Lékaři umí z krevních testů odhalit, kolik času ženě zbývá na založení rodiny

Počet vajíček nemohou ženy ovlivnit, protože s jejich předem danou zásobou již přicházejí na svět. Podle portálu NZIP je při narození v každém ze dvou vaječníků přibližně půl milionu nezralých vajíček.

Žádná nová vajíčka už se během života netvoří, naopak žena o tyto buňky postupně přichází. Po dosažení pohlavní zralosti je v každém vaječníku asi 200 000 až 300 000 vajíček.

Každý menstruační cyklus může znamenat ztrátu až desítek vajíček, byť dozrání se týká pouze jednoho či dvou z nich. Zatímco zralé vajíčko se z vaječníku uvolní (tomuto ději se říká ovulace) a putuje vejcovodem do dělohy, kde může dojít k jeho oplodnění, další desítky vajíček nenávratně zaniknou, aniž by tuto šanci dostaly. Ovulace dosáhne za plodného života ženy maximálně 400 až 500 vajíček.

Proč je někdy dobré spočítat vajíčka

To, kolik vajíček (ovárií) ještě ve vaječnících ženy zbývá, lékaři dokáží určit. Žena a případně i její partner tuto informaci mohou využít například ve chvílích, kdy plánují rodinu, nebo cestu k ní provázejí zdravotní komplikace.

„Měření tzv. ovariální rezervy provádíme nejčastěji u žen, které si přejí otěhotnět, ale z nějakého důvodu se jim to přirozenou cestou nedaří. Je to základní údaj, který potřebujeme k léčbě neplodnosti znát,“ vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit.

Není to ale jediný důvod, proč se na početní stav vajíček podívat. Dalším může být onkologická léčba nebo plánovaná gynekologická operace vaječníků. Specialisté změří stav pacientčiny ovariální rezervy před léčbou i po ní. Na základě výsledků jsou schopni zhodnotit, zda byla vlivem operace u pacientky narušena její schopnost stát se matkou.

Důležitý může být údaj také pro ženy, které se narodily s nižším počtem vajíček. Svou roli v tomto hraje zejména genetika. Pokud tedy měla nižší počet vajíček matka, může se to týkat i dcery. Snížený počet vajíček se může projevovat také zkráceným intervalem mezi jednotlivými menstruačními cykly. „Ten by měl standardně trvat 21 až 30 dnů,“ podotýká Pavel Otevřel.

Jenže většina žen, kterých se snížený počet vajíček týká, to vůbec nemusí tušit, proto lékaři doporučují testy podstoupit preventivně každé ženě, která odkládá svoje těhotenství po 30. roce života.

Snížený počet vajíček prakticky znamená, že u ženy přichází tzv. menopauza, jež uzavírá plodné období, dříve, než je běžné. Tedy už před 40. rokem věku. Pokud pacientka o sníženém počtu vajíček ví předem, může tomu přizpůsobit plánování rodiny. „V případě, že se na mateřství zatím necítí, ale do budoucna by děti chtěla, může si nechat svá vajíčka odebrat a zamrazit,“ podotýká gynekolog k pojistce mateřství.

Jak spočítat vajíčka

Pokud se tedy žena dostane do situace, kdy ona či její lékař chtějí znát aktuální stav ovariální rezervy, je možné to zjistit hned několika způsoby. Metody se ovšem liší svojí přesností.

Jednou z metod je ultrazvuk, další pak krevní test. Obě metody lze také kombinovat, což se lékařům jeví jako ideální cesta.

Ultrazvuk probíhá jako běžné vyšetření oblasti břicha. Krevní testy se liší svojí metodikou. 

„Existují krevní testy, které hradí zdravotní pojišťovny, ale jsou komplikované. Žena například musí přijít na odběr pouze v období menstruace. Šanci na vyšetření máme tedy jen několik dní v měsíci a výsledek nemusí být přesný. Testy navíc nelze provést, pokud žena užívá hormonální antikoncepci,“ popisuje Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.

Lékaři proto nejčastěji zmiňují AMH krevní test, jenž je v současné době považovaný za nejpřesnější. Jde o vyšetření tzv. Anti-Müllerian hormonu. Test ukáže jeho hladinu v krvi. Ta se pohybuje v rozmezí 2–2,5 nanogramu na mililitr (ng/ml). 

Příliš vysoká hodnota hormonu může odhalit tzv. syndrom polycystických vaječníků. Naopak velmi nízká hladina hormonu značí malou nebo téměř vyčerpanou zásobu vajíček vhodných k oplodnění.

Lékaři podporují úhradu AMH testu 4× za život ženy

AMH test není závislý na průběhu menstruačního cyklu, výsledek může mít žena již druhý den, je ale nutné, aby ho interpretoval lékař. Nevýhodou testu je, že není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Soukromé kliniky jej nabízejí zpravidla za cenu do 800 Kč.

Podle specialistů na reprodukci by ale bylo více než vhodné, aby test byl někdy zdravotními pojišťovnami hrazen. Podporují to gynekologové i onkologové s tím, že na zjištění počtu svých vajíček by ženy měly mít nárok nejméně čtyřikrát za život v odstupu alespoň jednoho roku. 

Měření ovariální rezervy pomocí AMH je podle Štěpána Machače standardně hrazeno ve většině západních zemí a proplácejí jej také pojišťovny v sousedním Slovensku.