Bércové vředy bolí a špatně se hojí. Správná péče může zabránit jejich zanícení

15. 11. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bércové vředy jsou bolestivé otevřené rány, které se objevují nejčastěji na dolních končetinách. Vyskytují se hlavně u pacientů s chronickou žilní nedostatečností. Kůže na nohou se nejprve stává zarudlou a křehkou, otevřené rány se objevují později. Vředy jsou nejen velice bolestivé, ale také se špatně hojí. O vřed je nutné pečovat lokálními přípravky a kombinovat místní léčbu se systémovou.

Co jsou bércové vředy?

Co se dozvíte v článku
  1. Co jsou bércové vředy?
  2. Vznik bércových vředů
  3. Jaké mají bércové vředy příznaky?
  4. Léčba bércového vředu
  5. Komplikace bércových vředů

Bércový vřed je otevřená kožní rána, která zasahuje různě hluboko do podkožních tkání. Špatně se hojí, přetrvává déle než 6 týdnů, a navíc má sklony k recidivám. Bércové vředy se objevují nejčastěji na dolních končetinách, a to zejména na vnitřních stranách mezi kotníkem a kolenem. Tato oblast se označuje jako bérec, z čehož také vychází pojmenování bércových vředů.

Základním předpokladem pro vznik bércového vředu jsou závažné potíže s krevním oběhem a trofické změny tkáně. V oblasti vředu dochází k rozkladu tkáně a v nejhorších případech hrozí nekróza. Pacienti s bércovými vředy trpí na komorbidity. Často mají vysoký tlak, jsou obézní a trpí nejrůznějšími civilizačními chorobami. Riziko vzniku bércových vředů stoupá s rostoucím věkem. [1, 2, 34]

Vznik bércových vředů

Pacienti, u kterých se bércové vředy objevují, trpí městnáním krve v dolních končetinách a vysokým tlakem v oblasti bérce. O správnou cirkulaci krve a její návrat z dolních končetin k srdci se starají žilní chlopně. Pokud jsou poškozené a oslabené, krev se začne v nohách kumulovat a zvyšuje se tlak. Místní zvýšení tlaku a nahromadění tekutiny znemožňuje kyslíku a nutrientům vyživovat tkáně. Buňky začnou odumírat a vzniká poškozená tkáň, ve které se může vytvořit otevřená rána.

K tomu mnohdy stačí jen drobné poranění či škrábanec. Není to ale absolutním pravidlem – u některých pacientů je ale poškození tkání dolních končetin natolik pokročilé, že vzniku bércových vředů nemusí předcházet poranění.

Rizikové faktory bércových vředů

  • nadváha či obezita,
  • kouření,
  • užívání hormonální antikoncepce,
  • těhotenství,
  • chronická žilní nedostatečnost,
  • křečové žíly,
  • cukrovka,
  • lymfedém,
  • předchozí vážná zranění a operace dolních končetin. [5, 6, 7, 89]
Chronická žilní nedostatečnost: mezi příznaky patří brnění či bolest a křeče, které vás budí Přečtěte si také:

Chronická žilní nedostatečnost: mezi příznaky patří brnění či bolest a křeče, které vás budí

Jaké mají bércové vředy příznaky?

Počínající bércové vředy mohou být poměrně nenápadné. Jedním z prvních signálů bývá zhoršující se kvalita kůže. V místě, kde vzniká vřed, pokožka rudne a postupně se ztenčuje. Tyto změny vycházejí z nedostatečného zásobení tkání kyslíkem a živinami. Pacienti mohou poté zaznamenat svědění, křeče, otoky a bolesti. Kůže a tkáň pod ní se stává natolik křehkou, že stačí malá oděrka či poranění, aby vznikla otevřená rána. Pokud se do rány dostane infekce, vřed začne silně zapáchat, vytéká z něj hnis a potíže se výrazně zhorší. Na dolních končetinách se mohou objevovat dva typy vředů:

  • Venózní ulcerace: žilní vředy zastupují 70–90 % případů. Vznikají v důsledku chronické žilní nedostatečnosti a jiných potíží se žílami. Tyto vředy bývají mělké s červenou spodinou. Nemají jasně definované hranice a vykazují tendence k mokvání. Bolest bývá spíše tupá a může vystřelovat do celé nohy.
  • Arteriální ulcerace: arteriální vředy jsou závažnější a bolestivější stav. Rozvíjejí se postupně u pacientů s onemocněním arteriálního systému dolních končetin. Objevují se na kotnících, patách a prstech. Arteriální vřed bývá malý, hluboký a má jasně definované ohraničení. Často ho pokrývá tvrdá nekrotická tkáň s hnědým, červeným či černým zabarvením. [10, 11, 12, 13]
Máme nadstandard, musíte zaplatit. Endokrinologie chce pětistovku, praktici tisíc korun Přečtěte si také:

Máme nadstandard, musíte zaplatit. Endokrinologie chce pětistovku, praktici tisíc korun

Léčba bércového vředu

Bércové vředy spadají mezi chronická onemocnění. Mají sklony k recidivám a hojení bývá zdlouhavé a obtížné. Při léčbě bércových vředů lékaři doporučují následující postupy:

  • Místní léčba: prvním krokem ošetření je tzv. debridement rány, kdy se z vředu odstraní veškeré nekrotické, fibrinové a bakteriální povlaky. Může být mechanický, autolytický, chemický či enzymatický. Poté je nezbytné vytvořit vlhké prostředí pro hojení. Používají se k tomu masti, vlhké obklady či moderní krycí materiály.
  • Systémová léčba: tento směr se soustředí na příčinu bércových vředů a přidružené zdravotní potíže. Pacienti s žilními vředy dostávají venofarmaka na posílení žilních stěn, v případě arteriálních vředů se předepisují vazodilatancia. Často je nutné podávat analgetika na zmírnění bolesti. Odborníci někdy doporučují systémovou enzymoterapii, která působí pozitivně na celkový zdravotní stav pacienta.
  • Kompresní terapie: stahovací punčochy a obinadla jsou nezbytnou součástí léčby u vředů žilního a lymfatického původu. Krátkotažná obinadla je možné používat i přes noc. Kompresní terapie není ale vhodná pro všechny pacienty, protože má několik kontraindikací.
  • Chirurgická léčba: u závažných stavů a arteriálních vředů se někdy doporučuje podstoupit angioplastiku, která pomůže zlepšit krevní oběh. V minulosti se přistupovalo k amputacím, dnes už to většinou nebývá nutné.

Další možnosti léčby bércových vředů

  • transplantace kožního štěpu,
  • hyperbarická oxygenoterapie,
  • aplikace kmenových buněk,
  • biostimulační laser,
  • rázová vlna. [14, 15, 16, 17]

Padoucnice, souchotiny, galská či fantivá nemoc: Jak znáte staré názvy nemocí?

Některé z výrazů v našem kvízu jste už nejspíše slyšeli nebo někde četli, otázkou je, jestli si pod nimi představujete tu správnou diagnózu. Troufneme si tvrdit, že možná narazíte i na takový, který jste nikdy předtím neviděli.

Komplikace bércových vředů

Bércové vředy jsou náchylné k bakteriálním infekcím, což je velice závažná komplikace. Otevřenou ránu není snadné udržovat neustále v perfektní čistotě. Pokud je vřed infikován, stav pacienta se začne rychle zhoršovat. Poznáte to podle následujících symptomů:

  • stupňující se bolest,
  • zelený nebo nažloutlý výtok z vředu,
  • výrazné zarudnutí a otok kolem vředu,
  • nepříjemný zápach vycházející z rány,
  • horečka a zimnice.

Infikovaný vřed je nutné léčit podáváním vhodným antibiotik. [18, 19, 20]

Autor článku

Copywriterka na volné noze spolupracující s Vitalia.cz. Po dokončení studia laboratorní diagnostiky ve zdravotnictví pracovala na oddělení klinické biochemie a hematologie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).