Při vyšetření na magnetické rezonanci může vadit tetování i prádlo se stříbrem

Test s tenisákem a maticí

Ve výzkumném pracovišti CEITEC Masarykova univerzita při školeních bezpečnosti demonstrují sílu magnetického pole MR tenisovým míčkem, uvnitř kterého je zalepená malá kovová matice. Při přiblížení k MR přitom její magnetické pole do ní míček vtáhne podobně, jako by jej proti přístroji hodila neviditelná ruka. Pohyb je rychlý, okem ovšem postřehnutelný.

Pokud je magnetická rezonance v chodu, kromě pohybu se matice uvnitř míčku začne i ohřívat, byť jen nepatrně, protože je malá. Během měření totiž MR kromě statického magnetického vytváří i tzv. vysokofrekvenční elektromagnetické pole. To vede k ohřívání vodivých předmětů, takže mohou pacienta teoreticky popálit.

Tento fyzikální jev u MR funguje podobně jako u mikrovlnné trouby nebo indukční varné desky, s jejichž pomocí si v kuchyni ohříváme jídlo. U MR je ovšem frekvence, a tím i energie elektromagnetického pole násobně menší. Navíc přístroj má mnohem sofistikovanější bezpečností předpisy i opatření, takže žádné obavy, stejně jako jídlo pacienta neohřeje.

Proč může přístroj zranit

Jak vysoké je riziko zranění, ovlivňuje několik záležitostí. V prvé řadě to, jak velký je feromagnetický předmět, který se k MR přiblíží. Z velikosti totiž vyplývá, jakou silou bude magnetem přístroje přitahovaný. Další roli hraje to, jak moc je objekt v magnetické rezonanci vodivý a jak je velký.

Záleží také na poloze předmětu vůči magnetu. Pokud je vodivá plocha předmětu kolmá, riziko popálení stoupá, protože elektromagnetické pole na plochu působí silněji. Intenzita popálení se samozřejmě odvíjí také od samotné velikosti vodivé plochy i času, po který na vodivý předmět elektromagnetické pole působí.

Ale abychom nestrašili. Přístroj funguje takovým způsobem a má takové zabezpečení, že puchýře jsou spíš hypotézou, nežli realitou. Třeba v CEITEC se s nimi za léta využívání MR nesetkali. Jak ale říká tamější výzkumník Lubomír Vojtíšek, předběžná opatrnost v bezpečnostních pravidlech je přesto u MR na místě, protože i tady platí, že je lepší prevence, než-li řešit následky úrazu.

Poznejte slavné české a slovenské lázně podle fotografií

Možná jste už v nějakých byli na léčebném pobytu, možná jste se tam vydali na wellness víkend, nebo aspoň na jednodenní výlet. Řeč je o lázních. Ty mají mnoho společného. Velice často jde o půvabná a klidná místa, kde se dá skutečně odpočinout.

Spustit kvíz

Proč je na místě opatrnost

Aby to při vyšetření nedopadlo jako s tenisákem, pracovníci ví, že je třeba být opatrný a do místnosti s MR nevnášet například kancelářské židle, kyslíkové láhve nebo kovové pojízdné stolečky. Jejich vymrštění směrem k prstenci přístroje by z nich učinilo smrtelnou zbraň, protože by šlo o předmět rychle letící vzduchem.

Ostatně, americká média v červenci přinesla výpověď ženy, jejíž 61letý manžel zemřel poté, co k magnetické rezonanci přistoupil s masivním kovovým řetězem kolem krku, určeným k posilování. Nešlo o žádný šperk, vážil devět kilogramů a byl určený k silovému tréninku. Řetěz MR vtáhla a muže začal škrtit. Na následky zranění později zemřel.

Ne všechny kovy jsou ovšem feromagnetické. Jenže v silách pracovníků u MR není zjišťovat, ze kterého kovu jsou předměty vyrobené nebo tuto informaci ověřovat. Proto nastupuje předběžná opatrnost a před vyšetřením vyzvou pacienta, aby odložil všechny. Ideální pak je, když má oděv (v případě CEITEC erární) bez kapes, aby v nich některý nezapomněl.

Feromagnetické nejsou třeba zlato a stříbro. Může se ale stát, že si myslíte, že třeba nosíte zlaté náušnice a ono ne, říká Lubomír Vojtíšek z CEITEC Masarykova univerzita. Vzduchem letící náušnice, stejně jako třeba mince nebo kovová propiska by dokázala zasáhnout a zranit třeba oko někoho z přítomných. Navíc u kovů včetně zlata a stříbra platí, že při vyšetření se mohou zahřívat. 

Podívejte se, jak funguje MR:

Popálit může tetování i prádlo

Ohřát dokáže přístroj i věci, u kterých byste to možná ani nečekali. Teoreticky by vás mohlo popálit třeba spodní prádlo nebo oděv s příměsí stříbra. V poslední době je oblíbené pro svoje údajně antibakteriální vlastnosti. Jenže i ionty tohoto kovu v textilu mohou při působení MR dělat nepříjemnosti. Záleží na tom, jak je látka vyrobená, což ale jak pacienti, tak zdravotníci pouhým okem nepoznají. Pokud je v ní sem tam částečka stříbra, tak MR neublíží. Pokud ale tyto částečky jsou hustější a ve vláknech vytvoří ucelenou, vodivou plochu, může přijít problém.

Podprsenky často mají kovové kostice, háčky nebo posuvné spony na regulaci délky ramínek.  Do přístroje sice pacientku nevtáhnou, teoreticky se ale mohou uvolnit a vlétnout dovnitř. Navíc mohou mít tendenci se v poli natáček a tím snižovat kvalitu snímků. Zastíní totiž struktury třeba na plicích nebo srdci, takže pro zdraví problematické místo radiolog třeba ani nedokáže popsat. Kovové endoprotézy i další i MR kompatibilní materiál nemusí být kontraindikací k vyšetření, ale omezují, až prakticky znemožňují vyšetření oblastí v jejich blízkosti, podotýká výzkumník.

Vadit při MR může i tetování. Některé tetovací barvy obsahují sloučeniny kovů, což může vést k tomu, že obraz na kůži začne postupně hřát. Tím intenzivněji, čím větší je jeho plocha. Některé barvy historicky obsahovaly tolik vodivého materiálu, že ve světě jsou známé případy, kdy vyšetření člověka popálilo. Ne samozřejmě třeba tak jako popálí horká voda, ale i tak do puchýřků. My typy barev nedokážeme rozeznat, proto se z předběžné opatrnosti na tetování před vyšetřením ptáme vždy, vysvětluje Lubomír Vojtíšek.

Zatímco šperky odložíte, tetování ne. Postup je proto u něj jiný: Těsně před vyšetření na MR dají zdravotníci či technici pacientovi vždy do rukou balónek či tlačítko, kterým může vyšetření přerušit a přivolat si pomoc. Pokud tetování začne trochu pálit, nečekejte a stiskněte jej, radí pracovník CEITEC.

Přečtěte si také:

Vadí potetovaná paže při odběrech? Jak u koho. Dárce krve ale limituje

Nejde ale  jen o vymrštění předmětu nebo teplo, silné magnetické pole poškozuje některá zařízení, jakými jsou třeba platební karty, chytré hodinky, telefony, fotoaparáty a vliv může mít také na činnost život zachraňujících přístrojů, jakým jsou kardiostimulátory. Ty dokáže MR rozbít, i když není zrovna v chodu.

Někdy se navíc stává, že pacienti kvůli silnému magnetickému poli cítí záškuby svalů. protože dochází s stimulaci periferních nervů. Můžou ho to překvapit, být nepříjemné, ale nejsou nebezpečné. Přístroj velmi pečlivě hlídá, aby nepřesáli povolené limity, uklidňuje vědecký pracovník.

Vadí implantáty, rovnátka, stenty?

Pokud na vyšetření dorazíte s inzulínovou pumpou, naslouchátkem, holterem na sledování činnosti srdce nebo senzorem pro měření glykémie, budete je muset před vyšetřením odložit.

U rovnátek je situace podobná jako u kovových prvků podprsenky. Záleží na tom, která část těla pacienta bude snímkovaná. Pokud nejde například o mozek, zámečky ani drátek nevadí. Při snímkování lebky by ale mohly způsobit, že obrazy nebudou dostatečně kvalitní a místo, které mají zachytit, nebude viditelné. V nutných případech je tedy třeba odstranění části fixního aparátu u ortodontisty. Samotné amalgámové plomby pro vyšetření nejsou překážkou.

Pokud máte voperovaný implantát (třeba kolene či kyčle, ale také třeba v oku nebo uchu), vyztužovací stent, pooperační sponky, jež nahrazují stehy, nebo šrouby ošetřené kdysi zlomené kosti, pak je dobré s sebou na vyšetření MR přinést zprávu z operace. Většina dnes používaného materiálu je MR kompatibilní, protože není příliš vodivý ani feromagnetický, ale je dobré mít to podložené, říká Lubomír Vojtíšek.

Stenty by před vyšetřením měly být již vrostlé ve stěně tepny, aby nehrozilo, že je magnet uvnitř organismu posune. Vyšetření by proto neměl zdravotník provádět dříve než zhruba šest týdnů po zákroku. 

Pokud má pacient voperovaný stimulátor (srdce, mozku, míchy), měl by na zobrazovací vyšetření dorazit se zprávou od lékaře. V ní pak mít informaci, jaký typ přístroje přesně má voperovaný, aby šlo potvrdit či vyloučit MR kompatibilitu. Tedy to, že silné magnetické pole stimulátoru, ani pacientovi neublíží. 

Lubomír Vojtíšek dodává, že přístroje, které jsou kompatibilní, musí obsluha uvést do režimu určeného pro MR vyšetření.

Podívejte se na video jednoho z výrobců MR (video je v angličtině):

Vadí prsteny a smyčky

Nejde ovšem jen o materiál, ale také o tvar. Více škodit může to, co ho má kruhový: prstýnky, spojené řetízky, náramky nebo kabely zacuchané do smyček. 

Zvyšuje to pravděpodobnost zahřátí, protože v nich silněji působí elektromagnetické pole. Ale opět záleží také na tom, jak jsou smyčka či kruh k magnetu natočené. Když jde podél něj, tak riziko je minimální, když jsou k němu kolmo, riziko se zvyšuje.

Co pacienta čeká před vyšetřením

Jaké jsou tedy zásady bezpečnosti před vyšetřením s pomocí MR? V CEITEC prochází kvůli rizikům personál pravidelným ročním školením. Sami pacienti před vstupem vyplňují bezpečnostní formulář s informacemi, co musí při vyšetření dodržovat a otázkami na onemocnění, implantáty, rovnátka nebo třeba i výšku a hmotnost. Aby se předešlo úrazu, měli by v něm odpovídat pravdivě, údaje nezamlčovat a nezkreslovat.

Pak mu personál pacientovi vysvětlí, co by u sebe neměl mít a v CEITEC jej pošle převléct. Vlastní mu zůstanou jen ponožky a spodní prádlo (bez kovových kostic, háčků apod.). Erární oblečení pro MR nemá knoflíky, zipy, ani kapsy, takže snižuje riziko vnesení jakéhokoliv kovového předmětu.

Těsně před vyšetřením se personál se opět přesvědčí, zda pacient nemá tetování, rovnátka, prstýnky a další předměty. Teprve poté může pacient na lůžko a pod prstenec s magnetem. Vyšetření trvá od 15 minut déle a provází je poměrně velký hluk (proč, to jsme psali v jiném textu zde).