Ani senioři by neměli ze stravy vylučovat maso

Stejně jako produktivní generace by měli také přiměřeně zdraví a běžně se pohybující senioři přijímat dostatek pestré stravy, včetně živočišných bílkovin – tedy i masa.

Jinak se totiž vystavují riziku podvýživy, kterou v současné době trpí neuvěřitelných třicet devět procent hospitalizovaných seniorů na světě, přičemž dalších čtyřicet sedm procent čelí riziku podvýživy. Jde o výsledky celosvětového průzkumu na základě jednoduchého dotazníku Mini Nutritional Assessment (MNA®) obsahující sedm jednoduchých otázek, který je veřejně dostupný i v češtině na www.mna-elderly.com (Mini Nutritional Assessment PDF). Data přímo za ČR bohužel chybí, ale situace se zřejmě nijak zvlášť od souhrnného výzkumu neodchyluje.

Mýty o výživě seniorů

Jde přitom o vážný problém, jehož rozměr se s rostoucím počtem seniorů zvětšuje a jehož příčinou je i řada mýtů, které se v souvislosti se stravováním seniorů vyskytují. Ten hlavní spočívá v tezi, podle které člověk potřebuje s přibývajícím věkem méně stravy, a je odůvodňovaný především předpokladem, že se senior méně pohybuje a nemá tedy zapotřebí „dospělácký“ kalorický příjem. S tím souvisí i mýty o omezení konzumace kávy na jednu denně nebo omezení příjmu soli či živočišných bílkovin, což se lze dočíst téměř na každém internetovém kroku.

Právě bílkoviny, a to i ty živočišné (tedy maso, mléko a vejce), jsou ovšem pro seniory důležitým „motorem“ pro správný chod organismu a platí tak, že těchto látek by měli senioři přijímat dokonce více než produktivní generace.

Rizikem podvýživy trpí často i obézní

Platí to samozřejmě individuálně a „regionálně“. Například u Středoevropanů by měl být podíl živočišných bílkovin o něco vyšší díky historickým stravovacím tradicím než například v oblastech, kde tvořila v minulosti větší podíl ve stravování rostlinná bílkovina.

Dostatek bílkovin, jak upozorňuje například Jiří Neumann ze společnosti Nestlé, je rozhodující pro zajištění bazálního metabolismu seniora, tedy k činnosti srdce, plic či trávicího ústrojí. Pokud má tělo těchto látek nedostatek, čerpá potřebnou energii k těmto činnostem ze svalů a dochází k úbytku svalové hmoty. To mimo jiné znamená, že rizikem podvýživy trpí často i na první pohled obéznější jedinci – z tukových tkání tělo příslušné látky nečerpá, neboť primárním zdrojem bílkovin jsou svaly – a tedy i svalová hmota nebo živočišné bílkoviny ze stravy.

Optimální příjem živin

Doporučený poměr základních živin u seniorů je podle současných poznatků deset až patnáct procent bílkovin, dvacet až pětadvacet procent tuků a pětapadesát až šedesát pět procent sacharidů.

Dalším možným měřítkem je také množství konzumované bílkoviny na kilogram váhy člověka, v tomto případě se bere jako optimum 1,2 gramu bílkoviny na kilogram váhy. Bílkoviny by měly být samozřejmě rostlinné i živočišné – je ale vhodné vědět, že živočišné bílkoviny mají vyšší výživovou hodnotu než rostlinné, například ve využitelnosti některých minerálů (železo, zinek) nebo vitamínů (B 12), a známou skupinu vitamínů rozpustných v živočišných tucích (A, D, E a K).

Jako vždy, i v případě seniorů platí, že doporučený denní kalorický příjem se liší podle věku, váhy, výšky, pohlaví a zdravotního stavu. Právě k tomu slouží v úvodu zmiňovaný jednoduchý dotazník, který zabere doslova několik minut, lze z něj ale detekovat míru rizika podvýživy, nebo dokonce již stav podvyživenosti. Rozdíly v doporučeném kalorickém příjmu jsou značné, i několik desítek procent (několik set kcal denně), jak vyplývá ze tří následujících modelových příkladů. Je přitom nutné podotknout, že jde o příklady seniorů bez zásadních zdravotních problémů, přiměřeně se pohybujících a nepracující fyzicky:

  • 1: žena 60 let, váha 90 kilogramů, výška 165 centimetrů:
    Žena BMI 33 (obezita 1 stupně), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 2185 kcal/den.
  • 2: žena 65 let, váha 65 kilogramů, výška 165 centimetrů:
    Žena BMI 24 (normální váha), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 1808 kcal/den.
  • 3: muž, 65 let, váha 90 kilogramů, výška 180 centimetrů:
    Muž BMI 28 (nadváha), doporučený denní energetický příjem včetně pohybové aktivity (chůze) a energie na zpracování stravy je 2526 kcal/den.

Kolik energie denně potřebujeme, si může každý spočítat sám, platí přitom, že nižší než doporučovaný příjem zakládá riziko podvýživy. Zároveň platí, že výsledek testu MNA® vycházející jako „v riziku podvýživy“ je také rizikovým faktorem úmrtnosti, a v takových případech je proto nutný neodkladný zásah do výživy.

54 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 6. 2017 16:20