
stříbrem. Ryby pak ještě čerstvé zpracovávají – buď je udí,
nasolují nebo marinují. V obchodech se běžně dají nakoupit krevety na
kila a samozřejmě několik druhů ryb. Oblíbeným rybím pokrmem je
Fiskepuding. Jedná se o rozmačkané filé smíchané s pudinkem.
Konzumuje se buď s bílou omáčkou, nebo jen samotný. Naopak
Klippfisk je solená a sušená treska, která se uvaří a podává
s vařenými bramborami, mrkví a rozpuštěným máslem. Jiným druhem rybího
jídla je Fiskekaker. Jedná se o směs mletého rybího filé,
bramborové moučky, cibule, slaniny a soli. Z této hmoty se tvoří
karbanátky, které se následně pečou v troubě. A u filé ještě
zůstaneme. Ovnsbakt steinbit je pečené rybí filé s citronem nebo
octem. K tomu se podává cibule, jablka a žampiony opečené na másle
s jablečnou šťávou a tymiánem. Naopak
Ovnsbakt laks je losos plněný pórkem, celerem a mrkví. Ochucuje se
pepřem a česnekem a dává se péct do trouby v alobalu. Naprosto odlišným
druhem jídla je Pasta med rokt laks. Ano, pasta. I do Norska se
dostaly těstoviny. Jen tu jsou pod jinými názvy, než jsme zvyklí my
i zbytek Evropy. Norské Makkaroni mají podobu kolínek a Gnocchi vypadají
spíše jako rozpůlené mušličky. Pasta med rokt laks je jídlo
z těstovin s omáčkou z cibule, rybího vývaru, smetany a proužků lososa
nebo uzeného pstruha. Aby se nenarušila základní chuť čerstvé ryby, pijí
Norové ke všem rybím pokrmům studenou vodu z kohoutku.
Sobi, losi a ovce
Ovšem norská kuchyně nestojí jen na rybím mase. Velmi oblíbeným je také maso sobí a losí. Sobí se podle původní saamské receptury krájí na tenké proužky a ukládá do sněhu. Ještě zmražené se pak opeče a podusí. Šťáva se nastaví oblíbenou tučnou zakysanou smetanou. K tomuto jídlu, známému pod názvem Finnebiff, se jako příloha podávají vařené brambory a ušlehané brusinky. Tradičním losím pokrmem je Rokt elgstei. Losí maso se naudí a podusí v troubě. K němu se pak podává zelenina, růžičková kapusta, tmavá zvěřinová omáčka a vařený brambor. Také červená masa jsou v Norsku velmi oblíbená. Jehněčí i skopové maso slouží k přípravě mnoha pokrmů a samozřejmě i dvou národních.
Norská specialita Lammesteik se připravuje z jehněčí pečeně a okoření se česnekem, rozmarýnem a tymiánem. Ke skopovému masu se jako specialita připravuje Raspeballer. Jsou to bramborové knedlíky s ječnou moukou a slaninou. Podávají se s řepnou kaší a bramborami. Ovcím se v Norsku vůbec daří a pasou se téměř všude, kde je kousek trávy. A to opravdu na velké ploše. Další Norskou lahůdkou je vařená ovčí hlava, ovšem ovci si Norové dopřávají především na Vánoce. Typickým vánočním pokrmem je pak Pinekjott, což jsou osolená a usušená ovčí žebírka. Obvykle se k nim jedí brambory a rozmačkaná řepka. Dalším ryze vánočním pokrmem je Lutefisk, marinovaná treska podávaná s vařeným bramborem, osmaženou prorostlou slaninou a hrachovým pyré – Ertestuing. Tento pokrm má tradici z dob středověku.
Tradiční rybí polévky
Co se
polévek týče, i ty v Norsku seženete především s plody moře.
Vzpomeňme českou verzi norské rybí polévky s přidanou kostkou rybího
filé. Ono se to od té originální norské až tak moc neliší. Například
Betasuppe je hustá polévka se zeleninou a masem, Fiskessuppe
se připravuje z tresky a lososa, vaječných žloutků a smetany a poslední
klasická rybí polévka, Gul Ertesuppe, obsahuje žlutý hrášek a
slaninu. Norové si příliš nepotrpí na jídlo o dvou chodech, proto jim
rybí husté polévky obvykle stačí jako hlavní chod. V obchodech pak
můžete koupit celou řadu rybích polévek v sáčku, jako například
Lofotskou rybí (Lofoten fiskesuppe) nebo Bergenskou rybí
(Bergensk fiskesuppe), kterou vřele doporučuji.
Norská jídla jsou tedy opravdu věrna oné zásadě o soli a pepři. V dalším díle se zaměříme na norské nápoje a dezerty ke kávě. Prostě sladká tečka na konec norského jídla.