Hlavní navigace

Co hrozí a nehrozí při hubení hrabošů jedem

Petr Havel

V komentářích, které se týkají rizik plošné aplikace přípravku Stutox II na pole jako prostředku k hubení přemnožených hrabošů, se zmiňují především rizika pro polní zvěř nebo ptáky. Leckoho může také napadnout (a napadá), zdali tím také nemůže dojít ke kontaminaci porostů hospodářských plodin a následnému průniku pozůstatků tohoto přípravku do potravinového řetězce.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Takové nebezpečí ovšem nehrozí ani náhodou. Nejdůležitějším sdělením, které minimálně v první fázi kauzy hubení hrabošů prakticky vůbec nezaznělo, je přitom velmi rychlá odbouratelnost uvedeného přípravku v přírodě.

EFSA: nebezpečí nehrozí

Kromě toho jde o přípravek, který se (ne sice plošně, ale kladením do nor) používal a používá i v jiných zemí už od 90. let minulého století, a existuje také verdikt Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), podle kterého je riziko pro živočichy po použití přípravku na bázi fosfátu zinku minimální. Tedy ne žádné, nicméně zmiňované minimální riziko se týká pouze polní zvěře. U člověka nelze předpokládat, že by konzumoval na poli se vyskytující granule.

Přemnožení hrabošů – rizika pro lidi

Přemnožení je spojeno se zdravotními riziky i pro lidi. Některé studie prokázaly, že hraboš polní je zdrojem nákaz tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety apod. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel.

Zdroj: MZe

Co se pak týká možného vlivu pozůstatků zbytků fosfidu zinečnatého na lidské zdraví, konstatuje EFSA, že „na základě cíleného použití produktu (Stutox) se neočekávají žádná významná rezidua v rostlinných nebo živočišných matricích, a hodnocení spotřebitelských rizik se proto nevyžaduje“. Laicky řečeno, z obilí nebo jiných plodin rostoucích na polích, kde by byl, i plošně, použit uvedený přípravek k hubení hrabošů, žádné nebezpečí nehrozí.

Jed zahubí hraboše. Je to plyn a z těla vyprchá

A jak je to s polní zvěří a samotnými hraboši? Pokud hraboš přípravek požije, vytvoří se v jeho těle plyn a díky tomu hraboš v průběhu dvou až tří hodin zahyne. Plyn je ovšem těkavá látka, takže po uhynutí zvířete prakticky okamžitě z těla hraboše vyprchá. Pokud jej tedy poté pozře jiné zvíře, nic se mu nestane.

Samozřejmě – predátoři loví hraboše, kteří se hýbají. V takovém případě ale nemusí (i když mohou) být hraboši nutně přípravkem otráveni. To ale opět neznamená, že by především v případě větších predátorů musel přípravek zabít i je. Dávka účinné látky je totiž koncipována právě na hraboše, což je tvor malý a dávka k jeho usmrcení tedy nemusí být velká. Kromě toho se v tomto případě jedná o modernější formu přípravku Stutox, a to Stutox II, v němž je oproti původnímu přípravku sníženo množství účinné látky (tedy onoho jedu) na polovinu.

Pole s granulemi

Důležité je také, co se stane s granulemi na poli, pokud je hraboši nezkonzumují. Pokud totiž na přípravek působí vlhko, rozloží se a ztratí účinnost za několik hodin, maximálně za několik dní – záleží na tom, jak výrazné vlhko je.

Pokud je sucho, může se na poli udržet zhruba týden, ale poté o svou jedovatost přijde také. Což je také praktická informace pro majitele psů, koček a dalších domácích mazlíčků – pokud zemědělec přípravek aplikuje na pole a zaprší, nestane se po požití granule nikomu nic – ani hrabošům. V praxi tak stačí ranní mlha nebo dešťová přeháňka a nebezpečí z požití přípravku pomine. Mimochodem – aplikace tohoto prostředku do nor je právě díky vyšší vlhkosti v norách méně účinná a dočasně časově omezená.

Jistým vodítkem při posuzování rizik tohoto přípravku může být i skutečnost, že držitelem platné licence na jeho výrobu je německá firma Detia Freyberg, GmbH. Hlavně proto, že na ekologii zvláště citlivé Německo by těžko akceptovalo produkt, který by měl fatální negativní důsledky na životní prostředí.

Jed je krajní možnost

I tak je ale třeba zdůraznit, že používání jedů k hubení hrabošů (ale obecně jakýchkoli škůdců) je třeba vnímat jako poslední možnost, když už nejsou k dispozici jiné, přirozené prostředky. Také proto ministerstvo zemědělství platnost povolení k plošné aplikaci přípravku Stutox II pozastavilo.

Kauza hubení hraboše polního jedem

  • Povolení k použití přípravku na hubení hlodavců Stutox II vydal 5. 8. 2019 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a vyvolal tím vlnu nevole.
  • Ministerstvo zemědělství (MZe) 9. 8. 2018 platnost povolení pozastavilo. Přípravek na hubení hrabošů bude zatím možné aplikovat pouze cíleně do nor, nikoli plošně. MZe však vyzvalo zástupce Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví a ÚKZÚZ, aby společně navrhli, jak plošnou kalamitu přemnožených škůdců v ČR řešit.
  • Hraboši jsou v některých regionech natolik přemnožení, že už nejsou účinná ani agrotechnická opatření, jako je hluboká orba. K vysokému počtu hlodavců přispěla také mírná zima a suché léto.
  • V ekologickém zemědělství je používání jedů zakázáno. Ekologičtí zemědělci se namísto jedů proti škůdcům chrání např. tím, že na svoji půdu přitahují dravce, sovy a jiné přirozené predátory.

Zdroje: MZe, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství 

Což samozřejmě neznamená, že v budoucnosti k nějaké omezené plošné aplikaci nedojde, i z toho je ale zřejmé, že až na některé postižené zemědělce nemá nikdo zájem na „rozsévání“ přípravku po našich polích.

Zájmem všech by ovšem mělo být shromáždit před konečným rozhodnutím všechny pohledy a argumenty, což se v tomto případě evidentně v plné míře nestalo. Výsledkem pak mimo jiné bylo, že lidé okamžitě nahlásili několik desítek případů podezření na aplikaci, a dokonce i úhyn zvěře, ačkoli do současné doby tento prostředek na pole (alespoň oficiálně) nikdo neaplikoval.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).