Psychologie

Z USA se nejen v psychologické literatuře začal prosazovat termín „modrá lež“: je to v podstatě lež nevinná, přesto ne neškodná. Spisovatel Jaroslav Foglar zase stvořil „modrý život“, založený mj. na konání dobrých skutků. Z psychologické praxe znám však dost filutů, kteří si z dobrých skutků vytvořili nástroj manipulace a vydírání okolí.

ROZHOVOR – „Strnulé pohyby známe od mnoha politiků. Pouze ve svobodném pohybu můžeme být zdraví a šťastní…“ říká filozof Antonín Dolák, kterého můžete potkat v poklusu kolem brněnské Svratky.

V sexu jako jinde platí: všeho moc i málo škodí. Frigidní muž jedná víc než chladně. Něco zcela jiného než „mužský chlad“ je porucha erekce (ztopoření).

Termín „Atlasův komplex“ je definován jako přesvědčení některých osob, že musí zvládnout všechny problémy blízkých lidí široko daleko… Postižení nepřihlížejí k možným osobním komplikacím. Často, byť ne výlučně, jde o starostlivé maminky provozující tzv. mamahotely.

„Miláčku začni, mé srdce lační…“ dí píseň. Pravděpodobně je dílem ženy. Vyjadřuje častý ženský gender stereotyp ve vztahu k sexu. Ten tvrdí: muž by měl „začít“ v situaci, kdy je ona na zmíněnou aktivitu vyladěná.

Řešení sexuálních problémů bývá považováno za doménu sexuologa. V běžné, partnerské poradenské praxi mívám občas pocit parafrázující okřídlené: „Freude, Freude, vždy na tě dojde.“

I když by to samy nikdy nepřiznaly, ženy – včelí královny pohrdají ženami ještě více než druhým pohlavím. Leč pozor! Trubci – opravuji muži – jim jsou sympatičtější než „včelky-dělnice“ jen do času.

Teorie svedení – ve sporu o dítě – nabízí faulem vedení. Myslím, že muži neznají fakt mj. kolující mezi kamarádkami, tvrdými to rozvodovými bojovnicemi. Tj. pokud sdělíte jakékoliv, tedy i nereálné podezření na týrání dítěte na tzv. sociálce, nemůžete za to být trestně postižen. Fantazii se takříkajíc meze nekladou.

Z výzkumů těžkého citového strádání „dětí bez lásky“ plyne: Když dítě nikdo nepohladí, může dokonce i zemřít. Dospělý bývá schopen přijímat spíše slovní než fyzické pohlazení. Nic to nemění na skutečnosti, že i po tom druhém třeba v skrytu duše touží.

Zkuste si představit, že byste cítili vůni barev, slyšeli tóny nebo viděli všechna čísla barevně. Tomuto propojenému smyslovému vnímání se říká synestezie.

Postesknutí na obtíže v komunikaci (z latinského communicare – sdílet společně) je typickým povzdechem klientů psychologa. Obvykle předchází rozsáhlému výčtu psychosomatických obtíží a všelikých nesnází.

Zásadním osobním problémem dobráků a lidí nadměrně citlivých je předpoklad: „Myslím to dobře. Proto i ostatní lidé budou jednat tak jako já.“ Naprosto se mýlí.

Kniha „neOmylný znalec z psychologie péče o děti po rozvodu“ je sestavena z výrazných chyb znalců daného oboru. V češtině jde o počin zcela ojedinělý. Autor, sám psycholog a soudní znalec s dvacetiletou praxí, ukazuje, jak se proti špatným posudkům úspěšně bránit.

Poruchám příjmu potravy byla věnována tisková konference Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na téma „Poznání, emoce a sebepřijetí“.

Porucha paměti – paramnézie – je stav zkreslené nebo mylné vzpomínky. Takto postižený právě ji považuje za obraz reálných dějů.

„Duševní onemocnění prožije ročně přibližně každý pátý člověk, přitom z úzkostných poruch se neléčí 61 procent, z poruch nálad 69 a z poruch způsobených užíváním alkoholu 93 procent,“ říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Hlavním důvodem je, že naše duševní gramotnost je stále na velice nízké úrovni.

V kresleném vtipu se vítězného boxera ptají, čemu vděčí za svůj úspěch. Sportovec odpovídá: „Řídil jsem se slovy Bible: Víc dávej, než dostávej.“ S nadsázkou lze obdobný princip využít v rámci „knockoutu v rukavičkách“.

„Do dnešní půlnoci polož do telefonní budky na náměstí obálku se 100 000 Kč. Jinak uvidíš, neb rána se nedožiješ! Černá ruka.“ Tak nějak bývalo kdysi v pokleslé literatuře popisováno vydírání.

Trpí tzv. Münchhausenovým syndromem neboli syndromem barona Prášila. Nejsou to hypochondři, vědí, že nejsou nemocní. Umí bravurně předstírat, ale nejsou to jen simulanti, jde jim o víc než o získání určitých výhod. Zrůdnou variantou jsou rodiče, kteří vymýšlejí nemoc svému dítěti.

V poslední době se ve firmách objevuje nová pozice, takzvaný manažer štěstí neboli chief happiness officer. Jeho úkolem je snižovat stres a nespokojenost zaměstnanců a podporovat jejich výkonnost a celkový přínos pro firmu.

„Dřív byli lidé smutní, dnes hned mají depresi.“ Tento názor ukazuje pramalé porozumění zdravých vůči nemocným. Mezi špatnou pohodou a depresí je samozřejmě třeba rozlišovat, stejně jako si uvědomit, že antidepresiva tu nejsou od toho, aby řešila problémy uživatelů. Jejich úkolem je pomoci člověku k tomu, aby byl vůbec schopen své problémy řešit.

I muži se honí za fyzickou dokonalostí až do zničení. Nepropadají sice tak často poruchám příjmu potravy jako ženy, ale usilují o perfektní svalnatou postavu za každou cenu. Jakousi anorexií naruby je tzv. bigorexie, tedy nespokojenost s vlastním vzhledem a touha po silném těle.

Člověk trpící náměsíčností nebloudí s předpaženýma rukama a zavřenýma očima, jak to vídáme v komediích. Somnambulismus není nemoc v pravém slova smyslu, ale patologický stav, kdy část člověka jakoby spí a část bdí. Může být velmi nebezpečný. Zejména pokud budete náměsíčníka budit.

Máte hodně práce? Nemáte drahé pomůcky? Pořád kolem vás někdo je? Nevadí… Odhalte tajemství meditace a zklidněte svoji mysl.

Psycholog a expert na problematiku stresu a vyhoření prof. Ptáček hned úvodem překvapí. „Obhajuje“ totiž stres. Respektive přibližuje jeho původní význam a vysvětluje, co se změnilo a proč se z našeho ochránce stal nepřítel. Co můžeme udělat, abychom vlivem stresu nevyhořeli? A hlavně jak nesklouznout od syndromu vyhoření až do depresí?

Přestože jde o „sladké břímě“, závislost na partnerovi či milence se „pronese“. Slavná americká psycholožka vytvořila dokonce model, který znázorňuje trvalou neudržitelnost takové závislosti.

„S novým rokem s novým štěstím“ je doslovný překlad ruského novoročního blahopřání. Na rozdíl od onoho přání prožívá řada lidí něco jiného. Jde o psychický dyskomfort. Projevuje se podrážděním, zvýšenou citlivostí na stres a vztahovačností. Celek lze nazvat melancholií.

Předsevzetí nemusí být zrovna novoroční. Řeknete: „Budu se snažit o …“ Trenér asertivity opáčí: „Jen to ne, rozhodně se nesnažte! Jen se rozhodněte a jednejte dle svého rozhodnutí.“ Máte asertivní právo nevědět, jak to dopadne, udělat chybu, nebýt zodpovědní za problémy druhých ani závislí na tom, zda vám budou všichni tleskat.

Vyzkoušejte dotazník, který hodnotí rysy osobnosti, přesněji svéráz pro vás významných lidí. Lze jím hodnotit i sám sebe.

Stará řečtina znala slova psyché i soma. Dnes mluvíme o psychosomatice – vlivu psychických funkcí na organismus. Psychosomatická medicína dávno potvrdila vztah mezi tělesným stavem a psychickými i emocionálními složkami. K tomu je nutno přidat sociální souvislosti. Tam samozřejmě patří i vlivy a nároky prostředí.