Přítomnost drog v organismu se nejčastěji vyšetřuje ze vzorku moči. Používají se ale i testy z krve, slin, potu a pramínku vlasů. Záleží, zda hledáte látku požitou nedávno nebo týdny zpětně.
Co se dozvíte v článku
Například policie často využívá rychlotesty ze slin, které ukazují užití v předchozích 24 hodinách. Někdy může testovat i z potu, protože výsledek je známý zhruba za deset minut. Základem je stěrkou či polštářkem přejet po čele, krku, dlaních nebo hřbetu ruky. Tedy tam, kde se testovaný potí nebo pot ulpívá.
Ve zdravotnictví a zaměstnání je obvyklé vyšetření moči, protože poskytuje dobrý přehled o užití v posledních dnech. Analýza vlasů pak dokáže zachytit historii užívání v řádu měsíců. Nachází uplatnění například při sledování abstinence nebo při znaleckém dokazování.
„Na rozdíl od krve nebo moči, které zachycují užité látky pouze po omezenou dobu, se řada drog a léčiv ukládá do rostoucího vlasu. Ten proto vytváří jakýsi biologický záznam o expozici těmto látkám v průběhu několika týdnů až měsíců,“ vysvětluje Ivana Vohnická z Laboratoře klinické a forenzní toxikologie Fakultní nemocnice Bulovka.
Někdy lze testovat hned, jindy až za měsíc
Nejde ale o jedinou odlišnost. Drogy ve vlasech lze testovat nejdříve po 14 dnech, ideálně až po měsíci od užití, protože chvíli trvá, než se do vlasů metabolity propíší a mizí až s odrůstáním kštice.
Oproti tomu například THC, tedy účinná látka marihuany, se v moči objevuje během několika hodin a u příležitostných uživatelů bývá zjistitelné tři až čtyři dny, zatímco u pravidelných uživatelů až měsíc, uvádí edukační portál LabTestsOnline.cz.
Testy dokážou odhalit například užívání pervitinu, kokainu, benzodiazepinů, opioidů, ale také fentanylu, kratomu nebo syntetických kanabinoidů (více o jejich účincích jsme psali zde).
V čase užití se testy netrefí
I když jde o testy na drogy, ve skutečnosti přímo jejich účinné látky nedetekují. To, co testy a analytici v laboratořích zachycují, jsou metabolity, které vznikají nejčastěji v játrech přeměnou užité psychoaktivní látky.
Test zpravidla neukazuje, co se v organismu odehrává právě teď, ale spíše to, co jím v nedávné době prošlo. Proto může být výsledek pozitivní i ve chvíli, kdy účinky návykové látky již vyprchaly. Test navíc nedokáže určit, kdy přesně byla droga užita, zda v té chvíli byl člověk pod jejím vlivem nebo to, zda je na látce již závislý.
Pozitivní výsledek je orientační
Současné laboratorní metody jsou velmi přesné, přesto nejsou neomylné. Screeningové testy mohou někdy reagovat třeba na některé běžně užívané léky a vyvolat falešně pozitivní výsledek. Naopak falešně negativní výsledek může vzniknout tehdy, pokud je test proveden příliš pozdě nebo koncentrace látky nepřekročí stanovený limit.
Laboratoře pracují s takzvanými cut-off hodnotami. Jde o hranice, od nichž je výsledek považován za pozitivní. Její překročení sice potvrzuje přítomnost látky nad stanovený limit, neznamená ovšem automaticky jednoznačný důkaz o rozsahu užívání nebo závažnosti situace.
Pokud test vyjde pozitivně, následuje laboratorní rozbor. Zatímco rychlý test může vzbudit podezření, teprve laboratorní analýza přináší definitivní potvrzení.
ČLÁNKY DO MAILU