Hlavní navigace

Co patří do popelnice na bioodpad? Lidé sem hází igelitky i horší věci

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz
Třídit papír, plasty nebo sklo je dnes poměrně běžný standard, nejméně dva roky můžeme třídit i bioodpad. Obce mají povinnost zajistit místo, kam můžeme separovat například slupky a další odpad z kuchyně. A tak třídíme… Zatím je ale znát, že se to teprve učíme.

Naše domácnost produkuje asi vůbec nejvíc bioodpadu v zimě. Jíme hlavně kořenovou zeleninu, brambory, citrusy, teď během jara skladováním už trochu znavená jablka; člověka překvapí, kolik je to slupek. Co dva dny vynáším litrovou krabičku umístěnou na kuchyňské lince. Pohled do speciální hnědé popelnice na tříděný bioodpad je ale někdy tristní.

Zbytky z kuchyně i mrtvý křeček

Naučit rodinu separovat biologicky rozložitelný odpad není úplně jednoduché. Dobrý pocit z toho, že se bioodpad nepálí v malešické spalovně spolu s komunálním odpadem, nýbrž že se vrací zpátky do přírody, však nakonec vyhrál. Dobrý pocit ale vydrží jen do chvíle, než se svou naditou krabičkou se slupkami nahlédnu do hnědé popelnice. Prakticky každý týden se najde někdo, kdo sem vhodí odpad naprosto nevhodný.

Často jde o sice správně vytříděné bioodpadky, ale pevně zavázané v igelitové tašce; jindy o zkažené kuře, zbytky od oběda, dokonce jsem narazila i na mrtvého křečka.

Pět dní jsem fotila obsah dvou popelnic na bioodpad a pak se u svozové firmy ptala, co všechno třídíme špatně, kde vůbec bioodpad z hnědých popelnic končí a co se s ním dál děje. A také jsem se dozvěděla, že drahé sáčky, které se prodávají jako kompostovatelné, není vůbec vhodné na odpad do biopopelnic používat.

Dva roky platí povinnost obcí ohledně bioodpadu

Od začátku dubna 2019 jsou obce povinné zajistit na svém území celoročně místa pro oddělené soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu. I proto se v rámci Prahy v sezóně nachází skoro čtrnáct tisíc nádob na bioodpad.

„V loňském roce se z nich podařilo od občanů svézt kolem pěti tisíc tun bioodpadu. Celkově se ale v metropoli sesbírá mnohem více této komodity, jelikož kompostejnery využívají i soukromé subjekty a nesmíme opomenout ani na bioodpad ze sběrných dvorů, mobilních sběrných dvorů či přistavovaných velkoobjemových kontejnerů,“ upřesňuje Radim Mana, mluvčí Pražských služeb, které mají svoz bioodpadů na starosti.

Proč vůbec třídit slupky nebo nahnilé banány?

Za prvé. Vracíme zpátky do oběhu to, co by se jinak vyhodilo a spálilo ve spalovnách nebo skončilo na skládce. A to by byla škoda, bioodpad má totiž další využití. „Menší část svezeného bioodpadu putuje do městské kompostárny ve Slivenci a většina pak do kompostáren externích partnerů v okolí metropole,“ řekl nám tiskový mluvčí Pražských služeb. Díky třídění bioodpadu tak vzkvétají bez zbytečné chemické podpory parky, zahrady i sady v metropoli.

A za druhé. Uvádí se, že až dvacet procent černých popelnic tvoří bioodpad. Když je tříděn, za pět týdnů ušetříte jednu černou popelnici, kterou byste nemuseli platit. A to stojí za úvahu. Už jen proto, že Pražané za jednu 240litrovou popelnici na komunální odpad zaplatí při svozu jednou týdně přes čtyři a půl tisíce za rok.

První den, první popelnice a hned taška

A protože naše SVJ (Společenství vlastníků jednotek) zjevně chtělo ušetřit za odvoz komunálního odpadu, platíme si už nějaký ten rok svoz bioodpadků. Ale stále nám to ještě moc nejde.

Hned první kontrolní den jsem v popelnici na bioodpad našla velkou igelitku se suchou trávou. V dalších dnech se na ni začaly vršit další zbytky z domácností. Hned mě napadlo, zda někdo modrou igelitkou snahu ostatních, správně třídících, nezhatil, a popelnice tak později nebude odvezena do spalovny. Protože se v ní vrší to, co tam být nemá. Radim Mana to tak dramaticky nevidí, ale komplikace to samozřejmě je:

„K vysypání celé nádoby do směsného odpadu se přistupuje v ojedinělých případech a při zjevném znehodnocení celého obsahu kompostejneru. V takovém případě je nutné k nádobě poslat popelářský vůz svážející SKO (směsný komunální odpad),“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb.

Možný záchyt náplně, která v hnědých popelnicích nemá co dělat, probíhá na samotné kompostárně, kde se obsah dovezených popelnic přebírá. A to hned několikrát. „V první fázi se odstraňují snadno viditelné hrubé nečistoty a nežádoucí složky. Pak je bioodpad drcen, a i z této frakce se pak odstraňují nyní už menší nečistoty.“

Co patří a nepatří do bioodpadu


Autor: Pražské služby

Druhá popelnice, další igelity

Hned vedle stojící popelnici snad navštívil soused se stejně dobrými úmysly, jako tu první. I tady leží pytlík (snad od baleného chleba) plný zbytků z kuchyně. Další den k němu přibude velký zelený igelitový obal plný slupek. Tohle ale není jen tak ledajaký sáček, v drogerii vás deset takových desetilitrových kusů vyjde na čtyřicet pět korun. Jde totiž o tzv. biofolii, u níž výrobce uvádí: „Vhodné pro likvidaci bioodpadu do domácího kompostu či bio-popelnice.“ Jenže ani tahle volba není správná, vyhazujete peníze a svozové službě i lidem na třídírně přiděláváte práci.

„Pro kompostárnu je tato složka problematická a musí se z bioodpadu pracně odstraňovat. Na trhu je velké množství sáčků a pro obsluhu je velice komplikované při takových objemech odpadu a stadiu znečištění posuzovat, o jaký typ sáčku se vlastně jedná,“ překvapuje nás Radim Mana.

Podle Pražských služeb pochází nejvíce znečištěného odpadu právě z nádob umístěných v bytových domech a na sídlištích. Problematické jsou rovněž neuzamčené veřejně přístupné nádoby.

Igelity nejsou to nejhorší, co v bioodpadech končí

Ale zlaté nálezy sáčků. V kompostárně se potýkají s mnohem nepříjemnějším obsahem. „Před pár týdny jsme narazili na injekční jehly. Častým typem odpadu je také plastový sáček se zvířecím exkrementem. Plechovky, PET láhve, plastové květináče nejsou vyloženě kuriózní, ale bohužel se v bioodpadu objevují,“ vyjmenovává mluvčí směsku odpadů, které do hnědé popelnice skutečně nepatří.

Navzdory někdy nevhodnému třídění zůstávají zástupci hlavního města i svozových společností ohledně budoucnosti třídění bioodpadu optimističtí. Jak říká náměstek primátora Petr Hlubuček:

„Separace bioodpadu je pro cirkulární ekonomiku klíčová. Navíc jde o složku odpadu, která není pro energetické využití zcela vhodná. Spálení by mělo být až poslední možností. Dodávám, že Praha má v tomto ohromný potenciál – bioodpad tvoří více než čtvrtinu obsahu nádob na směsný odpad.“

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).