Psychologie

Dlouhotrvající kašel může být psychického původu. Tento tzv. psychogenní kašel se vyskytuje jak u dospělých, tak ještě častěji u dětí. Mívá souvislost s prožitky stresu, citových traumat a emoční lability.

V nedávném článku jsme se věnovali tomu, jak se zbavit stresu, nepodlehnout nejistotě a jak se začít soustředit. Jsou tato doporučení univerzální?

V určité fázi vývoje máme některý z komplexů všichni… A ti, kdo to popírají, jsou zakomplexovaní nejvíc. Mezi třetím až čtvrtým rokem dítě zaměřuje svá sexuální přání na rodiče opačného pohlaví a musí překonat Oidipovský, kastrační a Elektřin komplex.

V podzimních měsících si lidé stěžují na únavu, smutek, špatnou náladu… Souvisí to s počasím? Světlem, respektive tmou? S koncem léta, prázdnin, dovolených, pohody? A jak si můžeme trochu pomoci?

Jedna z mých klientek nedávno konstatovala: „Můj partner je nacista.“ Chvilku se odmlčela a dodala: „Rád má jenom sebe.“ Koutky mi hodlaly zacukat, vzpomněl jsem ale na Sigmunda Freuda a jeho názory na přeřeknutí. Že by narcismus byl „nacismem duše“?

Vzpomínky jsou představy oživující minulý zážitek. Bývají doprovázeny citovým zabarvením, jež pramení jak z aktuálního kontextu oné situace, tak i z podmínek, kdy se aktuálně vybavují.

Tak začínal inzerát uveřejněný reverendem Chadem Varahem v britských novinách 7. listopadu 1953. V krizi nabádal telefonovat na vůbec první linku naděje do kostela sv. Štěpána v Londýně.

Jak reagovat na opakované nezdvořilosti, aby člověk neztratil glanc a příčetnost? Nemá smysl věnovat byť třeba zrnka našeho drahocenného času (tím méně hodiny) marným diskusím, vysvětlováním a obhajobám.

Pro člověka postiženého šikanou na pracovišti je typické jednání pod tlakem, ve stresu, nižší výkon, častější chyby. Bývá častěji nemocný. Ovšem tzv. únik do nemoci nic moc nevyřeší.

Optimisté tvrdí, že změna je život. Pesimisté prohlašují, že každá změna zákonitě směřuje k horšímu. Realisté s odvoláním na psychologické výzkumy konstatují, že každá – tedy i vytoužená – změna přináší určitou zátěž.

V žádném přehledu příčin rozpadu manželství není uvedena žárlivost na děti. Přesto je překvapivě častá a vztah devastující. Vede k mnoha problémům včetně psychosomatických onemocnění.

Morálka ani zákonnost lidské společnosti se bez existence svobodné vůle neobejdou. Pokud bychom byli jen hříčkou přírody či jiných vlivů, stěží bychom mohli být za své činy zodpovědní. Svobodné vůli však dávají na frak některá onemocnění. Ovlivňují naše konání a jejich projevy se snažíme vůlí ovládat marně.

Tvrzení „všechny prostředky jsou dobré“ by s dodatkem „pro dosažení mého prospěchu“ mohlo být životním krédem lidí s poruchou osobnosti nazývanou sociopatie.

Capgrasův fenomén je soubor příznaků, který vede k chybnému – v lepším případě zkreslenému – vnímání reálného světa. Je známkou duševního onemocnění. Nemocný nejčastěji tvrdí, že jeho blízký člověk se stal někým jiným, byl nahrazen dvojníkem.

V dětském věku je přinejmenším špetka sourozenecké žárlivosti normální. Obvykle je možné změnit pocit ohrožení dítěte na ochranitelské postoje. Pokud ho za projevy žárlivosti vůči sourozenci trestáte, vše jen zhoršujete.

Zdá se, že různých odborníků „na duši“ stále přibývá, přesto roste množství lidí s psychickými problémy a strmě stoupá i spotřeba antidepresiv. Hana Jahnová vysvětluje, jak rozlišit psychiatra, psychologa či šarlatána a proč se u nás na první návštěvu čeká zoufale dlouho.

K žárlivosti není třeba žádný podnět. Svým způsobem jde o jediné na světě fungující perpetuum mobile – potvrzuje sama sebe.

Označení tanec sv. Víta se používá pro různé potíže, mnohdy mylně. Popsán byl coby epidemie na počátku 15. století. Postižení se někdy utancovali k smrti. Tanec sv. Víta bývá zaměňován se závažnější neurologickou chorobou, která se rovněž projevuje neovladatelnými trhavými pohyby. Ovšem ještě dříve tu byl tarantismus, údajně nakažlivá choroba způsobená kousnutím tarantulí. Nemocní pak křepčili – jak šílení.

Nevídané zážitky a nezvyklé situace povzbuzují emoce. Na dovolené nás čekávají mnohá překvapení. A my na ně můžeme překvapivě zareagovat. Pojmenováno je již několik „zážitkových“ syndromů.

„Známky na vysvědčení nejsou tím nejdůležitějším,“ vzkazuje dětem i rodičům lékař Martin Jan Stránský. Chybami se člověk učí. Není důležité, jak se děti dokázaly učivo nabiflovat, podstatné je, jak jej chápou a jak o něm umí diskutovat.

Označení erotoman, erotomanka, vyvolává představu: Myslí jen na to jedno. Dokonce i moderní vševěd Wikipedie (slovenská) tvrdí: „Erotomanie je chorobná pohlavní dráždivost, touha po nadměrném sexuálním ukojení. Může se jednat o primárně nesexuálně motivované substituční chování, ale i o symptom manie.“ Je tomu jinak.

Slovníkem transakční analýzy se takto jmenují postupy a situace, na které lze těžce doplatit. Jejich vinou si můžeme zkomplikovat svoji situaci, pustit se do marných a trapných bojů. Žel nelze říci, že nic nepřinesou. Přinesou.

Známý syndrom vyhoření (burn out syndrom) není jediným popsaným stavem, kdy už jsme tak vyčerpaní, že nevíme, jak dál. Manažer středního věku ve vyšší funkci je kandidátem na tzv. manažerskou nemoc, neuróza z vyčerpání hrozí zase ženám-matkám.

Moudrost nepřijde sama s věkem, ale můžeme jí jít naproti. Dobrou zprávou je, že nikdy není pozdě začít na sobě pracovat. Osobnost se totiž vyvíjí i ve stáří. Nového psa novým kouskům naučíš, pokud se nechá.

Bývaly časy, kdy dětství bylo obecně považováno za stav plný štěstí, pohody a bezstarostnosti. Přitom trápení nejmladších „veteránů stresu“ mají vliv na chování dítěte a poznamenají ho – mnohdy na celý život.

Altruismus a pomoc jiným nejsou samozřejmostí. Příběh, o němž bude řeč, se odehrál před půlstoletím v New Yorku. Mohl se ovšem stát právě teď – třeba v kterémkoliv českém městě.

„Lékař by měl vědět, že pacienta v posledních fázích žití většinou zajímá duchovno více než medicínské informace. Má potřebu se pídit po smyslu života, zabývá se spirituálními otázkami. Je důležité, aby lékař takovému pacientu naslouchal, neshazoval jeho otázky ze stolu, neutíkal od nich a nezlehčoval je,“ říká teolog Aleš Opatrný.

Lidská psychika nedokáže být „mnohoobročníkem“. Jenže co omezit? Chceme být dobrým partnerem a rodičem, úspěšným v práci i v hektické zábavě. Vydělávat a žít naplno. Mít vše hned a platit potom.

„Nedávno jsem si koupil jeden ženský časopis a zhrozil jsem se. Co stránka, to nějaký tip nebo požadavek,“ říká vysokoškolský pedagog Marek Herman. Maminky podle něj často zaměňují mateřství za „uvařeno – uklizeno – zařízeno“.

Pokus o určení míry pravděpodobnosti rizikového chování, pravděpodobnosti zhoršení psychického i fyzického zdraví nabízí dotazník existující v několika variantách zvaný Bortnerova škála.