Řešíme, jestli máme dost vitamínu C, ale naší imunitě spíš chybí déčko

21. 11. 2024

Sdílet

Každý sedmý člověk trpí poměrně silným nedostatkem vitamínu D, další spousta lidí ho má méně, než je zdrávo. Studie přitom potvrzují, že pokud ho máme málo, stoupá riziko, že chytíme nějakou infekci. Na zásoby vitamínu D, které si tělo vytvořilo díky slunečným dnům během léta, už se v listopadu a dalších chladných měsících spoléhat nemůžeme.

Když máme málo déčka, jsme méně odolní vůči infekcím, ty navíc mívají horší průběh. Deficit vitamínu D může způsobit i řídnutí kostí u žen v menopauze, potíže se srdcem nebo deprese. Jak na tom jsme, se spolehlivě dá zjistit pomocí jednoduchých krevních testů. 

Nedostatek vitamínu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka. Studie (například tato s názvem Riziko úmrtnosti na COVID-19 nepřímo koreluje se stavem vitaminu D3, pozn. red.) aopakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamín D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali, vysvětlila profesorka Eliška Sovová z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace olomoucké fakultní nemocnice. 

Nedostatek déčka však sami na sobě nijak nepoznáme, sám o sobě nemá žádné příznaky. Že ho v zimě máme méně než v létě, je známé, ale čekat s jeho doplněním na dobu, až zima přejde, není nejlepší nápad. Mnoho lidí ho má málo už teď, což lze ověřit pomocí krevních testů. 

Na pultech jsou nově legální doplňky stravy s dvojnásobkem vitaminu D Přečtěte si také:

Na pultech jsou nově legální doplňky stravy s dvojnásobkem vitaminu D

Potvrzují to i data z laboratoří Synlab – z porovnání několika tisíc testů provedených napříč věkovými skupinami je jasné, že medián hodnot hladiny vitamínu D výrazně klesá pod doporučenou referenční mez již v listopadu. S jeho doplňováním je tak vhodné začít již na podzim. Nejlepším zdrojem jsou tučné mořské ryby.

Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. ‚Déčko‘ lze do těla dodat také ve formě tablet. Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitamínu D by měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období, upozornila profesorka Sovová. 

Ze slunce jen od května do září

Společnost Synlab zkoumala výsledky krevních testů hladiny vitamínu D, které vyšetřovala v období posledních dvou let. Autoři malého výzkumu chtěli zjistit, ve kterém podzimním měsíci klesne hladina vitamínu D pod takzvanou referenční mez, neboli pod rozmezí, které se považuje za zdravé množství. 

  • Analýza více než 200 000 výsledků testů ukázala, že medián hodnot hladiny vitamínu D vykazuje mírný nedostatek již v říjnu (72,3 nmol/l).
  • V listopadu se pak křivka nachází již výrazně pod referenční mezí (64,7 nmol/l) a klesající tendenci si udržuje až do března (58,8 nmol/l).
  • Adekvátní hladina vitamínu D v organismu by se dle doporučení WHO měla pohybovat v rozmezí 75 a 125 nmol/l.

Ultrafialové paprsky, které po proniknutí do kůže pomáhají v organismu tvořit vitamín D, je v našich zeměpisných šířkách možné zachytit při jasné obloze zhruba od května do září, upřesňuje lékař Marek Antoš z laboratoří Synlab. Podle něj dokáže organismus vitamín D čerpat z letních zásob okolo šesti týdnů. Jak potvrdila analýza, na konci října či nejpozději začátkem listopadu je tak již potřeba začít s jeho doplňováním.

Potýkáte se s nedostatkem vitamínu D?

Nedostatečná hladina vitamínu D v těle může mít řadu negativních dopadů na zdraví. Kromě oslabení imunitního systému, a tedy větší náchylnosti k respiračním onemocněním, jejichž sezóna právě začala, způsobuje také únavu či poruchy nálady. V horších případech, kdy se hladina vitamínu D pohybuje pod normou dlouhodobě, může dojít k narušení rovnováhy vápníku a fosforu v těle s přímým účinkem na střevo, ledviny a kosti, u nichž následně dochází k osteoporóze neboli řídnutí. Deficit ‚déčka‘ se podílí také na rozvoji diabetu, alergií a kardiovaskulárních či nádorových onemocnění, upozorňuje lékař Antoš.

Jak dostat do těla déčko? 

Vitamín D je možné doplnit do těla vhodným jídlem, ideálně živočišného původu – v něm je déčko coby vitamín D3. Mnoho je ho například v tučných mořských rybách, vejcích či mléčných výrobcích. Relativně komplikované je ale načerpávat vitamín D mimo období léta pro vegany. V rostlinné stravě se vyskytuje jen ve velmi těžce vstřebatelné formě. Tito lidé by tak měli sáhnout po doplňcích stravy. Vždy ideálně po domluvě s lékárníkem či lékařem. 

Ze stravy je ideální čerpat okolo 1000 IU vitamínu D denně. Při jednorázových vyšších dávkách hrozí předávkování, které může mít negativní vliv na srdce a ledviny. Ani klesající hladina vitamínu D v podzimních měsících se nemusí týkat každého, vždy záleží na míře jeho čerpání ze slunce, příjmu ze stravy, věku či zdravotním stavu – proto, než začnete polykat tablety s déčkem, zvažte krevní test. Poslat vás na něj může váš praktik, nebo se lze rovnou obrátit na odběrová pracoviště, pak si ale test musíte zaplatit. 

Padoucnice, souchotiny, galská či fantivá nemoc: Jak znáte staré názvy nemocí?

Některé z výrazů v našem kvízu jste už nejspíše slyšeli nebo někde četli, otázkou je, jestli si pod nimi představujete tu správnou diagnózu. Troufneme si tvrdit, že možná narazíte i na takový, který jste nikdy předtím neviděli.

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).