Hlavní navigace

Teď už je to pouhý boj o přežití, říká o dosud otevřených restauracích šéf svazu obchodu

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Podniky v srdci Prahy, kavárny řetězce CrossCafe nebo vyhlášený restaurant v Brně. Krize, která vypukla na gastro scéně, se nevyhnula žádnému podniku. Někteří bojují o přežití, dalším již koronakrize srazila vaz.

Loňský rok se stal tím posledním pro mnoho gastronomických provozů. A nejde jen o Prahu nebo malé kavárny na maloměstě. Které podniky musely zavřít a jak na současný stav gastro scény nahlíží Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR?

Etnosvět už je zavřený deset měsíců

Úžasné prostředí, ještě lepší kuchyně, přesto je pražská vegetariánská restaurace minulostí. „Restaurace je trvale uzavřena.“ píše se na oficiálním webu podniku, který přestal fungovat loni na konci dubna po čtyřech a půl letech.

Podle webu E15.cz Etnosvět už před vypuknutím pandemie hledal atraktivnější prostory v centru Prahy. Koronavirus ale plány restaurace zhatil, a protože byli závislí i na turistech, rozhodl se majitel provoz neobnovit. Tým Etnosvěta se přitom podle částečně fungujícího webu částečně přesunul do spřátelené restaurace Spojka Karlín, kterou před časem majitel Etnosvěta otevřel.

Čtěte k tématu: Majitel restaurace Etnosvět: Vegetariánem jsem chtěl být půl roku, jsem jím dodnes 

Konec se nevyhnul ani vyhlášené Koishi z Brna

Nepadl ale jen vyhlášený pražský podnik, koronaviru podlehl i například již dvanáct let fungující restaurant Koishi v Brně. Fish and sushi restaurant ještě loni v říjnu nabízel take away sushi sety z výdejního okénka, v polovině listopadu dodal solidárně sto dvacet pět obědů do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a na konci listopadu Janko Martinkovič svůj podnik z „technických důvodů“ uzavřel. A záhy přišlo vysvětlení.

„Ty z vás, kteří mě znáte, jistě nepřekvapí, že se dál nebudu podílet na gastrogenocidě a na ponižující diktatuře státu jako restauratér. Zavřel jsem tento výjimečný provoz po dvanácti letech a propustil tým skvělých profesionálů. Já osobně mohu pokračovat jen v případě, že se oboru gastronomie obnoví zdravé podnikatelské prostředí,“ uvedl Janko Martinkovič, který dle svých slov přišel na tržbách o čtyři sta milionů.

Skončila restaurace v Obecním domě i pražské pobočky CrossCafe

Opatření dopadla i na francouzskou Art Noveau, restauraci, která byla provozována skoro dvacet let v Obecním domě v Praze. Propad zahraničních turistů až na samé dno jí nedovolil dále pokračovat. Informoval o tom server iHNed.cz.

Dalším posledním zvučným jménem, které tlak vládních opatření položilo, je CrossCafe. Konkrétně jde o všech pět pražských poboček. Právě metropole je v současnosti nejvíce postižena odlivem turistů i studentů, kteří tyto kavárny navštěvovali.

„Současný vývoj nenasvědčuje tomu, že by se v blízké budoucnosti situace změnila tak, aby se pražské kavárny a restaurace vrátily k tržbám roku 2019. Musíme konstatovat, že podpora vlády ČR zdaleka nepokrývá naše náklady, a proto jsme bohužel nuceni s výše zmíněným výhledem učinit takto zásadní rozhodnutí,“ píše CrossCafe ve svém únorovém prohlášení. Ostatní pobočky v krajských městech zatím fungují.

Do podzimu padla řada restaurací. Kolik jich bylo možné zachránit?

Tohle jsou jen některé příběhy podniků, které ještě před rokem stály na pevných základech a u nichž dnes jejich majitelé počítají dluhy a zametají ve vyklizených provozovnách. „Během první vlny pandemie neotevřelo v době nejtvrdšího lockdownu v krajských městech ani jen okénka cca 25 % restaurací. Ve druhé vlně, na podzim loňského roku, to už bylo téměř 40 %. Na letošní čísla je ještě brzy, ale už teď se jich bojím,“ říká Tomáš Prouza.

Obecně platí, že největší škody utrpěly oblasti závislé na zahraničním cestovním ruchu. To znamená centrum Prahy, Karlovy Vary a okolí a také jižní Čechy v oblasti Českého Krumlova. Tam došlo prakticky ze dne na den k úbytku zákazníků v rozsahu kolem osmdesáti procent.

„Dnes, téměř rok po spuštění prvního lockdownu, je to už pouhý boj o přežití na všech úrovních a ve všech krajích,“ říká prezident svazu. Není podle něj tak podstatné, kolik je těch, kteří o své podniky přišli. Mnohem důležitější je, kolik jich bylo možné zachránit, kdyby pomoc přišla včas a ve správné formě.


Autor: Depositphotos.com

V první jarní vlně zůstalo podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR zcela zavřených cca 25 % restaurací. Ve druhé vlně, na podzim loňského roku, to už bylo téměř 40 %.

„Chci být korektní. Koronakrizi nikdo nemohl předvídat. Na jaře 2020 jsme se mnoha věcem učili, zkoušeli jsme si je jak na vládní, tak i podnikatelské či společenské úrovni. Nejlépe přitom zafungoval podnikatelský sektor a společnost jako taková. Během takřka dnů se dokázaly přizpůsobit a fungovat ve zcela odlišných a mnohdy extrémních podmínkách. Pak ale přišlo léto, a s ním velké uvolnění následované podzimní vlnou. A ta všechny zaskočila. V tomto momentě už moje tolerance skončila,“ neskrývá zlobu Tomáš Prouza.

Podle něj už v tu dobu měla vláda operativně reagovat a řídit krizi tak, aby minimalizovala její následky. „Realita byla, že podnikatelský sektor i společnost byly opět flexibilní, ale ten veřejný, zejména na úrovni vlády, pouze zvyšoval míru chaosu a snižoval důvěru lidí ve vlastní schopnost zvládat krizi. Se všemi důsledky včetně vlny bankrotů či jiných forem likvidace firem,“ nebere si servítky.

Co by teď gastru nejvíce pomohlo?

Jedním slovem – předvídatelnost. „Opatření, která zásadním způsobem měnila podmínky fungování nejen gastro sektoru, se měnila ze dne na den, někdy dokonce z hodiny na hodinu. Počet kompenzačních programů, alespoň těch přislíbených, rostl exponenciálně, a schopnost podnikatelů se v nich orientovat naopak klesala. Kdyby vláda řekla, že kompenzace budou minimální a perspektiva nejasná, velká část podnikatelů by to zabalila hned, šla pracovat jinam a počkala by, až bude na trhu jasněji, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR s tím, že by se tak ušetřila spousta peněz, zaměstnanci by si stačili vydělat a po skončení krize by se velká většina z nich vrátila plná energie do oboru.

Dnes máme většinu gastrosektoru v troskách, kapitálově vyždímaných a s nejasnou perspektivou, kdy se začne alespoň trochu blýskat na lepší časy,“ ztrácí optimismus Tomáš Prouza.

Odborná spolupráce:

Ing. Tomáš Prouza, MBA

Ekonom, jež byl za svůj profesní život náměstkem ministra financí ČR, státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Od října 2018 se stal prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a od července 2020 viceprezidentem Hospodářské komory ČR.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).