Hlavní navigace

Tuberkulóza se nemusí ohlásit kašlem a únavou

Autor: Depositphotos
Redakce

V České republice ji v těle nosí odhadem desetitisíce lidí. Latentní tuberkulózní infekce není vidět na rentgenu. A projeví se třeba ve chvíli, kdy pacient začne užívat biologickou léčbu na úplně jinou chorobu.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Latentní tuberkulózní infekce ohrožuje například pacienty před nebo po transplantaci. A také ty, co procházejí biologickou léčbou jiných nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza, ale i astma a podobné. Nebezpečná je i pro pacienty na dialýze. Hlavně proto, že se o ní dlouho neví.

Bez příznaků. O to nebezpečnější

Kašel, pocení, únava – typické příznaky, které potvrdí rentgenové vyšetření, se u latentní formy nemoci neodehrávají. A ta se ukáže až ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se tuberkulóza stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít.

„Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu spát v těle pacientů. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Například pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až sedmdesátiprocentnímu riziku vzplanutí nemoci,“ říká prof. Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Dozvědět se o nemoci včas

Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma. I proto by se o nemoci měli dozvědět včas jejich lékaři i oni.

Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a speciálním testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden, nebo druhý, nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky,” vysvětluje Martina Vašáková. 

A zároveň dodává, že ne každé pracoviště postupuje podle těchto doporučení a své pacienty testuje. Odborníci pak nemají přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli lékaři vůbec tyto pacienty léčí.

Ne všichni pacienti jsou testováni

Zdaleka ne všichni pacienti, kteří nastupují na biologickou léčbu, jsou totiž testováni na tuberkulózu. Někde na to lékaři a zdravotnická zařízení myslí, jinde bohužel ne. I proto plicní lékaři volají po zavedení registru. 

„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje Martina Vašáková. 

Tuberkulózu u nás umíme podchytit

  • Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni.
  • Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil.
  • V roce 2019 u nás bylo registrovaných 442 pacientů, v roce 2018 pak 444, průměrný věk nemocných je 52 let.
  • Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů – mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
  • Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
  • Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese uzis.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).