Hlavní navigace

Seniorům bez procházek a pohybu hrozí fatální následky

Autor: Depositphotos.com
Pochodovat do hudby, před televizi postavit židli a kvalitní potraviny si nechat donést. A co momentálně panující dilema: mohu na procházku? Jak nejlépe poradit a pomoci seniorům v těchto dnech?
Tereza Víchová
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Raději vůbec nevycházet z domu, nebo jít na krátkou procházku do přírody? Velké téma všech, kdo mají rodiče ve věku seniorů a snaží se jim v době koronaviru co nejlépe poradit. Mezi lidmi riskují své zdraví. Doma u televize a naprosto bez pohybu ho ale riskují také. Co je zlatá střední cesta“, jak by měl senior trávit dlouhé chvíle domácího vězení a jak mu pomoci je překonat ve zdraví?

Potřeba čerstvého vzduchu je zásadní

Instrukce od vlády pro období koronaviru byly pro tuto skupinu obyvatel jasné: raději vůbec nevycházejte z domu, jste nejvíce ohrožená skupina. Někdo se toho drží doslova včetně toho, že nevidí ani členy rodiny, kteří mu za dveřmi nechají jen tašku s nákupem. Potřeba čerstvého vzduchu“ a pohybu je ale jednou ze základních. A pochopitelných.

O tématu procházek seniorů se vedou spory, ale za mě rozhodně ano. V tomto věku je pohyb na čerstvém vzduchu víc než nutný. Svaly víc než kdy jindy ztrácejí rychle svou sílu a tělo pružnost,“ upozorňuje fyzioterapeutka Klára Tuzarová.

„Pravidelnou krátkou procházkou se tomu zcela předejde, což je nedocenitelné. Až nás zase všechny pustí do světa, budou i senioři plní síly. Bez procházek by mohlo dojít k fatálním následkům, kdy se tělo už nebude ochotné hýbat.“

Procházky s rozumem

Zásadní jsou okolnosti. Jsou třeba senioři, kteří mají strach – samozřejmě pochopitelný. Takoví mohou vyrazit ven třeba brzy po ránu, kdy je šance někoho potkat minimalizovaná. A samozřejmě do přírody raději než do městského parku, pokud ta možnost je.

„V době, kdy všichni nosíme roušky, je riziko přenosu viru v těch několika sekundách, kdy někoho jen míjíme, velmi malé. Přínosy zde rozhodně převažují nad riziky,“ shrnuje Klára Tuzarová. Zároveň připouští, že někdo může mít opravdu velký strach, že se nakazí obávaným koronavirem. I pro něj existuje řešení:

„Pak doporučuji nahradit procházky pohybem doma. Rozhodně bychom se v této době měli snažit maximálně eliminovat stres a strach. A to tak, že budeme dělat věci, které nás naplňují klidem a radostí, jak nejvíce je to možné.“

Informace o COVID-19 na jednom místě

Onemocněni COVID-19 způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, jehož epidemie vypukla na konci roku 2019 v Číně, v březnu 2020 byla WHO byla prohlášena za pandemii. Všechny naše texty ke koronaviru a COVID-19 najdete zde.

Aktivní mají výhodu

Zastavit pohyb, především v seniorském věku, může mít fatální následky pro celkový stav organismu.

„Všechno v našem těle i mysli je pohyb,“ uvádí souvislosti Klára Tuzarová. „Naše srdce se hýbe minimálně padesátkrát do minuty, naše plíce se hýbou zhruba šestnáctkrát do minuty, naše střeva se smršťují a hýbou potravou a konečně i naše myšlenky se stále pohybují. Zastavit pohyb tedy není dobré, a zákonitě pak problém přijde.“

Podle ní mají teď – jako i jindy – výhodu ti lidé, kteří i před omezením volného pohybu trávili svůj život aktivně. A ti si i teď způsob najdou, i když k tomu mají třeba jen prostor garsonky.

„Ostatní je třeba k pohybu motivovat. Zvláště ty, u kterých víme, že se k pohybu a cvičení většinou musí více nutit a není to jejich přirozená radost,“ radí Klára Tuzarová.

Takové iniciativy se mohou chopit členové rodiny, technicky zdatnější starší lidé mohou cvičit i online.

Rázovat se dá i doma u televize

I ti méně aktivní si před pár týdny třeba aspoň došli pro nákup nebo na poštu. Začínat s procházkami v přírodě je pro ně zrovna teď stejně nemyslitelné jako dříve. Jak si doma vynahradit aspoň krátké pochůzky? Klára Tuzarová radí dbát především na prevenci osteoporózy, ale i na duševní hygienu – strach má totiž většina z nás, senioři určitě ještě více. 

„Doporučuji pustit si oblíbenou hudbu a jen se pohupovat do rytmu a nechat tělo určovat rytmus, směr i délku,“ radí terapeutka, co mohou dělat všichni úplně přirozeně a kdykoliv.

Tipy na domácí cvičení

  • Třikrát denně pět minut chůze na místě – dbejte na zapojení rukou, držte lokty u těla a netočte se v trupu. Zkuste zvedat kolena výš, než jste obvykle zvyklí. Pokud zvládnete, proložte chůzi každou minutu deseti lehkými výskoky snožmo pár centimetrů nad zem.
  • Malé podřepy – ideálně třeba u kuchyňské linky, které se může chytnout. Jděte do dřepu a hodně pánví dozadu, jako byste si sedali na židli za vámi. Držte kolena od sebe a buďte rozkročení na šířku pánve. Zkuste během dne tři až pětkrát deset opakování.
  • Inspirace ke cvičení je pravidelně vkládána například na Facebook centra Namao a na YouTube:

Jak sedět u televize co nejzdravěji

Často bývá televize nebo počítač jediným společníkem, a to klidně pro celý dlouhý den. Před televizí by především ve dnech, kdy u ní senioři tráví hodně času, měla stát židle. A na prvním místě, pokud jde o zdraví, je opora nohou o zem.

Ideální je sedět na židli s nohama mírně od sebe a plosky tlačit jemně do podložky. Já doporučuji svým klientům sedět spíše na kraji židle, a tedy se neopírat o opěrku. Pokud se již opíráte, snažte se udržet vzpřímenou páteř, jako byste byli loutka a někdo vás na temeni tahal nahoru,“ říká Klára Tuzarová.

A dodává, že není důležité takto vydržet sedět celé hodiny, spíš o to vědomě se srovnat třeba každou půl hodinu a chvíli vydržet.

Také doporučuji mít podepřena záda, což velmi pomůže právě s napřímením páteře. Můžete si za sebe dát polštářek, a podepřít tak bedra. Když občas ještě provedete pár hlubokých dechů do břicha, bude to více než dostačující,“ dodává terapeutka.

Kde sehnat pomoc a informace

Seniorpointy zavedly v tomto období bezplatné telefonické linky pomoci.

Sousedská pomoc – dobrovolníci, kteří zajišťují doručení nákupů a léků.

Pozor na oči a uspořádání stolu

Ani počítač a další technologie už nejsou spoustě seniorů cizí. Víc než kdy jindy teď sledují třeba zprávy stejně jako mladší generace, jsou ve spojení s kamarády a rodinou. Hlavní zásadou by tu mělo být dobře vidět na obrazovku a nemuset se k ní nahýbat. To totiž velmi škodí krční páteři. 

Stejně tak je třeba dát pozor na to, aby obrazovka nebyla moc vysoko a nebylo třeba se k ní naklánět,“ popisuje Klára Tuzarová. Ideální je také mít klávesnici tak, aby se mohla předloktí položit na stůl.“

I před počítačem letí čas, proto se vyplatí hlídat ho. Každou hodinu se projít, dát ruce nad hlavu. Lehnout si chvíli na záda, a dopřát tak tělu potřebnou variabilitu.

Více než hodina v kuse u počítače už může být pro staršího člověka velmi škodlivá, pokud ji neproloží alespoň několika kroky po místnosti,“ varuje Klára Tuzarová. Nedoporučovala bych, i vzhledem ke zdraví očí, trávit celkově u počítače déle jak tři hodiny denně. Zejména bych se obrazovce vyhnula před spaním ve večerních hodinách, mohl by se tak narušit i spánkový rytmus, což v době, kdy se snažíme o posílení imunity, je to poslední, co potřebujeme.“

U vaření myslete na stravitelnost

Nákupy jídla teď často zařizuje mladší generace, a to může být vstupenkou ke kvalitnějšímu a zdravějšímu stravování seniorů.

Staří lidé mají někdy tendenci se v jídle odbývat,“ shrnuje zvyklosti výživová poradkyně Věra Burešová„Hlavní složkou jejich jídelníčku se pak stává bílé pečivo nebo ovocný jogurt, což není nic extra zdravého a výživného. Navíc řada z nich šetří a kupuje si to nejlevnější, co je v supermarketu k mání. Jenže mnohdy to nejlevnější jídlo je také nejméně kvalitní. Často jim kvůli tomu chybí kvalitní bílkoviny, které například zlepšují i hojení ran a podporují svalovou hmotu. Nedostatek zeleniny vede k nedostatku vlákniny, což zhoršuje zažívání a vylučování.“

Na nákupním seznamu by teď víc než kdy jindy mělo být třeba toto: tvaroh jako zdroj vápníku, zakysané mléčné výrobky, brokolice, kapusta, sardinky, vajíčka.

Pokud pro „své“ seniory vaříme, je třeba myslet na to, že je pro ně ledacos už hůř stravitelné.

„To je například i čerstvá zelenina, je lepší ji vždy kombinovat s dušenou nebo grilovanou. Koho nadýmá ovoce, může si jej uvařit, tím se stane lépe stravitelné,“ radí Věra Burešová. „Měli bychom pomoci hlídat i pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. Pokud už mám naučené vypít dva litry, je to ideální. Nicméně i senioři by měli denně vypít zhruba litr a půl neperlivé, nechlazené vody, a to nejlépe pravidelně po menších dávkách.“

Odborná spolupráce:


Mgr. Klára Tuzarová

Fyzioterapeutka, psychoterapeutka, koučka terapeutického centra Namao. Nadále se vzdělává v oblasti psychologie,  fyzioterapie, sportu a koučování.



Věra Burešová

Hlavní výživová poradkyně Naturhouse pro Českou republiku a Slovensko.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).