Přídatné látky

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení jak na obalech potravin, tak při prodeji nebaleného zboží, na trzích, případně v restauracích, jsou sdělení obvykle formulovaná do sloganu „bez Éček“. Pravidla pro podobné označování se od dubna 2020 zpřísní.

Přídatné látky působí jako jeden z největších strašáků na spotřebitele. Proč není třeba se všech „éček“ bát a na co si dát při výběru potravin opravdu pozor?

Nerozčilujte se. To není další trik obchodníků, ale prostě příroda. Možná budete překvapeni, co všechno obsahují „stoprocentně přírodní“ banán, káva nebo vajíčko. Je to samá „chemie“.

„Klasický“ chléb vyráběný tradičním způsobem z žitného kvasu nezmizel, ale je v menšině. Na trhu má zhruba třetinu. Konkurují mu „vylepšené“ chleby, což se projevuje i na cenách.

Během dalších 7 let se budou přehodnocovat stovky dosud schválených aditiv. Existují obavy, že příjem potravin s jistými barvivy u některých jedinců převyšuje přijatelné denní dávky.

Věřte svým smyslům a zkušenosti. Dobrý párek poznáte spíš podle chuti a vůně než podle etikety, radí David Kukla ze Sklizeno. Párek nemusí být dokonale pravidelný a růžový. Naopak.

Konzervační látky jsou dnes běžnou součástí potravin. Jednotlivá éčka jsou sice zdravotně nezávadná, ale není známo ani vědecky testováno, jak působí ve vzájemné kombinaci.

Aspartam leží v žaludku kde komu. Kolik ho v sobě vlastně můžeme mít, abychom nepřekročili doporučené množství? Máme jasné příklady a oficiální odpověď na otázku: je aspartam bezpečný?

Poznáte, že kupujete steak lepený z několika kousků masa? Zatím těžko. Nová legislativa to změní. Lepidlo na maso prý není závadné, ale koupili byste si slepované bifteky?

Koupili byste si kilo obyčejné jedlé soli za 140 Kč? Ale děláte to. Věříte, že v potravinách bez glutamátu žádný není? Nevěřte. Zkoumali jsme obsah dochucovadel a víme, co v nich je.

Všude je plno informací o špatných potravinách na českém trhu. Jak oddělit zrna od plev? Poradí nová publikace Ministerstva zemědělství. Je v ní všechno, co potřebujete vědět.

Bramborový salát bez majonézy je jak Ježíšek bez dárků. Nakoupili jsme několik druhů a podívali se, co v nich je. Vědra vody, škrobu, éček, ale jsou i čestné výjimky.

Vítěz ankety o nej-ÉČKO-vější potravinu nasbíral nejvíce trestných bodů „díky“ více než 30 přídatným látkám. Dalšími kandidáty anticeny byly saláty, pomazánky i pochoutky pro děti.

Vánoční cukroví podle receptů po babičce se peče i v cukrárnách, nešizené a dobré koupíte i na trhu nebo internetu. Máme pro vás tipy, kde pořídit cukroví z másla, vajec a bez náhražek.

Výrobci používají i v doplňcích stravy pro děti umělá barviva a sladidla včetně aspartamu. Prezentují to jako pozitivum. Hledali jsme výrobky bez zbytečných přídatných látek.

Blog o jídle, éčkách a potravinách CoJíme.cz vyhlásil anketu o nej-ÉČKO-vější potravinu, kterou je možné koupit v českých supermarketech.

Obvykle se tváří jako lehké, zdravé a dietní. Bez kalorií, a přitom sladké. Je to ale něco za něco. Potraviny nadupané sladidly vedou k tomu, abychom se cpali – a ještě měli dobrý pocit.

Všichni chtějí vědět, jestli je E 951 neboli aspartam spouštěčem rakoviny, jak se říká. Evropská agentura pro bezpečnost potravin ho už rok a půl zkoumá, ale dál jen krčí rameny a mlčí.

Zkoumáte etikety potravin? Máte přehled o tom, jaká éčka se do nich přidávají? Zatím je stále těžké nakoupit kvalitně a bez zbytečné chemie. Možná se ale začíná blýskat na lepší časy.

Limonády i džusy obsahují řadu látek, které je přinejmenším zbytečné do sebe ládovat. Speciálně některé konzervanty, barviva a sladidla jsou nežádoucí.

Ionizace potravin je nepřirozená radioaktivní technologie, ovšem podle oficiálních tvrzení bezpečná. Dokonce je prý vhodnější než tepelné ošetření potravin. Tak jednoznačné to ale není.

Jakkoliv se nám to může zdát odporné, do pečiva i čeští výrobci přidávají látku E 920, L-cystein, která se nejčastěji vyrábí z vlasů a kopyt. Našli jsme výrobky, které ji obsahují.

Koblihy, chleba, rohlíky… se pečou, jak známo, z mouky. A do mouky se, jak už je méně známo, přidávají různé látky, které mají za úkol celý proces urychlit a zlevnit. Třeba L-cystein.

ROZHOVOR – Výrobci nahrazují cukr sladidly, bílou vodu zahustí škrobem a vydávají to za jogurt. Proč? Nejen to prozradí Rudolf Náprstek, zakladatel webů chemievjidle.cz a emulgatory.cz.

Přírodní, nebo přírodně identický? V čem je rozdíl? Ve struktuře ani složení ne. Zato v ceně a chování ano. Příroda v potravinách totiž výrobce trochu zlobí. Mění chuť a kazí se.

Jdeme ve šlépějích novelizované vyhlášky o pečivu a u těch nejpovolanějších zjišťujeme, jaký je rozdíl mezi rozpeky a čerstvým pečivem. Různé odpovědi na jednu otázku vás zaskočí.

Jíme i očima, a tak se barví a barví. Hlavně malé děti si na barevné dobroty potrpí. Přitom syntetická potravinářská barviva představují riziko zejména pro ně.

Kde se vzaly, tu se vzaly, internet zaplavily informace o škodlivosti radlerů. Původní upozornění na množství éček v nich obsažených rychle proměnilo letní nápoj v kyselinu plnou jedu.

Některá z běžně používaných sladidel si můžeme dopřát bez obav, jiným je lépe se obloukem vyhnout. Která z nich jsou vlastně bezpečná?

Máte rádi ovocné nanuky? Mnohdy v nich žádné ovoce není. Zato v nich jsou věci, které byste nečekali. Dejte si nanuk a podívejte se na náš test, pak už možná nebudete mít chuť.