Hlavní navigace

Veganská strava není pro každého, veganství se musíme naučit

Alena Teclová

Myšlenka života na rostlinné stravě je pro mnohé určitě lákavá. Z ekologického i etického hlediska je přínosný, ale pravda je taková, že to dost dobře neumíme. Zaděláváme si tak na zdravotní problémy, které bývají v některých případech nevratné.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Někteří z nás se pro veganství rozhodnou z nátlaku svých vrstevníků, jiní ze zdravotních důvodů a další třeba kvůli etickému hledisku. Nestačí ale vyřadit živočišné produkty a prohlásit se za vegana. Naše tělo je, chtě nechtě, zvyklé na přísun živočišných bílkovin, železa z masa nebo jódu z mořských ryb. Musíme najít cestu, jak přijímat veškeré živiny. A to není nic snadného.

Nestačí vyřadit živočišné potraviny

Pokud jsme celý život „všežravci“, bude přechod velice náročný. Rozhodně bychom s tím proto neměli začínat ze dne na den. Jednak proto, že by nás sužoval hlad i přes velké porce, ale také z toho důvodu, že nejsme na chuť některých potravin zvyklí. Mnoho z nás udělá tu chybu, že prostě vyřadí nejen živočišné produkty, ale také další potraviny, které nám zkrátka nechutnají. I přes to, že je kvůli složení tělo potřebuje.

Galerie: Forky's – veganská restaurace i pro ty, kdo mají rádi maso 

Takže jak na to? Za každou vyřazenou potravinu ze svého stávajícího jídelníčku bychom měli přidat jinou, kterou ještě neznáme. Tělo si postupně zvykne a nebude nám dělat problémy se zažíváním.

Ovšem pokud zkrátka nechceme, nebo z nějakého důvodu nemůžeme zajistit, aby byl náš jídelníček pestrý, neměli bychom experimentovat. Vymstí se nám to.

Když to opravdu nejde

Nenahraditelnou součástí veganského jídelníčku jsou ořechy, luštěniny, a to včetně sóji. Problém může nastat, pokud jsme na některou z těchto potravin alergičtí. Pochopitelně pokud se jedná pouze o jednu, nevadí to.

Jsou mezi námi ale tací, pro které jsou luštěniny prakticky nestravitelné a po konzumaci ořechů se tělo nepříjemně ohradí. Jestli se k tomu přidá ještě alergie na některé druhy ovoce a zeleniny, není na místě pouštět se do tak zásadní změny jídelníčku.

Nutností jsou nutriční znalosti

Dalším kamenem úrazu je nedostatek znalostí o zastoupení jednotlivých vitamínů a minerálů v potravinách. Živočišné bílkoviny mají tu výhodu, že tělu dodají komplexní škálu například vitamínu B, ale také dostatek minerálů, díky kterým můžeme bez problémů fungovat bez zdravotních problémů. Pochopitelně v případě, kdy je náš jídelníček pestrý.

Galerie: Vejce pro vegany? Veganský festival nabídl i další náhražky

U rostlinné stravy to neplatí. Některá luštěnina obsahuje vysoký podíl B2, jiná zase B6, ale my je potřebujeme zastoupit všechny. Musíme se proto naučit potraviny vhodně kombinovat.

Bez potravinových doplňků to nepůjde

Existují dokonce výjimky, které nelze veganskou stravou tělu dodat. Jde o mnohokrát proklamovaný vitamín B12. Některé studie prokázaly jejich přítomnost v mořských řasách nebo v pivovarských kvasnicích, které jsou na trhu k dostání pod označením lahůdkové droždí. Jenže podíl B12 byl při každém testování jiný. Nejjednodušší cesta je proto suplementace vhodným potravinovým doplňkem.

Takže než se pustíme do vyřazování živočišných potravin, měli bychom nastudovat, co naše tělo potřebuje a jakým způsobem mu to můžeme dodat. Chutě, které nás budou minimálně v začátcích nového stravovacího režimu doprovázet, mohou, ale také nemusí značit deficit některých zásadních složek. Nejjednodušší cestou, jak si ověřit, že všechno děláme správně, jsou pravidelné odběry krve.

Rozporuplné názory: děti a těhotné ženy

Další výstraha platí pro osoby s chronickým onemocněním. Ačkoliv bylo mnohokrát řečeno, že správně sestavený veganský jídelníček je plnohodnotný, nemusí to platit v případě nemoci. Pokud se ke změně rozhodneme, měli bychom jednak začínat velmi pomalu a obezřetně a svoje plány konzultovat s lékařem, který má v tomto směru již nějaké zkušenosti, ale také chodit častěji na odběry krve.

Deficit vitamínu B2, B12 a železa, které mohou být u veganů časté, často výrazně zhorší průběh onemocnění. Někteří z nás nedokáží tyto vitamíny a minerály z rostlinné stravy vstřebávat (přeci jen jsou trochu jiné) a jejich neustálé nahrazování potravinovými doplňky není zrovna nejlepším řešením.

Rizikovou skupinou se zdají být také děti, těhotné a kojící ženy. V této oblasti se názory rozcházejí. Zatímco čeští odborníci pro tyto osoby veganství nedoporučují (viz například publikace Jídelníček kojenců a malých dětí, z níž jsme nedávno přinesli ukázku zaměřenou na děti, které nejedí maso), Světová zdravotnická organizace veganství spolu s nutričním specialistou dr. Francescem Brancem shodně uvádí, že při dostatečných znalostech je rostlinná strava zcela v pořádku. (Stanoviska odborných institucí cituje Průvodce veganstvím pro lékaře i veřejnost České veganské společnosti.)

Přechod na veganskou stravu si rozmyslete

Než s přechodem na rostlinnou stravu začneme, měli bychom si ujasnit, že máme dostatečné znalosti o složení jednotlivých potravin a umíme je vhodně kombinovat. Pakliže spadáme do rizikové skupiny, situaci pro jistotu konzultujme s odborníky, kteří již v tomto směru mají zkušenosti.

Veganský jídelníček je od základu jiný a měli bychom si proto ověřit, že všechno děláme správně. Nejsnazší cestou jsou pravidelné odběry krve, které zajistí obvodní lékař. Pokud je nechceme podstupovat ani učit se něco nového (a že je toho dost), měli bychom se raději držet starého, osvědčeného způsobu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).