chronická žilní choroba

Bércové vředy jsou bolestivé otevřené rány, které se objevují nejčastěji na dolních končetinách. Vyskytují se hlavně u pacientů s chronickou žilní nedostatečností. Kůže na nohou se nejprve stává zarudlou a křehkou, otevřené rány se objevují později. Vředy jsou nejen velice bolestivé, ale také se špatně hojí. O vřed je nutné pečovat lokálními přípravky a kombinovat místní léčbu se systémovou.

Těšili jste se na jaro a teď, když se začíná oteplovat, vás trápí otékající těžké a navíc bolavé nohy? Dost možná se hlásí problémy se žilami. Jak se připravit, abyste jaro i horké léto zvládali s minimem obtíží? Více choďte, využijte účinku kompresních punčoch, masírujte si správně nohy, a hlavně: navštivte lékaře. Tohle se samo nevyřeší.

První příznaky chronického žilního onemocnění – obvykle jde o bolesti a pnutí v nohách – se objevují mezi třicítkou a padesátkou. Přibližně polovina lidí ale zajde k lékaři až s desetiletým zpožděním, když se jejich potíže o dost zhorší. Zbytečně si tak snižují šanci na úspěšnou léčbu.

Léčba chronického žilního onemocnění patří do rukou lékaře. K terapii ale mohou správným cvičením přispět i sami pacienti. Tipy na šestnáct cviků, které mohou pomoci, zveřejnila Nemocnice Na Homolce.

Měla je maminka i babička, máte je taky? Genetická dispozice je u křečových žil jasně prokázaná. Když se jich ale zbavíte operací a za dva roky jsou tu znovu, něco je špatně. Alarmující je, že i mnoho lékařů žije v domnění, že chodit opakovaně na operaci varixů je normální.

Sport a křečové žíly jsou často probíraným tématem. Jak je tomu konkrétně u běhu? Jedním z častých mýtů je, že běh může být příčinou varixů. Další tvrdí, že pokud člověk křečovými žilami již trpí, není vhodné běhat. Skutečnost je jiná.

Obzvlášť v létě dostávají naše dolní končetiny pořádně zabrat. Proč máme „nohy jako konve“ a co se s tím dá dělat?