Alkohol škodí nejen játrům, ničí i srdce a způsobuje rakovinu. Víno není zdravější než pivo či vodka

Zapomeňte na to, že alkohol zabijí jen těžké alkoholiky, kteří zemřou na cirhózu jater. Ani dvojka vína před spaním, ani panák po ránu zdraví nijak neposlouží, jakkoli tomu lidé v Česku věří. Podle kardiologů to potvrzuje řada studií. Dlouhodobé nadměrné pití naopak může třeba zrovna srdce nenapravitelně poškodit. 

Potíž zvanou alkoholická kardiomyopatie způsobuje jakýkoliv druh alkoholu, pokud ho člověk pije přes míru. Vysoká spotřeba alkoholu v České republice jednoznačně přispívá k vyššímu výskytu a nárůstu řady onemocnění včetně těch kardiologických. Typickým příkladem je alkoholická kardiomyopatie vedoucí ke srdečnímu selhání, říká profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky brněnské fakulty U svaté Anny. 

Podle lékaře neplatí například, že více potíží mají lidé na jižní Moravě, kde se holduje vínu. Výskyt srdečního selhání je vcelku rovnoměrný v celé České republice. Možná proto, že každý kraj má svoje specifické hříchy, kterým to lze přičíst. Na severu Moravy to bývá pálenka, v Čechách pivo, na jižní Moravě spíše víno.

Přečtěte si také:

Pacientů se selháním srdce přibývá, následná péče chybí. Ve VFN hledají cestu

Poslední výzkumy vyvrátily dřívější studie, které naznačovaly, že pití alkoholu by mohlo chránit zdraví a prodlužovat život. O těch média roky psala s nadšením a třeba pití bílého vína kvůli pevnějším kostem nebo červeného kvůli srdci doporučovali i lékaři. Jenže to byla mýlka. 

Když už, tak červené víno

Studie měly většinou pochybnou metodiku zjišťování, a na jejich výsledky tak nelze spoléhat. Naopak se ukazuje, že benefit konzumace alkoholu v malém množství je sporný, ve větším množství už je pak alkohol vyloženě toxický. V nejoptimističtější variantě můžeme říci, že alkohol v malém množství a občasně nezkracuje život, ale rozhodně jej neprodlužuje a nijak organismus nechrání, je nekompromisní profesor Krejčí. 

Když už se člověk chce napít, pak by podle kardiologa jako nejlepší varianta vycházelo víno, zvláště červené – zejména díky převážně zdraví prospěšným látkám, které obsahuje, jako jsou resveratrol, flavonoidy, katechiny a další. Srovnávací studie naznačují, že lidé, kteří jej pijí, méně umírají na nemoci kardiovaskulárního systému. Milovníci vína by se však ani tak neměli předčasně radovat. Studie ovšem neprokázaly pozitivní vliv na celkovou úmrtnost, tedy je pravděpodobné, že i pijáci vína častěji umírají na rakovinu nebo v důsledku úrazů. A především může být také obtížné najít a udržet tu pravou míru, kdy už začíná být konzumace problematická a pro srdce toxická, vysvětluje lékař Jan Krejčí. 

Přečtěte si také:

Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky?

Hraniční denní dávka alkoholu se obecně uvádí jako jedna jednotka pro ženy a dvě jednotky pro muže, což odpovídá jedné, respektive dvěma sklenkám vína (v množství absolutního alkoholu to je 25–50 g/den). U vyšší konzumace už lidé riskují negativní zdravotní dopady. Pravidelní pijáci alkoholu si pak kromě potíží s játry nebo nervovým systémem mohou přivodit i některé kardiovaskulární problémy, včetně srdečního selhání a vysokého krevního tlaku.

Riziko rakoviny zvyšuje každý alkohol

Navíc nejde jen o srdce, pití alkoholu, a to i v relativně malém množství, je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje mnoha druhů rakoviny, a to nejen jater nebo trávicího ústrojí. Vyšší je například riziko karcinomu prsu – studií, které to dokládají, přibývá. Jednu z nich nedávno dokončil americký National Cancer Institute. Zveřejněna byla loni v prosinci v odborném periodiku v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention.

Studie potvrdila, že většina dospělých Američanů si neuvědomuje souvislost mezi konzumací alkoholu a rakovinou. A pokud o tom lidé ponětí měli, domnívali se, mylně, že záleží na typu alkoholu. Soudili třeba, že tvrdý alkohol a pivo jsou horší než víno. Všechny druhy alkoholických nápojů, včetně vína, zvyšují riziko rakoviny, komentoval závěry studie její vedoucí Andrew Seidenberg, odborník na prevenci rakoviny z NCI. 

Není to přitom první přesvědčivá studie na toto téma. Analýza, která před několika málo lety vyšla v renomovaném časopise The Lancet Oncology, rovněž popírá mýtus o tom, že mírné pití je zdravé. Neexistuje nic jako nerizikové pití, stálo ve studii. Podle autorů je riziková už sklenka denně.  

Alkoholické nápoje obsahují etanol, který je známým karcinogenem. Kromě toho může přispět třeba k vyšší produkci pohlavního hormonu estrogenu, kvůli čemuž stoupne riziko vzniku rakoviny prsu. Při metabolizování etanolu vzniká acetaldehyd, který může poškodit DNA a způsobit rakovinu jater, mozku, krku a jícnu.

Ostatně, i čeští lékaři už před časem upozorňovali, že časté pití piva spolu s dalším národním zvykem, kterým je pojídání uzenin, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. To navíc mají Češi, podobně jako Maďaři, v genech. Pitím piva mu pak jdou vyloženě naproti. 

Přestože z medicínského pohledu je lepší a bezpečnější abstinovat, dle odborníků nelze pomíjet psychologicko-filozofický efekt, který alkohol může mít na pocit životní pohody. Pokud si k dobré večeři člověk dopřeje sklenku kvalitního vína, tak tím s největší pravděpodobností délku svého života nijak neovlivní, ale naopak jeho život může být o jedno příjemné potěšení bohatší, míní profesor Krejčí. S ohledem na výsledky studií je ale lepší nedělat to několikrát týdně.