Chřipka není banálním nachlazením, to už jsme si vysvětlili třeba v textu tady. A ač ji většina dětí i dospělých zvládne vyležet doma, je třeba u ní být ve střehu. Zejména to platí u dětí do dvou let, seniorů nad 65 let, obézních, chronicky nemocných s astmatem nebo CHOPN, pacientů s onemocněním srdce, ledvin, jater, cukrovkou či vysokým krevním tlakem. Chřipka se může zkomplikovat také u lidí s oslabenou imunitou a těhotných žen.
Co se dozvíte v článku
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) včetně Společnosti infekčního lékařství vydaly praktický návod, jenž pacientům a jejich blízkým pomůže rozeznat stavy, kdy stačí samoléčba, kdy je dobré zkontaktovat lékaře a kdy je to už na zavolání záchranky.
Kdy kontaktovat lékaře
Přinejmenším telefonickou konzultaci s lékařem doporučuje ČLS JEP v případech, kdy:
- potíže trvají déle než tři až čtyři dny bez zlepšení,
- horečka přetrvává nebo se po zlepšení znovu vrací,
- dochází ke zhoršení dýchání, objeví se dušnost nebo bolest na hrudi,
- pacient není schopen přijímat tekutiny,
- jde o rizikového pacienta,
- saturace kyslíku naměřená doma oxymetrem klesá opakovaně pod 93 procent.
U rizikových skupin doporučuje ČLS JEP kontaktovat praktika už při lehkém průběhu chřipky.
Kdy je to na nemocnici
Nečekat a přivolat záchranku lékaři radí, když:
- má nemocný výrazný pocit nedostatku vzduchu nebo zrychleně dýchá,
- projevují se známky dehydratace či je pacient neschopný přijímat tekutiny,
- nemocný je zmatený nebo má poruchu vědomí,
- saturace kyslíkem klesla na 90 procent a méně.
Komplikace se přitom nevyhýbají ani lidem, kteří nepatří do některé z rizikových skupin. Proto je důležité sledovat aktuální zdravotní stav, nikoliv jen to, zda je někdo vůči komplikacím chřipky náchylnější.
„Většina lidí zvládne chřipku při dodržení klidového režimu doma. Problémem ale zůstává pozdní příchod k lékaři – často až ve chvíli, kdy se rozvinou komplikace, například zápal plic nebo závažné dechové obtíže,“ upozorňuje Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Zejména u rizikových pacientů se komplikace chřipky mohou rozvinout velmi rychle. Pokud má rodina pochybnosti, je proto lepší krátká telefonická konzultace s lékařem než vyčkávání. „Klíčové je nečekat v nejistotě, proto je vždy lepší se poradit. A objeví-li se dechové potíže, je to jasný signál k rychlé reakci,“ doplňuje lékař.
Už máte za sebou chřipku?
Kdy zůstat doma
Chřipka se projevuje horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, bolestí v krku, suchým dráždivým kašlem, únavou, malátností, ale také nechutenstvím, zvracením a průjmem. Ne vždy se objeví všechny příznaky naráz.
Pokud máme tyto projevy, ty se nezhoršují a dají se zmírnit volně prodejnými léky, není třeba jít k lékaři. Kvůli neschopence je možné jej kontaktovat i na dálku.
Pro domácí léčbu není nutná diagnostika. Pokud chcete mít ale jistotu, pak lze použít antigenní test z lékárny, lékaři si vypomáhají PCR testy.
Praktický průvodce, jak si chřipku léčit doma a kdy s ní jet k lékaři. Plné znění rad naleznete zde.
Co se hodí mít po ruce
Podle infektologů je dobré doma při případ chřipky mít léky na horečku a bolest (paracetamol, ibuprofen), na kašel (např. Stoptussin, Sinecod) a vykašlávání (např. ACC, Mucosolvan). K nim také teploměr, pulsní oxymetr, u pacientů s léčeným tlakem také tlakoměr. Šíření nákazy pomohou omezit roušky nebo respirátory.
V případě rizikových skupin lékař může předepsat antivirotikum s účinnou látkou oseltamivir (Tamiflu). Většinou si jej hradí pacient.
Při domácí léčbě je dobré si pravidelně měřit teplotu, sledovat příjem tekutin a množství moči a dobré je také měřit saturaci kyslíku oxymetrem. Varovné jsou hodny klesající pod 93 procent. V případě pacientů léčených s vysokým krevním tlakem je doporučené měřit si také pravidelně tlak a puls.
Souhrn jednoduchých a stručných rad najdete v tomto přehledu, který uvádí rady pro domácí léčbu.